Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Clinical communication course and other factors affecting patient-centered attitudes among medical students

100%

Pers M. , Górski S. , Stalmach-Przygoda A. , Balcerzak Ł. , Szopa M. , Karabinowska A. , Świerszcz J. , Perera I. , Cebula G.

|

tom 59

|

nr 2

2

Znalost zvláštností pacienta : důležitý předpoklad individualizované péče

84%

Mareš J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2019

|

tom 63

|

nr 6

676-690

EN

For centuries, doctors have been primarily concerned with the diseases that people suffer from. The interest in thorough knowledge of diseases has brought many positive but concurrently weakened the interest of health workers in the individual peculiarities of the ill person. Experts started to become aware of this risk. This resulted in strengthening the trend that in clinical decision-making it is crucial to systematically identify and take into account the peculiarities of people who have the disease. An overview study that approaches the new trend is structured into six parts. The first part describes the current understanding of the concept of knowing the patient and points out that there is a difference between knowledge of the patient (eg. knowledge of the results of the examination) and the knowledge of the patient himself as an individual. The second part reminds that only when a healthcare practitioner understands the uniqueness of the patient he/she can choose an adequate individualized approach. The third part of the study presents the results of the analysis of 16 articles, which present some specific components of the general notion of “knowing the patient”. The author of the study grouped these components into 11 groups, creating 10 groups of psychological characteristics of the patient’s personality and 1 group of health characteristics. The fourth part of the study describes procedures that may be used in medical practice to assessment peculiarities of the patient. The fifth part summarizes the serious consequences of the fact that some healthcare professionals do not know the peculiarities of their patients. The last, sixth part, answers the question: How to develop the knowing of the patients’ peculiarities?

CS

Po staletí se lékaři primárně zajímali o nemoci, které lidi trápí. Zájem o důkladné poznání nemocí přinesl mnoho pozitivního, ale souběžně slábl zájem zdravotníků o individuální zvláštnosti nemocného člověka. Odborníci si začali toto riziko uvědomovat, a proto začal sílit trend, že je třeba systematicky zjišťovat a při klinickém rozhodování brát v úvahu zvláštnosti lidí, kteří danou nemoc mají. Přehledová studie, která nový trend přibližuje, je strukturována do šesti částí. V první části výklad charakterizuje dosavadní chápání pojmu zdravotníkova znalost pacienta a upozorňuje, že existuje rozdíl mezi znalostmi o pacientovi (např. znalost výsledků vyšetření) a znalostí pacienta samotného jako svébytné osobnosti. Druhá část připomíná, že teprve když zdravotník porozumí jedinečnosti daného pacienta, může zvolit adekvátní individualizovaný postup. Třetí část studie předkládá výsledky analýzy 16 článků, které uvádějí některé konkrétní složky obecného pojmu „zvláštnosti pacienta“. Autor studie tyto složky sdružil do 11 skupin, čímž vzniklo 10 skupin psychologických charakteristik pacientovy osobnosti a 1 skupina zdravotnických charakteristik. Čtvrtá část studie popisuje postupy, jimiž se ve zdravotnické praxi dají diagnostikovat zvláštnosti pacienta. Pátá část shrnuje vážné důsledky toho, že někteří zdravotníci neznají zvláštnosti svých pacientů. Poslední, šestá část, přináší odpověď na otázku: Jak rozvíjet u zdravotníků znalost zvláštností pacientů?

3

Opieka skoncentrowana na pacjencie w świetle współczesnych ujęć metodologicznych i wybranych pism hippokratejskich oraz Quaestiones medicinales Rufusa z Efezu – zarys problematyki

67%

Wieżel I.

Roczniki Humanistyczne

|

2021

|

tom 69

|

nr 3

125-137

EN

The Hippocratic writings show that ancient medicine focused its diagnostic and therapeutic efforts on the patient to a high degree. However, Rufus of Ephesus, an author from the 2nd century A.D., shows that listening carefully to the patient is no less important in medicine than taking into account his existence’s external and internal conditions. Making the patient a unique partner in the pursuit of improving the quality of their health also enhances their quality of life. Moreover, modern medical humanities strongly emphasize the fact that taking into account the biopsychosocial aspects of patient care strengthens the principle that in any case, it is the person who should be in the center of therapeutic care. His life and health constitute the overriding goal of any medical intervention.

PL

Pisma hippokratejskie dowodzą, że starożytna medycyna w wysokim stopniu skupiała swoje wysiłki diagnostyczne i terapeutyczne na pacjencie. Rufus z Efezu, autor z II wieku po Chrystusie, pokazuje jednak, że w medycynie nie mniej ważne jak uważne słuchanie pacjenta jest też branie pod uwagę warunków zewnętrznych i wewnętrznych jego egzystencji. Uczynienie chorego wyjątkowym partnerem w dążeniu do poprawy jakości jego zdrowia poprawia także jakość jego życia. Co więcej, we współczesnej humanistyce medycznej mocno podkreśla się fakt, że uwzględnienie biopsychospołecznych aspektów opieki nad pacjentem wzmacnia zasadę, że w każdym wypadku to właśnie człowiek powinien znajdować się w centrum opieki leczniczej, a jego życie oraz zdrowie stanowi nadrzędny cel każdej interwencji medycznej.