Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Jazyk jako kód a jako emblém v autorské tvorbě Romů v České republice

100%

Scheinostová A.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2012

|

tom 60

|

nr 2

203-224

EN

This essay provides a summary of the Romany language in the Czech Republic today with regard to its defining historical contexts. It examines stereotypical Czech attitudes towards this language and their influence on the understanding their own language and its prestige amongst Romany speakers. It also examines a Romany ethnolect and aspects of multilingualism in Romany speakers and analyzes thhe motives for switching codes. The author then contrasts the perception of Romany amongst Roma people writers and their part in current efforts to achieve a 'reversing language shift' . The very use of Romany as a literary language appears as a politically loaded, legitimizing act. At the same time, Romany authors ascribe an almost sacred nature to the Romany language. In their writing, the communal language emblematizes Romanyhood itself or positive traits and the potential of their exclusively Romany commonwealth. The author considers how works by Vladislav Haluška, Ilona Ferková, and Irena Eliášová exploit multilinugalism. She regards the use of Czech in Romany as an incursion by an alien force. in Czech-language works, Romany expressions help to create the setting of the narrative in the 'Romany world'. Questions of intercultural encounters, differences, and potentials for understanding can thus be studied not only theoretically, but also in the specific works of these writers.

2

"Vypadlo to, ale miserabel pro mne". Vícejazyčnost v korespondenci Karla Havlíčka

80%

Mareš P.

Naše řeč (Our Speech)

|

2015

|

tom 98

|

nr 2

57-70

EN

This paper deals with the occurrence of other languages in the Czech correspondence of Karel Havlíček. Two sets of letters are analyzed: Letters written during Havlíček’s journey to Russia (1842–1844) and letters Havlíček sent to his brother from his confinement in Brixen (1851–1855). The letters from Russia in particular include elements from Latin, Russian and German. The various functions of these elements are described, e.g. Latin sayings primarily evoke contact with the equally educated addressees, while Russian words and phrases illustrate the specificity of the society Havlíček wrote about. German is dominant in the second set of letters. It is used as an integral component of Havlíček’s idiolect, as a means of semantic explanation or as testimony to conflicts with Austrian institutions.

3

Nálezová zpráva o dobové verzi německé Slávy svatoprokopské F. Bridela

80%

Škarpová M.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2016

|

tom 64

|

nr 1

92-98

EN

This paper summarizes, corrects and supplements knowledge of period foreignlanguage versions of the Legend of St. Prokop Sláva svatoprokopská by Fridrich Bridel (1619–1680). In particular, it presents two new findings: 1) it demonstrates that the belief, which has been passed down, in the alleged existence of a Latin version of Bridel’s Legend of St. Prokop entitled Scintilla gloriae S. Procopii is incorrect; 2) it provides information on the discovery of a previously unknown period translation of the first edition of Sláva svatoprokopská (1662) into German. A unique example of this German Legend of St. Prokop, which was published anonymously under the title Lob des heiligen Procopii in 1666 by Jesuit printers in Prague, has been preserved in the Rajhrad Benedictine Abbey library collection.

CS

Stať resumuje, opravuje a doplňuje znalosti o dobových cizojazyčných verzích legendy o sv. Prokopu Sláva svatoprokopská Fridricha Bridela (1619–1680). Nabízí zejména dvě nová zjištění: 1.) dokazuje, že tradovaná domněnka o existenci údajné latinské verze Bridelovy svatoprokopské legendy s názvem Scintilla gloriae S. Procopii je mylná, 2.) informuje o nálezu dosud neznámého dobového překladu prvního vydání Slávy svatoprokopské (1662) do němčiny. Unikátní exemplář této německé svatoprokopské legendy, kterou vydala anonymně pod názvem Lob des heiligen Procopii r. 1666 Jezuitská tiskárna v Praze, se dochoval ve fondu Knihovny benediktinského opatství Rajhrad.

4

Radost z vícejazyčnosti

70%

Hoffmannová J.

Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)

|

2013

|

tom 74

|

nr 3

211-220

EN

The phenomenon of multilingualism can currently be observed and analyzed from various perspectives which are identified and summarized in this article. Multilingualism is of interest for psycholinguistics, sociolinguistics, neurolinguistics, conversation analysis and discourse analysis, as well as for researchers working with language management, and phenomena including bilingualism, diglossia and code-switching are the objects of research. This article emphasizes the approaches used in two recent publications: Život s více jazyky (Life with Multiple Languages, 2011) by Ivo Vasiljev and Nejen jazykem českým: Studie o vícejazyčnosti v literatuře (Not Just in Czech: Studies on Multilingualism in Literature, 2011) by Petr Mareš. Ivo Vasiljev’s book is a language autobiography, yet it cannot be considered a mere personal testimony, because the biographic method is established in the social sciences as an important qualitative research method. Petr Mareš, for whom the use of more than one language in Czech literature has been a major long-term research topic, views multilingualism as the bearer of the aesthetic function and as a means of achieving heterogeneity in text structure. Though the perspectives guiding the two books differ greatly, the two authors share a common quest for connections between Czech and other languages (including various varieties of Czech and its overall stratification).

5

Regionalismus, plurikulturalita a vícejazyčnost nové středoevropské literatury

70%

Makarská R.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2014

|

tom 62

|

nr 6

784-800

EN

This article focuses on textual multilingualism in contemporary Polish and Czech literature. This kind of multilingualism (alos called linguistically mixed or hybrid literature) is interpreted as an expression of the new ethnic, cultural a linguistic mix in Central Europe. This article presents a summary of research to date into multilingualism. Taking the novel Obyčejné věci by Jan Vrak and lyric poetry by Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki as examples of the forms in which this phenomenon has appeard at the turn of the 20st century. It also raises the question of the translation and translatability of textual multilingualism.

CS

Článek se zabývá textovou vícejazyčností v současné polské a české literatuře. Tento druh vícejazyčnosti (nazývaný rovněž jazykově smíšená či hybridní literatura) je intepretován jako výraz nového etnického, kulturního a jazykového míšení ve střední Evropě. Článek podává přehled o dosavadním zkoumání vícejazyčnosti a ukazuje na příkladu románu Obyčejné věci Jana Vraka a lyriky Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého (Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki), jaké formy nabývá tento fenomén na přelomu 20. a 21. století. Rovněž klade otázku po překladu, resp. překladovosti textové vícejazyčnosti.

6

Vícejazyčnost literárního života v českých zemích 14. a 15. století : Sedm tematických exkurzů v rámci bohemistiky

60%

Sichálek J.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2014

|

tom 62

|

nr 6

711-744

EN

Seven short case studies chart the issues surrounding multilingualism in 14th and 15th century Bohemical literature: I) Czech as a „corpus delicti“, II) The alternation of Czech an German in the Latin language kontext, III) Mulitilingualism in practice: between polylingualism and liguistic interference, IV) Multilingualism: mise en forme and mise en page, V) Mélange as a poetic technique, VI) Multilingualism as a literary motif, VII) Literary history versus Bohemical multilingual literature. In addition to the relations between Latin, Czech and German, the author also takes into account Hebrew, Polish, Slovak and Old Church Slavonic, drawing attention inter alia to the need to correct blanket statements about trilingual literary life in the medieval Czech lands.

CS

Studie mapuje v sedmi případových studiích problematiku vícejazyčnosti bohemikálního písemnictví 14. a 15. století: I. Čeština jako „corpus delicti“, II. Alternace češtiny a němčiny v latinskojazyčném kontextu, III. Vícejazyčnost v praxi: mezi polylingvností a jazykovou interferencí, IV. Vícejazyčnost: mise en forme a mise en page, V. Melanž jako poetická technika, VI. Vícejazyčnost jako literární motiv, VII. Literární dějepis versus bohemikální vícejazyčné písemnictví. Vedle vztahů latiny, češtiny a němčiny si autor všímá také hebrejštiny, polštiny, slovenštiny a církevní slovanštiny a upozorňuje mimo jiné na potřebu korigovat en bloc formulovaná tvrzení o trojjazyčném literárním životě středověkých českých zemí.