Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Psychometrické vlastnosti české verze Dotazníku obecné self- -efficacy u populace hospitalizovaných pacientů:

100%

Hodačová L. , Cígler H. , Vachková E. , Mareš J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2020

|

tom 64

|

nr 6

639-655

EN

Objectives. The aim of this study was to analyze the psychometric properties of the Czech version of the General Self-Efficacy Scale (GSES) in the group of hospitalized patients. Sample and setting. The sample contained 386 respondents hospitalized in the Faculty hospital Hradec Kralove. The Czech version of GSES was used. Statistical analysis. All the analyses were performed in the R environment. Factor structure was tested using Item Response Theory (IRT), namely two-parameters Graded Response model. This model was used also for testing measurement invariance for men and women. T-tests and linear model to test relation between GSES and demographical variables were used. Percentile norms were constructed using kernel smoothed cumulative distribution for men and women separately. Results. The score of the scale ranged from 15 to 40 points with an average of M = 30.86 (SD = 6.05). The results suggest that the Czech version of the GSES has satisfactory psychometric properties, the internal consistency is on high level (Cronbach,s α = 0.924; ωt = 0.938). Even though the analysis of the structure of the questionnaire showed to be slightly twodimensional, the correlation of the two factors is quite high. This implies the potential of working with one universal questionnaire score. Of all monitored variables, only gender had statistically significant influence over the perceived self-efficacy, the scale was invariant for both genders. The differences between clinics were very small, only the respondents from psychiatric clinic achieved statistically significant lower score. Study limitations. The limits of the study come from its cross-sectional character and the fact that the choice of respondents was not representative. Data are based on subjective statements coming from respondents hospitalized with various health problems.

CS

Cíle. Cílem práce bylo zjistit psychometrické vlastnosti české verze Dotazníku obecné self- -efficacy (General Self-Efficacy Scale – GSES) u populace hospitalizovaných pacientů. Vzorek a metodika. Sledovaný soubor činil 386 respondentů hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Byla použita česká verze dotazníku General Self-Efficacy Scale. Statistická analýza. Veškeré analýzy byly provedeny v prostředí R. Faktorová struktura byla ověřována s využitím teorie odpovědi na položku (Item Response Theory), a to pomocí dvouparametrového Graded Response Modelu. Tento byl použit i pro ověření invariance měření mezi muži a ženami. Pro hodnocení vztahu obecné self-efficacy s demografickými proměnnými byla použita lineární regrese a t-testy. Percentilové normy byly sestrojeny pomocí vyhlazené kumulativní distribuční funkce pro muže a ženy zvláště. Výsledky. Celkový skór škály se pohyboval v rozmezí 15–40 bodů s průměrem M = 30,86 (SD = 6,05). Psychometrické vlastnosti české verze dotazníku GSES jsou dobré, vnitřní konzistence je vysoká (Cronbachovo α = 0,924; ωt = 0,938). Struktura dotazníku je spíše dvoudimenzionální, korelace obou faktorů je však velmi vysoká. Je tedy smysluplné pracovat s jediným celkovým skórem dotazníku. Ze všech sledovaných proměnných pouze pohlaví mělo statisticky významný vliv na vnímanou self- -efficacy (SE), škála byla pro obě pohlaví invariantní. Rozdíly mezi klinikami byly velmi malé, pouze respondenti z psychiatrické kliniky dosahovali statisticky významně nižšího skóru oproti respondentům z ostatních klinik. Limity studie. Limity studie vyplývají z jejího průřezového charakteru a skutečnosti, že výběr respondentů nebyl reprezentativní. Data jsou založena na subjektivních výpovědích; jedná se o respondenty hospitalizované s různými zdravotními potížemi.

2

Gender gap in reading and writing achievements

100%

Skórska P.

Kwartalnik Pedagogiczny

|

2015

|

nr 4(238)

139-152

PL

Istniejące badania empiryczne wskazują, że dziewczynki uzyskują wyższe wyniki w testach czytania i pisania w języku ojczystym w porównaniu do chłopców. Różnice te wahają się od 0,15 do 0,6 odchylenia standardowego, a więc od niewielkiego do znaczącego. Wielkość tego efektu różni się także między krajami, etapami edukacyjnymi i latami. Celem tego badania było oszacowanie wielkości efektu różnic płciowych w wynikach polskich standaryzowanych testów o wysokiej doniosłości, w tym wypadku egzaminu gimnazjalnego z języka polskiego. W badaniu wykorzystano modelowanie Item Response Theory, a następnie oszacowano wielkość efektu różnic płciowych w wynikach, biorąc pod uwagę wrażliwość efektu na typ wykorzystanej statystyki. Wzięto pod uwagę różnice w wariancji wyników w grupie dziewcząt i chłopców, gdyż dotychczasowe badania często pomijały ten fakt, co mogło prowadzić do błędów interpretacyjnych. Wyniki wskazują na znaczący efekt różnic płciowych w wynikach z języka polskiego, większy niż można by się spodziewać na podstawie istniejących badań empirycznych, zarówno w zakresie średniej wielkości efektu, jak i różnic wśród uczniów o najwyższych i najniższych umiejętnościach (krańce rozkładu umiejętności). Rezultaty badania mogą być użyteczne dla nauczycieli i twórców edukacyjnych polityk publicznych, którzy są zainteresowani zapewnieniem realizacji zasady sprawiedliwości i równości w edukacji.

3

Měření politických znalostí

80%

Lyons P.

Data a výzkum - SDA Info (Data and Research - SDA Info)

|

2007

|

tom 1

|

nr 2

109-125

EN

This article examines ways to measure political knowledge. The main premise of most works in a given field is the idea that political knowledge is a characteristic that belongs only to individuals. The research on which this text is based assumes that political knowledge is a characteristic of both individuals and ways of measuring that knowledge. The analyzes are based on a battery of questions on political knowledge, which was implemented in the ISSP survey The Role of Government IV (2006). This article demonstrates that the assumption of one-dimensionality of political knowledge must not be taken for granted and must be tested. The presence of more than one dimension of political knowledge is theoretically important, as it implies that some citizens are only interested in specific aspects of politics. This has important implications for our understanding and evaluation of the democratic system of government.

CS

Tento článek zkoumá způsoby měření politických znalostí. Hlavním předpokladem většiny prací v daném oboru je myšlenka, že politické znalosti jsou charakteristikou, která náleží pouze jedinci. Výzkum, na němž je založen tento text, předpokládá, že politické znalosti jsou charakteristikou jak jedinců, tak způsobů měření těchto znalostí. Analýzy jsou založené na baterii otázek na politické znalosti, jež byla implementována v šetření ISSP Role vlády IV (2006). Tento článek demonstruje, že předpoklad jednodimenzionality politických znalostí nesmí být chápán jako daný a musí být naopak testován. Přítomnost více než jedné dimenze politických znalostí je teoreticky důležitá, neboť implikuje, že někteří občané se zajímají pouze o specifické aspekty politiky. To má významné důsledky pro naše chápání a hodnocení demokratického systému vládnutí.