The paper presents partial results of a quantitative research survey that deals with the views of teachers of Czech Language and Literature at lower-secondary schools in the Vysočina Region on the implementation of the Shoah theme when teaching literature. In the paper we present the results of this hypothesis validation: 1) teachers whose second field of study is History have a higher implementation rate index than teachers otherwise certified; 2) teachers looking for books with historical themes to read during their own leisure time have a higher implementation rate index than other tested teachers; 3) male teachers show a higher implementation rate index than female teachers; 4) teachers with 20 years’ experience (inclusive) and more show a higher implementation rate index than those with experience of 19 years or less.
The main goal of the paper is to present the main results of mixed design research, which focused on finding out the opinions of Czech Language and Literature teachers on the implementation of the Shoah into the teaching of Literary Education at the lower-secondary schools. Based on the interviews conducted in the first, qualitative, phase, was compiled a questionnaire, the main research tool of the quantitative part of the research. The third, qualitative, phase of the research was attended by respondents who expressed an interest in commenting on the selected questionnaire items in more detail. Based on the synthesis of the results of all three research phases, it can be stated that teachers are aware of the potential of Literary Education for classifying events connoting the Shoah, but they are not entirely sure in choosing adequate methods that can be used in working with Shoah-snippets and they do not fully use the possibility to connect individual subjects or cross-sectional topics.
CS
Hlavním cílem příspěvku je prezentovat hlavní výsledky výzkumu smíšeného designu, který se orientoval na zjištění názorů učitelů Českého jazyka a literatury na implementaci tematiky šoa do výuky literární výchovy na druhém stupni základních škol. Na základě rozhovorů realizovaných v rámci první, kvalitativní, fáze byl sestaven dotazník, hlavní výzkumný nástroj kvantitativní části výzkumu. Třetí, kvalitativní, fáze výzkumu se účastnili respondenti, kteří projevili zájem podrobněji se k vybraným dotazníkovým položkám vyjádřit. Na základě syntézy výsledků všech tří výzkumných fází lze konstatovat, že učitelé si uvědomují potenciál literární výchovy pro zařazování událostí konotujících šoa, nejsou si však úplně jisti ve výběru adekvátních metod, které lze při práci s ukázkami s tematikou šoa využít, a rovněž zcela nevyužívají možnost propojovat jednotlivé předměty či průřezová témata.
The main goal of the paper is to present the representation of Slavic stereotypes in the publication The Painted Bird by Jerzy Kosiński. Slavic stereotypes, which are part of the mentioned artistic narrative, are divided into six areas: 1) Diseases and their treatment, 2) How many years do I have left?, 3) Evil spirits, 4) Elements, 5) The cycle of nature, 6) Christians versus Jews. Each area of stereotypes is documented by quotations from the Kosiński ́s narrative. Although the novel is classified primarily as a literary text with the Second World War theme, the war conflict does not form themain storyline, but forms a basis through which to develop general human themes, multiculturalism, multiethnicity or different perceptions of axiological, moral and ethical values and their position on the hierarchical ladder of individuals, through the presentation of selected Slavic stereotypes.
CS
Hlavním cílem příspěvku je představit reprezentaci slovanských stereotypů v publikaci Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče. Slovanské stereotypy, které jsou součástí uvedeného uměleckého vyprávění, jsme rozdělili do šesti okruhů: 1) Nemoci a jejich léčba, 2) Kolik mi zbývá let?, 3) Zlí duchové, 4) Živly, 5) Koloběh přírody, 6) Křesťané versus židé. Každou oblast zastoupených stereotypů dokládáme citacemi z Kosińského narativu. Ačkoliv je daný román zařazován primárně mezi literární texty tematizující druhou světovou válku, netvoří válečný konflikt stěžejní dějovou linii příběhu, ale tvoří jakousi bázi, prostřednictvím které jsou rozvíjena obecně lidská témata, problematika multikulturality, multietnicity nebo rozdílného vnímání axiologických, morálních a etických hodnot a jejich postavení na hierarchickém žebříčku jedinců, a to prostřednictvím prezentace vybraných slovanských stereotypů
In this article we focus on the artistic work of Martina Skala, a Czech writer living in the United States. We have analysed all of her intentional works published in the Czech Republic: the series of stories about Strado and Varius (2002; 2003; 2004; 2005; 2010), the publication of Medvídek Kuma: An Extraordinary Journey to the North Pole (2009), the book My name is Čičák (2019), and a story called The Way of the Wacky Hen in Search of Happiness (2020). We also focused on publications that Skala has only illustrated. The intention of this paper is to fill a void in the critical reflection on Martina Skala´s work for children, and thus stimulate further discussion about her potential contribution to the development of contemporary literature for children and young people. We believe that the didactic potential of the analysed works is considerable, both in all aspects related to the consolidation of reading skills in beginning readers, but also in those associated with the beginnings of children’s reading (for example, building a relationship with books in prereaders).
CS
V příspěvku se věnujeme umělecké tvorbě české spisovatelky žijící ve Spojených státech amerických, Martiny Skaly. Analyzovali jsme veškerou její intencionální tvorbu, která byla vydána v České republice: sérii příběhů o Stradu a Variovi (2002; 2003; 2004; 2005; 2010) publikaci Medvídek Kuma: nevšední putování na severní pól (2009), knihu My name is Čičák (2019) a vyprávění s názvem Cesta praštěné slepice za štěstím (2020). Zaměřili jsme se rovněž na publikace, které Skala pouze ilustrovala. Záměrem příspěvku je zaplnit prázdné místo v kritické reflexi tvorby Martiny Skaly pro děti, a tím podnítit další diskusi o jejím možném přínosu pro rozvoj současné literatury pro děti a mládež. Domníváme se, že didaktický potenciál analyzovaných děl je značný, a to v rámci všech aspektů souvisejících s upevňováním dovednosti čtení u začínajících čtenářů, ale i v těch spjatých s počátky dětského čtenářství (například budování vztahu ke knize u předčtenářů).
This paper focuses on the issue of integrating innovative methods into the teaching of literature in lower-secondary schools. It aims to highlight the factors that influence these methods’ use and thus fill a gap in the existing research in the field. The research inquiry is based on a qualitative approach; the group of respondents consists of male and female teachers working in lower-secondary schools at the time of the research. The structured interview method was chosen for data collection, and the data obtained was evaluated using grounded theory. We present the results obtained from 24 interviews. Due to the research’s qualitative nature, it is impossible to generalise from the findings. The so-called time and teacher factors and the classroom factors are associated with not using these methods, and developing competencies and applying them to life factors are associated with using them. The paper also comments on the influence of school support, the influence of inspiration from university teachers, and the positive experiences of the respondents. The influence of the age of the teachers was found to be insignificant.
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.