Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Sztuka błądzenia. Karla Čapka i Sándora Máraiego podróże literackie

100%

Janiec-Nyitrai A.

Porównania

|

2012

|

tom 11

265-276

EN

The article is dedicated to the philosophy of travelling and discovering spaces depicted in the travelling literature of Karl Čapek (Letters from a journey) and Sándor Márai (While travelling). The key aspects in the texts include the rebellion against the mass experience, searching for a new perspective, protest against a careless outlook, but also, an unwillingness to trivialise the cognitive process, which should be understood as an active and creative attitude towards the reality which one gets to know, vividly visible in the texts of both authors.

PL

Artykuł poświęcony jest filozofii podróżowania i poznawania przestrzeni zarysowanym w tekstach podróżniczych Karla Čapka (Listy z podróży) i Sándora Máraiego (W podróży). Kluczowymi kwestiami poruszanymi w artykule są bunt przeciwko masowości przeżycia, poszukiwanie nowego spojrzenia na świat, protest przeciwko bezmyślnemu oglądaniu świata, a także, wyraźnie widoczna w tekstach obu pisarzy, niechęć do banalizacji procesu poznawczego, który powinien być pojmowany jako aktywny i twórczy stosunek do poznawanej rzeczywistości.

2

Poetyka przestrzeni geograficznej według Kennetha White’a

99%

Konończuk E.

Białostockie Studia Literaturoznawcze

|

2015

|

tom 6

EN

The article, based on the monograph Kenneth White. Une oeuwre-monde by Christophe Roncato, attempts to analyse the poetics of geographical space as it is presented in the works of Kenneth White. The text discusses the geometrical figures, which the founder of „L’Institut international de géopoétique” utilizes to articulate spacial imagery.

3

Świat jako tranzyt. Poetyka przestrzeni w poezji Gizelli Lachman

99%

Brzykcy J.

Studia Rossica Posnaniensia

|

2021

|

tom 46

|

nr 2

11-25

EN

The article is an analysis of the poetry of Gisella Lachman (1895–1969), poet of the “first wave” of Russian emigration, from the perspective of the poetics of space. The poet expressed her emigration experience (multiple changes of residence: Russia, Germany, Switzerland, USA) in her poems in spatial relations. They appear on different levels of the works’ morphology: in the construction of the lyrical “I”, in the organisation of the presented world, in the repertoire of motifs and the selection of poetic lexis and genre forms. Space plays a literal role in Lachman’s poetry; it is a representation of extra-literary reality, seen subjectively. It is also subject to metaphorisation, becoming a tool for expressing philosophical content. The poet creates not only a spatial model of the world, but also a spatial model of human life, which she perceives as a transit on the road to eternity.

4

Próba opisania świata… Świat z góry na dół w Pieczerskiej Ławrze w Kijowie Tadeusza Kubiaka

80%

Bobryk R.

Tematy i Konteksty

|

2017

|

tom 12

|

nr 7

485-495

EN

The article provides an interpretation of Tadeusz Kubiak’s Świat z góry na dół w Pieczewskiej Ławrze w Kijowie [The World Upside Down in Pechersk Lavra in Kyiv]. The poem presents a description of Lavra’s interior, which makes a closed and harmonious entity, “the world”. This entity is gradational rather, than homogeneous. The direction of gradation is indicated in the title and finds its embodiment on the level of style and motif. The space depicted can be divided onto two separate parts: the sacred and the profane, the boundaries of which are defined by “the wall.”

5

Paměť domu v žánru rodinné ságy

57%

Filipowicz M. Ł. , Zachová A.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2017

|

tom 65

|

nr 3

355-380

EN

b1_This study is based on the theoretical assumptions of memory studies and aims to ascertain the extent to which individual memory may be influenced by literature and the mechanisms involved. In particular it focuses on the universal experience of individual memory, i.e. family memory. It deals with the potential ways in which this type of memory is formed by literature, and to be specific, by the family saga genre, which in the present research is represented by the most notable European and Czech texts of this kind, i.e. John Galsworthy’s Forsyth Saga; Thomas Mann’s Buddenbrooks; Roger Martin du Gard’s The Thibaults; Georges Duhamel’s The Pasquier Chronicles; Virginia Woolfe’s The Years; Jan Vrba’s Soumrak Hadlasuc rodu (Twilight of the Hadlasuc Family); Helena Dvořáková’s Pád rodiny Bryknarů (Fall of the Bryknar Family) and Vladimír Neff’s pentalogy Sňatky z rozumu (Marriages of Reason). This study analyses the topos of the house within these texts, representing the central location for the formation of the family environment and the family memory, basing itself on Bachelard’s poetics of the literary space and focusing on two kinds of ideas: houses of the past and houses of the future. Bachelard contends that the house may be depicted in both the memory and in literature as a stable space, an anchor for childhood, or as a place for dynamic transformations associated with the realization of the future home project. Deliberations over the space of the house as examined in literary works are compared in the conclusion of this study with family members’ memories within the framework of oral history research. However, this analysis indicates that the family saga did not by any means exemplify archetypal ideas of the house of the past and the future as described by Bachelard. Likewise research into the memory of present-day families indicates that the archetype of the house is exemplified by somewhat different images. The location for the family memory is not the house, but any space in which family members meet, so the spotlight shifts from the location to the family relations.

CS

Studie vychází z teoretických předpokladů paměťových studií a klade si za cíl zjistit, do jaké míry a pomocí jakých mechanismů může být individuální paměť literaturou ovlivňována. Zaměřuje se zejména na univerzální zkušenost individuální paměti, a to na paměť rodinnou. Věnuje se potenciálnímu způsobu utváření tohoto typu paměti literaturou, konkrétně žánrem rodinné ságy, který v předloženém výzkumu reprezentují nejvýznamnější evropské a české texty tohoto typu: John Galsworthy Sága rodu Forsytů; Thomas Mann Buddenbrookovi; Roger Martin du Gard Rodina Thibaultů; Georges Duhamel Chronique des Pasquier; Virginia Woolfová The Years; Jan Vrba Soumrak Hadlasuc rodu; Helena Dvořáková Pád rodiny Bryknarů; Vladimír Neff pentalogie Sňatky z rozumu. V uvedených textech studie analyzuje topos domu, představující ústřední místo formování rodinného prostředí i rodinné paměti. Vychází přitom z Bachelardovy poetiky literárního prostoru a zaměřuje se na dva typy představ, domy minulosti a domy budoucnosti. Podle Bachelarda dům může být v paměti a literatuře zachycen jako stabilní místo, kotva dětství, nebo jako místo dynamických proměn spojených s realizací projektu budoucího domova. Úvahy týkající se prostoru domu zkoumaných literárních děl jsou v závěru studie porovnány se vzpomínkami rodinných příslušníků v rámci výzkumu orální historie. Z provedené analýzy vyplývá, že rodinná sága zdaleka ale nenaplňovala archetypální představy o domě minulosti a budoucnosti tak, jak je popisoval Bachelard. Rovněž výzkum paměti současných rodin ukazuje, že archetyp domu je naplňován poněkud jinými obrazy. Místem rodinné paměti není dům, ale jakékoliv prostory, v nichž dochází k setkávání rodinných příslušníků, důraz se přesunuje z místa na rodinné vztahy.