Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

O paměti, historii, vědomí a nevědomí : současná bádání v paměťových studiích

100%

Slabáková R.

Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

|

2007

|

tom 4

|

nr 2

232-255

EN

The article tries to analyze contemporary research in memory studies, above all on the example of Anglo-saxon and French historiographies. First, it traces the contribution of already several generations of memory studies, providing a brief comparison with the Czech historiography of memory. Next, it gives examples of diff erent approaches towards two key concepts - memory and history, analyzing their relationship in Nora’s Les Lieux de Mémoire and Halbwachs’s studies on memory. Individual and collective memories and their possible interpretations are treated with respect to the psychological approach towards memory and the importance of unconscious for historians is demonstrated on the works of C. G. Jung, A. Toynbee, L. Passerini and V. de Gaulejac. Th e article concludes focusing on contemporary oral history research stated that collective memory studies and oral history studies convert which is challenging for individual memories and individual remembering, the original key concepts of oral history studies.

CS

Článek rozebírá současná bádání v paměťových studiích, zejména na příkladu anglosaského a francouzského dějepisectví. Nejprve sleduje přínos několika generací paměťových studií a nabízí krátké srovnání s českou historiografií paměti. Poté přináší příklady odlišných přístupů ke dvěma klíčovým konceptům - paměti a dějinám, a rozebírá jejich vztah v Norových Les Lieux de Mémoire a Halbwachsových studiích o paměti. Individuální a kolektivní paměť a jejich možné interpretaci jsou pojednány s ohledem na psychologický přístup k paměti a významu nevědomí pro historiky, na základě prací C. G. Junga, A. Toynbeeho, L. Passeriniho a V. de Gaulejac. Článek uzavírá rozbor současného výzkumu oral history a podotýká, že se bádání studií kolektivní paměti a oral history proměňují, což je výzvou pro původní klíčové koncepty oral history - studium individuální paměti a individuálního rozpomínání.

2

Jaké zdroje informací používáme při usuzování o příčinách vlastního chování

84%

Neusar A.

E-psychologie (E-psychology)

|

2009

|

tom 3

|

nr 2

22-39

EN

We do not commonly think about the causes of our behaviour in everyday life except when we have a relevant reason. Our interest in causes of our behaviour may be raised by researcher’s (or a therapist’s) question or by the situation when the motive of our action is critical, for example, for feelings of achievement or for evaluating our behaviour as moral. Attributed causes of our behaviour may not be the same as its real causes. We never know all the influences upon our behaviour. The process of reasoning about causes is an interpretative one and is affected not only by accessible information but also by the type of question asked, our education, defence mechanisms, our way of reasoning, etc. We often reason about these causes retrospectively and our reasoning is thus affected by memory deficiencies and by the way we choose which memories to deal with. Reasoning about causes is usually not a time-consuming rational process, when we consider all available information. We typically employ quicker and more effective heuristics, which is optimal because of the lack of time and cognitive processing resources available. Some information about the causes of our action is accessible to us only through introspection. Other information is possessed by other people, e.g. shared causal theories. We tend to overestimate introspective information because of its “authenticity”. Even though we may not know the crucial influences on our behaviour, this may not prevent us from being able to report on the causes and from being convinced that we know the actual causes. So it seems that it is not fundamental whether we become aware of the causal stimulus or not, but whether we believe that this stimulus influenced us.

CS

O příčinách svého chování v běžném životě zpravidla nepřemýšlíme, pokud k tomu nemáme závažný důvod. Zájem o příčiny může vzbudit výzkumníkův (terapeutův) dotaz či situace, kdy je motiv našeho jednání rozhodující například proto, abychom mohli mít pocit úspěchu nebo naše chování hodnotit jako morální. Námi atribuované příčiny vlastního jednání se nemusí nutně shodovat s příčinami skutečnými. Nikdy neznáme všechny vlivy působící na naše chování a proces usuzování o jeho příčinách je vždy interpretačním procesem ovlivněným nejen dostupnými informacemi, ale i typem položené otázky, naším vzděláním, obrannými mechanismy, způsobem uvažování atd. O příčinách svého jednání často usuzujeme až zpětně a naše usuzování mohou ovlivnit nedostatky naší paměti i způsob výběru vzpomínek, kterými se budeme zabývat. Usuzování o příčinách není obvykle zdlouhavým racionálním procesem, ve kterém zvažujeme všechny dostupné informace. Typicky využíváme rychlejších a efektivnějších heuristik, což bývá vzhledem k časovému i kapacitnímu omezení vědomého zpracování vhodnější. Některé informace o příčinách jednání jsou přístupné pouze nám (prostřednictvím introspekce), jiné mají i ostatní lidé (např. sdílené kauzální teorie v naší společnosti). Obecně máme sklon přeceňovat právě introspektivní informace, kvůli jejich „autentičnosti“. I když neznáme klíčový vliv na naše chování, nemusí nám to bránit ve schopnosti o příčinách svého chování vypovídat, ani v přesvědčení, že tyto příčiny známe. Zdá se, že pro naše usuzování není podstatné, zda jsme si daný podnět uvědomili či nikoliv, ale to, zda věříme, že tento podnět na nás může působit.

3

Čeští fyzikalisté o fenomenálním vědomí

84%

Mihálik J.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2019

|

tom 67

|

nr 5

797-812

EN

This study evaluates the concept of phenomenal consciousness in Tomáš Marvan and Michal Polák’s monograph Consciousness and its Theories (Vědomí a jeho teorie, Plzeň-Praha, Vyšehrad and Tiskárna Bílý slon 2015) and in Tomáš Hříbek’s book What’s It Like, or What’s It About? The Place of Consciousness in the Material World (Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě, Praha, Filosofia 2017). The author focuses on the question of how the conceptions presented in these monographs address Chalmers’ hard problem of consciousness. He shows that while Marvan and Polák propose dividing this difficult problem into two easier sub-problems, Hříbek considers it to be a pseudo-problem whose genesis lies in a mistaken understanding of consciousness. The text critically analyzes Marvan and Polák’s defense of the identity theory and Hříbek’s argumentations directed against the existence of qualia. Contrarily, it praises Marvan and Polák’s formulation of a hypothesis of unconscious phenomenality and, in Hříbek’s monograph, the reflection of Dennett’s approach to consciousness in the light of Kripke’s puzzle about belief.

CS

Tato recenzní studie hodnotí pojetí fenomenálního vědomí v monografii Tomáše Marvana a Michala Poláka Vědomí a jeho teorie (Plzeň-Praha, Vyšehrad a Tiskárna Bílý slon 2015) a v knize Tomáše Hříbka Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě (Praha, Filosofia 2017). Autor se zaměřuje na otázku, jak se koncepce představené v těchto monografiích vztahují k Chalmersovu těžkému problému vědomí. Ukazuje, že zatímco Marvan a Polák navrhují rozdělení těžkého problému na dva snadnější podproblémy, Hříbek ho považuje za pseudoproblém, za jehož vznikem stojí chybné chápání vědomí. Text kriticky analyzuje obhajobu teorie identity u Marvana a Poláka a Hříbkovu argumentaci zaměřenou proti existenci kválií. Naopak vyzdvihuje formulaci hypotézy nevědomé fenomenality u Marvana a Poláka a reflexi dennettovského přístupu k vědomí ve světle Kripkovy hádanky o přesvědčení, kterou čtenáři naleznou v Hříbkově monografii.

4

Problém života v Husserlových raných zkoumáních vnitřního vědomí času

84%

Rybák D.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2021

|

tom 69

|

nr 1

117-135

EN

The present article deals with the issue of life (Leben) in Husserl’s analyses of the consciousness of internal time. The fact that in these analyses the motif of life appears only sporadically does not diminish its importance. Life becomes an issue with regard to the intentions aimed at the context (Zusammenhangsintentionen). We try to clarify how these intentions participate in the mutual constitution of the unity of consciousness of internal time. In conclusion, we interpret some later texts to provide the reader with an understanding of Husserl’s late analyses of living with regard to the previous analysis of the consciousness of internal time.

CS

Tento článek se zabývá problémem žití (Leben) v Husserlových analýzách vnitřního časového vědomí. To, že se v těchto analýzách motiv života objevuje jenom sporadicky, nijak nesnižuje jeho důležitost. Život se stává problémem s ohledem na svébytné intence souvislosti (Zusammenhangsintentionen). V článku se autor snaží vyjasnit způsob, jakým se tyto intence podílejí na vzájemné konstituci jednoty vnitřního vědomí času a časového vědomí. V závěru studie pak interpretace několika textových pasáží poukazuje na souvislost těchto analýz s dalším Husserlovým myšlenkovým vývojem.

5

Substanční dualismus a moderní technologie čtení mysli z mozku

67%

Marvan D.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2023

|

tom 71

|

nr 3

403-422

EN

The author compares concrete dualistic conceptions of the mind with an argument for neural dependence based on a new success in mapping brain activity. The result is an uncovering of the fallacies of this latter argument and a provisioning of insights valid for dualism and the philosophy of mind in general. In 2018, Adrin Nestor’s team published their breakthroughs in brain-reading in visual perception using EEG. Similar advances in neuroscience bolster an argumentative strategy that Paul Churchland refers to as the neural dependency argument. The author polemically compares this argumentation with the theses of the prominent dualist Richard Swinburne. Subsequently, he concludes that the failure of the neural dependence argument in this comparison is due to an overestimation of the theoretical implications of modern neuroscience, a misunderstanding of dualism and the inability to define the boundaries of the physical dependency of the mental. In the concluding portion of the article, general consequences are drawn from the comparison between the two opposing positions referred to above: opponents of dualism commit a circular argument as they consider interactionism to be a condition of dualism. They confuse identity for coincidence, correlation and causation. Last but not least, they also unjustifiably identify the place of appearance with the place of occurrence.

CS

Autor článku konfrontuje konkrétní dualistické koncepce mysli a argument z neurální závislosti založený na novém úspěchu v mapování aktivit mozku. Výsledkem je odhalení chyb tohoto argumentu a poznatky platné pro dualismus a filosofii mysli obecně. Tým Adrina Nestora zveřejnil v roce 2018 úspěchy, jichž dosáhl při čtení obsahu mysli v oblasti vizuální percepce pomocí EEG. Podobné pokroky neurověd posilují argumentační strategii, kterou Paul Churchland označuje jako argument z neurální závislosti. Tuto argumentaci autor stati polemicky porovnává s tezemi prominentního dualisty Richarda Swinburna. Následně dovozuje, že za neúspěchem argumentu z neurální závislosti v této konfrontaci stojí přecenění teoretických dopadů moderní neurovědy, nepochopení dualismu a neschopnost vymezit hranice fyzické závislosti mentálního. V závěrečné části stati jsou z konfrontace dvou výše zmíněných protikladných stanovisek vyvozeny obecné důsledky: Odpůrci dualismu se dopouští argumentace kruhem, neboť považují interakcionismus za podmínku dualismu. Zaměňují identitu za koincidenci, korelaci a kauzalitu. V neposlední řadě také nezdůvodněně identifikují místo patrnosti s místem výskytu.