Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Zásada ne bis in idem v unijním soutěžním právu

100%

Petr M.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2020

|

tom 159

|

nr 2

186-191

EN

The Court of Justice of the European Union interprets the ne bis in idem principle in cases concerning competition law differently, than it does in other areas of law, including the application of the Charter of Fundamental Rights of the European Union; this specific interpretation concerning competition law is arguably also contrary to the jurisprudence of the European Court of Human Rights. Based on the current case- law, it is thus in principle possible to investigate within the EU the same anticompetitive conduct by multiple competition authorities. It is argued that this approach needs to be abandoned for the future.

CS

Při výkladu zásady ne bis in idem postupuje Soudní dvůr Evropské unie v soutěžních věcech odlišně, než je tomu v ostatních oblastech unijního práva, včetně výkladu Listiny základních práv Evropské unie; tento odlišný výklad je nadto podle mého názoru rozporný i s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Podle dosavadní judikatury je tak v zásadě možné, aby totéž protisoutěžní jednání týchž soutěžitelů bylo v rámci EU paralelně vyšetřováno ze strany více soutěžních orgánů. Mám za to, že tento přístup by měl být do budoucna opuštěn.

2

Podnákladové ceny jako nekalá soutěž?

100%

Ondrejová D.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2022

|

tom 161

|

nr 1

14-39

EN

The paper deals with the issue of underpricing from the perspective of the law against unfair competition. It points out the intertwining of the private and public branches of competition law and the confusion of the purpose of both branches in the decision-making practice of Czech courts when assessing the illegality of underpricing used by a non-dominant competitor. The Czech courts incorrectly adopt the conclusions of the case law of the CJEU on the assessment of the unlawful use of below-cost prices by a dominant competitor to cases where such prices are used by a competitor not in that position. This paper seeks to stimulate the debate on the issue at hand and outline appropriate approaches. The possible sanction of below-cost pricing should first be examined according to whether it is offered by the dominant competitor – if so, the application of antitrust law rules (as a sub-fact of abuse of dominance) is appropriate, while cumulative sanction by the law against unfair competition is not excluded. If the use of underpricing is committed by a competitor without a dominant market position, then only the unfair competition law sanction is applicable – in the context of the cumulative fulfilment of the conditions of the general unfair competition clause, it is necessary to take into account the extent and duration of the impact on the relevant market, other competitors or customers, whether the application of below-cost prices is accompanied by an intention on the part of the competitor to eliminate competition on the market (or a particular competitor), the nature of the market, the behaviour of the average consumer on that market (what is the general price level of the goods or services offered at below-cost prices, what is the consumer’s reaction to the price change, what is the substitutability of the goods or services, etc.).

CS

Příspěvek se zabývá problematikou podnákladových cen z pohledu práva proti nekalé soutěži. Poukazuje na vzájemné prolínání soukromoprávní a veřejnoprávní větve soutěžního práva a zaměňování účelu obou větví v rozhodovací praxi českých soudů při posuzování protiprávnosti podnákladových cen užívaných nedominantním soutěžitelem. České soudy nesprávně přejímají závěry judikatury Soudního dvora EU ve věci posuzování protiprávního užití podnákladových cen dominantního soutěžitele i na případy, kdy tyto ceny užívá soutěžitel nezaujímající toto postavení. Tento příspěvek se snaží vyvolat diskusi nad posuzovanou problematikou a nastolit vhodné přístupy. Případný postih podnákladových cen je nutno nejprve zkoumat podle toho, zda tyto nabízí dominantní soutěžitel – pokud ano, je namístě aplikace pravidel antitrustového práva (jako dílčí skutková podstata zneužití dominantního postavení), přičemž kumulativní postih právem proti nekalé soutěži není vyloučen. Pokud se užití podnákladových cen dopouští soutěžitel bez dominantního postavení na trhu, poté přichází v úvahu postih toliko podle práva proti nekalé soutěži – v rámci kumulativního naplnění podmínek generální klauzule nekalé soutěže je nutné zohledňovat, v jaké míře a délce trvání ovlivňují relevantní trh, ostatní soutěžitele nebo zákazníky, zda uplatnění podnákladových cen doprovází záměr soutěžitele eliminovat konkurenci na trhu (či konkrétního soutěžitele), charakter trhu, chování průměrného spotřebitele na tomto trhu (jaká je obecná hladina ceny u zboží či služby nabízené za podnákladové ceny, jak na změnu ceny reaguje spotřebitel, jaká je zastupitelnost zboží či služeb apod.).

3

Hledání modelu regionálního soutěžního práva pro Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN)

100%

Dufková B.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2022

|

tom 161

|

nr 10

973-989

EN

The article considers the question of what model of regional competition law the Association of Southeast Asian Nations (ASEAN) should choose as a part of its economic integration and single market building. Current regional initiatives rely on a cooperation regime subsisting particularly in the development of strategic plans and non-binding guidelines. However, critics point out that a deeper integration cannot be achieved without a single competition regime, similar to that of the European Union (EU), at a regional level. The article considers that the creation of a supranational legal regime similar to that of the EU is not appropriate for ASEAN, given differences in their institutional and operational conditions. The paper considers potential alternative models, i.e., models based on harmonization, or on cooperation and concludes that ASEAN should choose its own, sui generis approach. It could rely mainly on the tools of the so-called negative integration, i.e., removing barriers to market access within ASEAN and ensuring a level playing field in this market, supplemented by possible positive integration in selected areas where it proves necessary in the future. The article concludes that the current model based on cooperation and prospective harmonization allows such integration and therefore seems more appropriate than the supranational model applied in the EU.

CS

Příspěvek se zabývá otázkou, jaký model regionálního soutěžního práva by v rámci své ekonomické integrace a budování jednotného trhu mělo zvolit Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Současné regionální iniciativy spoléhají na režim spolupráce v oblasti tvorby strategických plánů a nezávazných pokynů. Zaznívají však i hlasy, že hlubší integrace se bez jednotného soutěžního režimu na úrovni regionu, který je znám například z Evropské unie (EU), neobejde. Autorka má za to, že tvorba nadnárodního právního režimu obdobného modelu EU není s ohledem na odlišné institucionální a operativní podmínky pro ASEAN vhodná. Zvažuje alternativní modely spolupráce jako model harmonizace či spolupráce a uzavírá, že ASEAN by měl zvolit svůj vlastní, sui generis přístup. Ten by mohl spoléhat zejména na nástroje tzv. negativní integrace, tedy odstraňování bariér v přístupu na trh v rámci ASEAN a zajištění rovných soutěžních podmínek na tomto trhu, doplněné o případnou pozitivní integraci ve vybraných oblastech, kde se to v budoucnu ukáže za nutné. Uzavírá, že současný model založený na spolupráci a výhledové harmonizaci takovou integraci umožňuje, a proto se jeví vhodnější než nadnárodní model aplikovaný v rámci EU.