Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Laesio enormis v občanském zákoníku

100%

Šustek P.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2020

|

tom 159

|

nr 6

512-516

EN

The article analyses the institute of laesio enormis and its nature in the Czech Civil Code. Based on a historic overview, the paper presents its development and philosophical background that can be found in the idea of the just price which has been considered an imperative of commutative justice. After the end of the Middle Ages, the concept of just price was heavily criticized for its alleged contradiction with contractual freedom and legal certainty. Nevertheless, the great civil law codifications in France and Austria encompassed laesio enormis. The regulation of laesio enormis in most modern civil codes (e.g. in Netherlands, Italy, or Switzerland), however, significantly resembles usury. The Czech Civil Code, which reintroduced laesio enormis to our legal system after more than sixty years, reflects the same trend. The prohibition of laesio enormis is conditioned by the fulfillment of a subjective feature: the injured party must not know the real price while the other party must know (or be required to know) a fact the disproportion is based on. Therefore, this regulation protects the party with less information rather than an abstract just price.

CS

Článek analyzuje institut laesio enormis a jeho povahu v platném občanském zákoníku. Na základě historického pojednání je představen jeho vývoj a filosofické základy vycházející z představy o spravedlivé ceně jako požadavku komutativní spravedlnosti. V novověku byl koncept spravedlivé ceny podroben silné kritice z pozice ochrany smluvní svobody a právní jistoty. Velké občanskoprávní kodifikace ve Francii i Rakousku nicméně zákaz neúměrného zkrácení do svého obsahu zahrnuly. Ve většině zejména modernějších civilních kodexů (např. nizozemském, italském či švýcarském) však lze spatřovat výrazný příklon laesio enormis k lichvě. Také platný český občanský zákoník, který daný institut po více než šedesáti letech do našeho právního řádu znovuzavedl, tenduje tímto směrem. Zákaz neúměrného zkrácení je totiž navázán na subjektivní znak vědomosti zkracující strany o skutečnosti zakládající zkrácení a nevědomosti zkrácené strany o skutečné ceně. Spíše než abstraktní spravedlivou cenu tak platná právní úprava chrání stranu, která je z hlediska své informovanosti slabší.

2

Humanista ve službách republiky : k výročí Emila Svobody

100%

Eliáš K.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2018

|

tom 157

|

nr 10

826-836

EN

The author deals with the life and work of a Professor of Civil Law and Legal Philosophy at Charles University Emil Svoboda (1878-1948). Svoboda was extraordinary in his philosophical foundations, he related to Arthur Schopenhauer and to Masaryk’s humanism. He viewed the law from a sociological and psychological positions. He was convinced it was necessary to evaluate the law primarily ethically. Thus he found himself outside the legal dogmatics that dominated the legal discourse at that time. As a convinced democrat, Republican and supporter of freedom, he served the Czechoslovak Republic. He helped to establish a law school in Bratislava (1919), he was involved in preparing the curriculum of the Civil Code. After experiencing the crisis of democracy, the Nazi occupation of the Czech lands and the world war, he was tempted by the vision of a post-war ideas of better world. He died before the Communists in Czechoslovakia confused the fulfilment of the ideals of socialism for state terror, and did not get so disappointed in his hopes.

3

Emanuel Tilsch a česká civilistika

84%

Horák O.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2016

|

tom 155

|

nr 4

299-309

EN

The paper, on the occasion of the 150th birth anniversary of Emanuel Tilsch (1866–1912), deals with his live, work and importance for Czech civil law jurisprudence. The bibliography of Tilsch is not rich, and yet he is one of the most influential authors of Czech-Austrian jurisprudence. Even today he is still referred to in literature and jurisprudence, and his views were apparently behind the recent recodification or contributed to the solution of some fundamental questions (e.g. autonomy of will and universal succession in the inheritance law).We chose to revisit the topics which are or could be still inspirational, that is the questions of principles, things in the legal sense and ownership of law, component and accessory of things, universal succession and inheritance, cohabiting persons, and acquisition of inheritance.

CS

Článek se u příležitosti 150. výročí narození Emanuela Tilsche (1866–1912) zabývá nejen jeho životní a profesní dráhou, ale také významem pro současnou civilistiku. Tilschova bibliografie sice není nijak obsáhlá, přesto ho můžeme považovat za jednoho z nejpodnětnějších autorů česko-rakouské právní vědy.Dodnes na něj odkazuje odborná literatura i judikatura a jeho názory zřejmě stály v pozadí či alespoň spoluovlivnily také řešení některých zásadních otázek nedávné rekodifikace (např. autonomie vůle a univerzální sukcese v dědickém právu). K podrobnějšímu rozboru témat, u nichž bylo, je či může být jeho dílo inspirativní, jsme vybrali problematiku zásad, věci v právním smyslu a vlastnictví práva, součásti a příslušenství věci, univerzální sukcese a pozůstalosti, spolužijících osob, a nabytí dědictví.

4

Částečná neplatnost právního jednání v českém právním řádu

42%

Bělohlávek A. J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2021

|

tom 160

|

nr 4

233-260

EN

Partial invalidity of legal acts is in the Czech law set in Section 576 Civil Code. This provision stipulates specific conditions under which this procedure is applicable, more precisely under which conditions a legal act is invalid in its entirety, instead of partially. However, full invalidation often significantly impacts legal certainty and reasonable expectations of the parties. Therefore this construct is to be applied with maximum caution and only in the uttermost cases in which the application of only partial invalidity due to different reasons is not possible. This contribution has the ambition to clarify the fundamental principles of the concept of partial invalidity and to compare it with the past legislation, as well as with selected foreign laws. The aim of this contribution is also to focus on problematic application of this procedure stemming from theoretical considerations and using practical examples. Problems with this phenomenon relate especially to the practice of the Supreme Court of the Czech Republic, which is not judicially consistent in this area. The author has the ambitions to explain why the Czech law as well as foreign laws and international legal environment increasingly lean towards partial invalidity.

CS

Částečnou neplatnost právního jednání v tuzemském právu upravuje § 576 o. z., který stanoví konkrétní podmínky, za kterých je tohoto postupu možno využít, respektive za jakých podmínek je zapotřebí preferovat na základě neplatnosti určité jednotliviny neplatnost celého právního jednání. Zneplatnění celého právního jednání má ovšem mnohdy velké dopady na právní jistotu a rozumná očekávání stran, a tudíž by s tímto konstruktem mělo být zacházeno maximálně opatrně a využíván by měl být ve skutečně krajních případech, kdy použití pouze částečné neplatnosti není z nejrůznějších důvodů namístě. Tento text má tak za cíl jednak objasnit základní principy institutu částečné neplatnosti a tyto porovnat s minulou právní úpravou, stejně tak jako s vybranými zahraničními právními řády, a zároveň na základě těchto teoretických východisek poukázat na problematické uplatnění tohoto postupu na příkladech z praxe. Problémy s tímto fenoménem jsou spojeny zejména s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu České republiky, který v dané oblasti není judikatorně souladný. Autor má tímto článkem zejména ambice vysvětlit, proč se český právní řád, stejně jako jiné právní řády a mezinárodní prostředí, čím dál více kloní k upřednostňování částečné neplatnosti.