Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

2 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: rozumnost

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Rozumnost a konsensus : čtvrtstoletí „Politického liberalismu“

100%

Cíbik M.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2020

tom 68

nr 2

223-242

The article critically analyzes the two argumentative steps on which the later work of John Rawls, that is “political liberalism”, stands. The first step is to give up on role of truth in public debate and replace it with “reasonableness”. The second step is an attempt to base the principles of justice on ideas “implicit in a democratic society”. Both of these steps are a reaction to the heterogeneity of modern societies and should facilitate the achieving of a social consensus that would transcend the plurality of opinion. This approach stands on the philosophical foundations of a concept of politics. However, Rawls’ carrying out of these two steps is problematic. Despite his efforts toward a “pure procedural” theory, the postulating of strong content assumptions regarding the concept of a person and social cooperation cannot be avoided. These then play a key role in his theory, although Rawls isn’t able to convincingly justify them. The article in this way presents an internal criticism of political liberalism.

Článek kriticky analyzuje dva argumentační kroky, na kterých stojí pozdní filosofie Johna Rawlse, tedy „politický liberalismus“. Prvním z nich je rezignace na roli pravdy ve veřejné diskusi a její nahrazení „rozumností“ [reasonableness]. Druhým krokem je pokus o založení principů spravedlnosti na idejích „implicitně obsažených v demokratické společnosti“. Oba tyto kroky jsou reakcí na různorodost moderních společností a mají umožnit dosažení společenského konsensu, který by transcendoval názorovou pluralitu. Rawlsovo provedení těchto dvou kroků je však problematické. Navzdory snaze o „čistou procedurální“ teorii se nedokáže vyhnout postulování silných obsahových předpokladů týkajících se koncepcí osoby a společenské spolupráce. Ty následně hrají klíčovou roli v jeho teorii, ačkoli je Rawls nedokáže přesvědčivě zdůvodnit. Článek tedy prezentuje interní kritiku politického liberalismu.

Der Artikel bietet eine kritische Analyse zweier Argumentationsschritte, auf denen die späte Philosophie von John Rawls, d. h. der „politische Liberalismus“ steht. Der erste ist die Kapitulation vor der Rolle der Wahrheit und deren Ersetzen durch die „Vernünftigkeit“ [reasonableness] in der öffentlichen Diskussion. Der zweite Schritt ist der Versuch, die Grundsätze der Gerechtigkeit auf „in demokratischen Gesellschaften implizite“ Ideen zu begründen. Beide Schritte stellen eine Reaktion auf die Verschiedenartigkeit der modernen Gesellschaften dar und sollen das Erzielen eines gesellschaftlichen Konsenses ermöglichen, in dem die Meinungsvielfalt transzendiert wird. Dieses Konzept steht auf philosophischen Grundlagen der Politikauffassung. Rawls’ Ausführung dieser zwei Schritte ist jedoch problematisch. Trotz der Bemühung um eine „rein prozedurale“ Theorie kommt er nicht umhin, starke inhaltliche Voraussetzung bezüglich der Konzeption von Person und gesellschaftlicher Kooperation zu postulieren. Diese Voraussetzungen spielen anschließend eine Schlüsselrolle in seiner Theorie, obwohl Rawls nicht in der Lage ist, sie überzeugend zu begründen. Der vorliegende Artikel stellt somit eine interne Kritik des politischen Liberalismus dar.

Singerova britva, druhizmus a výnimočné postavenie človeka vo vesmíre = : Singer’s razor, speciesism and the exceptional status of man in the universe

41%

Sýkora P.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2013

tom 61

nr 3

415-426

The aim of this study is to refute the frequent and repeated critical objections to Singer’s almost four-decades-old argument against speciesism. These objections are based, above all, on misunderstanding. There is misunderstanding not only of the argument itself, but also of Singer’s methodological starting point, which we have termed “Singer’s ethical razor”. In the text we show why it is not possible to reject Singer’s utilitarian argument only by rejecting utilitarianism en bloc. In the same way, we show why it is not appropriate to charge Singer with failing to extend his ethics to include plants and lifeless nature. In fact the opposite is true because Singer clearly demonstrates how environmental ethics relating to the protection of the wild can be based on the same principle of the equal consideration of interests which is the basis for the moral unacceptability of speciesism.