Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Dvojí život historické antropologie: interdisciplinární (ne)porozumění mezi historiky, sociology a sociálními antropology

100%

Nešpor Z. R.

Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

|

2005

|

tom 2

|

nr 1

87-104

EN

Since 1989 modern western methodological approaches, including historical anthropology, have been adopted in Czech academic circles, both spontaneously (among historians) and in institutionalised from (the case of ethnology). Very often, however, historical anthropology has been taken up only as an external label that has not meant any real change in research methods. This has simply encouraged the replication ofthe formal and informal ties and institutions inside the academic community that originated in the period of “normalisation” and that undermine the possibility of the real transformation of our academic environment. The author therefore attempts to distinguish in terms of both theory and method between two types of“historical anthropology”: chronologically the first type has been closer to historical sociology (and directed in its way to the history of mentalities), while the second drew inspiration from social anthropology and led towards micro-history. In the Czech environment the ethnologists are closer to the first and the historians to the second, but often without either group being aware of the fundamental difference between the two types.

2

K čemu je antropologizace historie? : několik poznámek ke kontraproduktivní polarizaci poznávacích zájmů v humanitních vědách

100%

Lorenzová M.

Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

|

2005

|

tom 2

|

nr 2

227-246

EN

This contribution aims to review the axiomatic premises ofneurophysiology, psychoanalysis and deconstructionism (in their most extreme forms), and to discuss correspondences and differences in the concepts ofhumanness on which they are based. This discussion will reveal the high degree of similarity in these underlying concepts. Both sociobiology and psychoanalysis in effect negate human free will to a great extent with their explanations ofbehaviour as the result of a limited repertoire of basic drives or biochemically regulated patterns. Deconstructionism, on the other hand, while seeming to reject this approach, is in fact ultimately also grounded in psychoanalytical axioms. On this basis, the value of further pursuing these epistemological paths appears questionable. Ifwork is oriented around recognising the limits of the explainable, in the sense of a classic hermeneutic circle, then it would seem more useful to return to more modest goals, which can only be realised within the context of comprehensive historical and cultural contextualisation. The processes in which human patterns of interpretation and action emerge and are transformed can be reduced neither to “unconscious” drives nor to the autonomous perception ofthe body by a subject, and nor can they be interpreted as mere de-materialised language.

3

BEZPEČNOSTNÍ VÝZKUM V OBLASTI KONSTITUOVÁNÍ A ROZVOJE BEZPEČNOSTNÍCH VĚD

100%

PORADA V. , HOLCR K. , BRUNA E.

Kultura Bezpieczeństwa. Nauka – Praktyka – Refleksje

|

2017

|

tom 28(28)

214-227

PL

Rozvoj každé konkrétní vědy je do jisté míry determinován představami o jejím místě v systému vědního poznání. V předkládaném sdělení jsou formulovány náměty a problémy spojené s bezpečnostním výzkumem v procesu konstituování a rozvojem bezpečnostních věd. Pozornost je zaměřená na teoretické a metodologické přístupy a na otázky zkoumání potřeb vědeckých poznatků a jejich transfer do bezpečnostní praxe.

4

Kultura a psychický vývoj člověka : nástin metodologické a tematické problematiky

75%

Skotáková Z.

E-psychologie (E-psychology)

|

2013

|

tom 7

|

nr 4

40-50

EN

The aim of this paper is to present some of the topics and some of the methodological problems of current psychological research regarding psychological development of personality in different cultures. The methodology section mentions the problems associated with the very concepts of culture and personality, the problematic claims to universality of evolutionary theories arising from the Euro-American environment as well as some of the proposed ways to study personality development in non-Western cultures without bias. It also gives some insight into various criticisms of the theory of evolution by stages as well as into some new research approaches proposed that aim to explain development, not only describe static states at different stages of development. The thematic section, after having briefly mentioned the main issues (eg. research on emotional, moral and spiritual development), focuses mainly on the concept of Self. It also presents an explanation of cultural differences in the concept of Self - the new model by C. Kagitcibaci: an autonomous - related Self, including socio-economic impact on the formation of this concept of Self.

CS

Cílem tohoto příspěvku je přednést některá témata a nastínit některé metodologické problémy současného psychologického výzkumu psychického vývoje osobnosti v různých kulturách. V části věnované některým úskalím metodologie zmiňuje článek otázku konceptualizace pojmů kultura a osobnost, problematičnost nároků na univerzálnost vývojových teorií vzniklých v euroamerickém prostředí a některé navrhované metodologické potupy, jak bez předpojatosti zkoumat vývoj osobnosti v nezápadních kulturách. Dále přibližuje různé kritiky stadiálních teorií vývoje a navrhované nové přístupy výzkumu, které mají vysvětlovat vývoj, ne pouze popisovat statické stavy v různých stádiích vývoje. V části věnované některým tématům výzkumu se kromě krátké zmínky o hlavních tématech (např. výzkum emocionálního, morálního a spirituálního vývoje) zaměřuje hlavně na pojetí Self a uvádí též současná vysvětlení kulturních rozdílů v pojetí Self, nový model C. Kagitcibaciové: autonomous-related Self, včetně socio-ekonomických vlivů na vznik tohoto pojetí Self.

5

FUNKCE, STRUKTURA, METODY A METODOLOGIE VĚDECKÉHO POZNÁNÍ

75%

HOLCR K. , PORADA V. , BRUNA E. , Piwowarski J.

Kultura Bezpieczeństwa. Nauka – Praktyka – Refleksje

|

2016

|

tom 22(22)

189-204

PL

V odborném sdělení se uvádí, že metodologie ve vědě je jedním z nejfrekventovanějších pojmů (je obligatorním komponentem každé vědy, každého ucelenějšího poznání a jednání), v názorech na její obsah však neexistuje shoda. Z mnoha otázek rozdělujících představitele rozdílných názorů autoři zvolili zejména ty, které podle jejich názorů nejlépe vysvětlují funkce a strukturu metodologie vědeckého poznání, tedy: čemu metodologie slouží a jaké funkce metodologie ve vědeckém poznání plní a jaký vědní útvar je metodologií vědeckého poznání.

6

Otázka metody Ke vztahu marxismu-leninismu a literární vědy v textech Jana Mukařovského a Stefana Żółkiewského

75%

Kanda R.

Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)

|

2020

|

nr 62

51-66

EN

The study deals with the confrontation of two texts: Jan Mukařovský’s “Stalin’s ‘Economic Problems of Socialism’ and Literary Theory” and Stefan Żółkiewski’s “Stalin’s Thesis about Language and Methodology of Literary Research”. Both texts have the character of a scientific program and represent the Stalinist version of Marxist though (so-called Marxism-Leninism), which was characterized inter alia by the construction of ‘ontological continuity’ between natural and social objects (Dominique Lecourt). Mukařovský’s thesis that literature fulfills its social function by fulfilling its immanent ‘development law’ was never theoretically developer further. On the contrary, Żółkiewski’s Marxist conception of literary romanticism led to an analysis of the relationship between literature and society, specifically between literary style and the socio-cultural context.

7

Úvěr a finance v obchodní praxi : Evropa - české země - Praha : směry a perspektivy výzkumu

63%

Buňatová M.

Český časopis historický (The Czech Historical Review)

|

2018

|

tom 116

|

nr 3

787-821

EN

This study deals with the theme of commercial practice in the pre-industrial period and presents some of the contemporary directions of the German, Austrian and Italian historiographies. Simultaneously, the study attempts to evaluate the potential application of these methodological approaches for researching the Czech environment. Its text presents some recent results of research in the environs of merchants in Early Modern Age Prague. Namely, recent findings related to commodity and finance credit; book-keeping and accounting, as well as managing customer-supplier relations are dealt with. At the same time further fields of research themes are defined and potential directions and perspectives of future research are proposed.

8

Komparatistika a bohemistika z maďarského úhlu pohledu

63%

Berkes T.

Slovo a smysl - Word & Sense

|

2015

|

tom 12

|

nr 23

178-186

XX

In the field of comparative literature there is no theoretical solution for bridging the rift between the historical process and the individuality of the work of art. Thus, it is improper to exclude the earlier conception focusing on literary trends which concentrates on some common semantic and poetic traits, and it can be harmonized, in the practice of the analysis, with comparative operations based on intertextuality and reception research. It is argued, on the basis of these presuppositions, that comparative studies in Central Europe must cross the methodological barriers which restrict the literary histories of the region merely to a juxtaposition of singular national literary histories. In this framework, Hungarian Czech Studies can bring new information not only about the region but also about the processes of the Czech culture in general.

9

Metodologie řešení právních případů: subsumpce vs. proporcionalita

63%

Valc J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2023

|

tom 162

|

nr 10

959-979

EN

The application of law is typically associated with the resolution of legal cases by courts and other public authorities, which are empowered by law to authoritatively hear and decide disputes and legal matters of various kinds. From a methodological point of view, the application of law is most often associated either with a logical-deductive procedure in the form of subsumption or with the application of rational argumentation in the form of the proportionality test. My intention will be to delineate not only the nature and differences of these two procedures, but also to examine the common features that can be attributed to them under certain conditions.

CS

Aplikace práva je typicky spojována s řešením právních případů ze strany soudů a jiných orgánů veřejné moci, které jsou zákonem zmocněny k autoritativnímu projednávání a rozhodování sporů a právních věcí různého druhu. Z metodologického hlediska je poté aplikace práva nejčastěji spojována buďto s logicko-deduktivním postupem v podobě subsumpce, nebo s uplatňováním racionální argumentace v podobě testu proporcionality. Mým záměrem bude vymezit nejen podstatu a odlišnosti obou těchto postupů, ale také zkoumat společné znaky, které jim mohou být za určitých podmínek připisovány.

10

Marxismus bez marxismu : Poznámky k literární vědě a humanistické v současném Polsku

63%

Chmielewská K. , Kanda R.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2017

|

tom 65

|

nr 6

921-930

EN

Text presents in a short and synthetic way the history of Marxist literary research in Poland. The text presents both orthodox Marxism and so its later changes. The author pays particular attention to the paradoxical phenomenon of Marxism without Marx, and so Marx’s anathemas in the 1990s, when the researcher was thunderingly rejecting his achievements and benefiting from his inspiration.

CS

Stať stručným a syntetizujícím způsobem představuje dějiny literárněvědného marxismu v Polsku. Text prezentuje jak ortodoxní marxismus, tak jeho pozdější proměny. Zvláštní pozornost věnuje autorka paradoxnímu jevu marxismu bez Marxe a anatématy Marxe v devadesátých letech 20. století, kdy badatel razantně odmítá dosažené výsledky marxismu, a přitom těží z jeho inspirace.

11

Je možné psát jiné než nacionalistické dějiny umění?:

63%

Bartlová M.

Dějiny - Teorie - Kritika (History - Theory - Criticism)

|

2005

|

tom 2

|

nr 2

247-254

EN

The classical, formalist methods of art history seem to be inevitably intertwined with both the “great story” and with ethnic (racial) identifications of the artistic heritage. Even if the categories of “style” and “evolution” can be evaded, this would leave a ground plan in which national state was the basic matrix for writing the kind of coherent art historical narrative still in demand from both the general public and educational systems. Histories ofthe art ofthe Central European states, e.g. of Hungary and Slovakia, are burdened by the need to define their object, and not to fall into the trap ofnationalism. This is methodologically much more difficult than is generally realised. Possible operations include, in the first instance, suspension ofthe idea of any essential ethnic regional identity. A necessary caution must be exercised in using the classical art historical methods employed for research into art from “anonymous epochs”, since national, ethnic or racial identifications are ingrained deep in their texture.

12

Velká data jako alternativa výběrových šetření v kvantitativním sociálněvědním výzkumu

63%

Chylíková J.

Naše společnost (Our Society)

|

2018

|

tom 16

|

nr 1

57-79

EN

The goal of this article is to inform social scientists, especially those of a quantitative orientation, about the basic characteristics of Big Data and to present the opportunities and limitations of using such data in social research. The paper informs about three basic types of Big Data as they are distinguished in contemporary methodological literature, namely administrative data, transaction data and social network data, and exemplifies how they can be utilized by quantitative social research. According to many, questionnaire-based sample survey as the dominant method of quantitative social research has found itself in a crisis, especially as response rates have decreased in most developed countries and public confidence in opinion polling has declined. The author presents the characteristics and specifics of Big Data compared to survey research - a method whose primary distinguishing characteristic is the capacity to quantify individual behaviour, social action and attitudes at the level of populations. In this context, the article draws attention to the differences between Big Data and survey data typically presented in scholarly literature, namely that datasets are not representative of known populations, the values of observed variables are systematically biased, there is a limited number of variables in Big Data sets, there is uncertainty about the meaning of observed values, and social environment has direct influence on the behaviours captured by Big Data. Attention is also paid to such characteristics of Big Data that pose an obstacle to smooth integration of this type of data in the social scientific mainstream. First, the collection, processing and analysis of Big Data is extremely demanding in terms of programming skills, something social scientists typically do not have. Second, the availability of Big Data is limited as they are normally possessed by private corporations, some of which (Facebook, Google) have undoubtedly come to form data oligopolies - and their management is mostly unwilling to share their data with traditional academics. Based on the above-mentioned specifics, differences and limitations, it is argued that Big Data currently do not have the potential of becoming a full-fledged source of social science data and replacing sample surveys as the dominant research method. Finally, the article draws attention to the specifics of different types of Big Data as they are primarily generated for purposes other than social research and result from specific situations framed by existing social relations - and it is from this perspective that Big Data should be viewed by social researchers.

13

K metodologii využití paralelních korpusů v kontrastivní lingvistice:

63%

Martinková M.

Naše řeč (Our Speech)

|

2014

|

tom 97

|

nr 4-5

270-285

EN

In the last twenty years, contrastive linguistic research has benefited greatly from the introduction of parallel corpora; the valuable “bilingual output” supplied by translations “provides a basis of comparison, or at least justifies the assumption of comparability” (Gast, forthcoming, p. 8). This paper subjects the methodology of using parallel corpora for contrastive linguistic research to a critical analysis.

14

Quentin Skinner’s attempt to clarify Collingwood

63%

Černín D.

Teorie vědy (Theory of Science)

|

2023

|

tom 45

|

nr 2

135-152

EN

This paper examines the methodological propositions of Quentin Skinner, whose influence on intellectual history, including the history and philosophy of science (HPS), cannot be disregarded. It is well known that Skinner’s method is based on John L. Austin’s theory of speech acts. Nonetheless, the very idea of applying ordinary language philosophy to the subject matter of history rests on other assumptions that form Skinner’s philosophy of historiography. The paper focuses on reconstructing this philosophy of historiography and especially on R. G. Collingwood as a primary source of inspiration. This famous British philosopher, historian, and archaeologist authored many inspirational texts concerning the historical craft. The complex and sometimes contradictory nature of his posthumously published texts requires careful interpretation, and many philosophers see Collingwood as an obscure thinker. The paper argues that even though Skinner openly denounces Collingwood’s central concept of reenactment, his philosophy of historiography is deeply influenced by a specific understanding of Collingwood’s legacy.

CS

Tento článek se věnuje metodologickým předpokladům badatelské práce Quentina Skinnera, jehož vliv na intelektuální dějiny, včetně historie a filosofie vědy (HPS) nelze přehlížet. Je dobře známo, že je Skinnerova metoda založena na teorii řečových aktů Johna L. Austina. Samotná myšlenka aplikování filosofie přirozeného jazyka na předmět studia historie se nicméně opírá o některé další předpoklady formující Skinnerovu filosofii historiografie. Článek se soustředí p p y f j na rekonstrukci této filosofie historiografie a zejména na R. G. Collingwooda jako na hlavní Skinnerův zdroj inspirace. Tento slavný britský filosof, historik a archeolog sepsal mnoho inspirativních textů věnovaných problematice výzkumných postupů historika, které však mnoho filosofů vnímá jako obskurní. Složitá a často protikladná povaha Collingwoodových posmrtně vydaných textů vyžaduje jejich opatrnou interpretaci. Článek tvrdí, že p y ý y jjj ačkoli Skinner otevřeně odmítnul Collingwoodův ústřední pojem re-enactmentu, jeho filosofie historiografie je výrazně ovlivněna specifickým porozuměním Collingwoodovu odkazu.

15

Interpretační pravidlo v pochybnostech ve prospěch: účinný nástroj, nebo rétorická ozdoba?

63%

Kadlec O.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2016

|

tom 155

|

nr 6

526-542

EN

This article deals with the concept of interpretative doubt. The existence of such a doubt is a condition for the application of the rule of lenity, the rule used in public law. The article shows that the concept of doubt can be, and in the case law actually is, approached differently. This variedness makes the rule of lenity manipulatable. The article consists of six parts. The first one introduces the rule. The second and the third analyze it from two theoretical aspects: (i) whose doubt counts, and (ii) at what point of the interpretative process the doubt is evaluated. The first aspect can be approached either by an internal perspective, which means that interpreter’s internal doubt is decisive, or by an external perspective, focusing on the doubt of the addressee of the interpreted law. As to the second aspect, the rule can be applied at three different points in the interpretative process: at the beginning, in the middle or at the end. Because the aim of interpretation is to eliminate unclarity, the placement of the rule in different phases of interpretation results in a different scope of the rule of lenity. The fourth part of the article shows inconsistent approach to both aspects in the case law of Czech high courts. The fifth part proposes solution to the problem.Doubt should be approached by an external view. Also, the rule should apply at the point, where the process of elimination of doubt by interpretation has become unpredictable for the addressee of the law. The sixth and final part summarizes the entire article.

CS

Článek se zabývá konceptem pochybnosti o výkladu právního předpisu. Existence pochybnosti je podmínkou pro aplikaci výkladového pravidla v pochybnostech ve prospěch jednotlivce, užívaného ve veřejném právu. Článek ukazuje, že koncept pochybnosti může být, a v soudní praxi skutečně je, pojímán různě. Různorodost pojetí činí pravidlo manipulovatelné. Článek má šest částí. Úvodní část interpretační pravidlo představuje. Část druhá a třetí ho analyzuje ze dvou teoretických aspektů: (i) čí pochybnost je relevantní a (ii) v jaké fázi interpretačního procesu se pochybnost hodnotí. K prvnímu aspektu lze přistupovat buďto vnitřním pohledem, při kterém rozhodují vnitřní pochybnosti interpreta, anebo vnějším pohledem, při kterém jsou rozhodné pochybnosti adresátů práva. Co do druhého aspektu, lze pravidlo v procesu interpretace zařadit na tři různá místa: na jeho začátek, do jeho středu, anebo na jeho konec. Jelikož interpretace má za cíl odstraňování nejasností, zařazení pravidla v pochybnosti ve prospěch v různých fázích interpretace má za následek rozdílný dosah tohoto pravidla. Čtvrtá část článku na judikatuře českých vrcholných soudů ukazuje nejednotný přístup k řešení obou aspektů pochybnosti v praxi. Pátá část navrhuje východisko z nejednotnosti. Pochybnosti by měly být vnímány vnějším pohledem a pravidlo má nastoupit v situaci, kdy se proces odstraňování pochybností stává pro adresáta nepředvídatelný. Závěrečná šestá část celý článek shrnuje.

16

Newtonova metodologie a kritika mechanického materialismu:

63%

Zavadil R.

Teorie vědy (Theory of Science)

|

2020

|

tom 42

|

nr 2

285-304

EN

This article will introduce Isaac Newton’s fundamental methodological concepts applied for a solution concerning a question of gravity in his Principia Mathematica. The method of deduction of propositions from phenomena can be described as demonstrative induction. The main aim is to show that this method proposed by Newton explicitly contains a criticism of hypothetico-deductive methodology as an inadequate approach to the study of nature. As opposed to hypothetico-deductive method, demonstrative induction is capable of producing theories with much richer empirical and epistemological value. Delimitation against hypothetically deduced theories is closely connected with criticism of mechanical materialism, most notably in a form proposed by René Descartes. Consequently, it has led Newton to not only reject the universality of mechanical premise but also to certain level of immunization against all competitive hypothetically based theories.

CS

V tomto článku budou představeny základní aspekty metodologie Isaaca Newtona aplikované v Principia Mathematica na řešení otázky povahy gravitační síly. Metoda vyvozování propozic přírodních jevů může být označena jako demonstrativní indukce. Cílem článku je ukázat, že tato metoda, jak ji zastával Newton, v sobě explicitně obsahovala kritiku hypoteticko-deduktivní metody jako zcela neadekvátního přístupu ke zkoumání přírody. Oproti hypoteticko-deduktivní metodě je demonstrativní indukce schopna produkovat teorie empiricky i epistemologicky mnohem bohatší. Vymezení se vůči hypoteticky založeným teoriím je úzce spjato s kritikou mechanického materialismu především v podobě, v jaké ji zastával René Descartes. Ve svých důsledcích to Newtona dovedlo nejen k odmítnutí univerzálnosti mechanické premisy, ale také k určité imunizaci vůči veškerým konkurenčním hypoteticky založeným teoriím.

17

Katalog démonologických pověstí, žánr a strukturální naratologie. : Literárněteoretické poznámky k folkloristickému dílu

63%

Šidák P.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2016

|

tom 64

|

nr 3

408-418

EN

This text is based on a catalogue of demonological legends, i.e. a work of folklore, incorporating an implied folkloric conception of literary work and method that is applied to examine folkloric literature. This method is compared with the literary studies method and indicates how on the basis of the various methods, both literary studies and folkloric, the very concept of literature and associated key categories are transformed, i.e. the author, text, genre system and so forth. The text also provides information on catalogues of folk literature in general and on this particular catalogue of demonic legends.

CS

Text vychází z katalogu démonologických pověstí, tedy z práce folkloristické, resumuje implikovanou folkloristickou představu o literárním díle a metodu, kterou na zkoumání literatury folkloristika uplatňuje. Tuto metodu srovnává s metodou literární vědy a ukazuje, jak se na základě různých metod, literárněvědné a folkloristické, proměňuje samotný pojem literatury a příbuzných základních kategorií: autora, textu, žánrového systému aj. Text je zároveň informací o katalozích lidové slovesnosti obecně i o konkrétním katalogu démonických pověstí.

18

Challenges and problems of neuroeconomics : several tasks for social scientists

63%

Müller M.

Teorie vědy (Theory of Science)

|

2018

|

tom 40

|

nr 2

157-190

EN

Neuroscience is a fascinating discipline – its dynamic progress has led to the emergence of new interdisciplinary research programmes with great potential. One of these research areas is neuroeconomics. As will be shown in this article, this discipline, which is diffi cult to clearly characterize and defi ne, is faced with many problems. Th is paper argues that social scientists should be interested in the problems and tendencies in social neuroscience for several reasons. Neuroeconomics, and other disciplines inspired by neuroscience, will compete with their parent disciplines in many fi elds of interest. On one hand it will be necessary for scientists to defi ne and defend the irreplaceable roles of their disciplines, but also critically evaluate the potential of new approaches on the other. In the context of this discussion, which reopens questions about the scientifi c status of economics and its roles, this paper introduces the main problems related to neuroeconomics. Th is paper concludes that these problems represent a wide domain for social scientists and methodologists of science.

CS

Neurověda je fascinující disciplínou – její dynamický rozvoj podněcuje vznik nových interdisciplinárních výzkumných programů s velkým potenciálem. Jednou takovou oblastí je i neuroekonomie. Jak se ukáže v článku, tato disciplína, kterou je obtížné jednoznačně vymezit a určit její defi nici, se potýká se spoustou problémů. Článek y jj fi argumentuje, že by se společenští vědci měli těmito problémy a tendencemi v sociální neurovědě zabývat, a to hned z několika důvodů. Neuroekonomie, a také další neurovědou inspirované disciplíny, budou svým mateřským oborům konkurovat v mnoha oblastech, přičemž bude nezbytné, aby vědci byli schopni na jedné straně defi novat a obhájit nezastupitelné role svých disciplín, na straně druhé kriticky vyhodnocovat potenciál nových přístupů. V kontextu této diskuze, která znovu otevírá otázky ohledně vědeckého statusu ekonomie a jejích rolí, článek vymezuje základní problémy, s nimiž se neuroekonomie potýká. Práce dospívá k závěru, že tyto problémy představují široké pole působnosti pro společenské vědce a metodology vědy.

19

Předmět gramatického výzkumu a jeho závislost na teoretickém rámci

63%

Chromý J.

Naše řeč (Our Speech)

|

2020

|

tom 103

|

nr 1-2

5-10

EN

The paper discusses problems which stem from the following question: what is the goal of grammatical research of a certain language? Three main problems are uncovered: (1) the “grammatical system” is a theoretically bounded construct, (2) various approaches differ in what they account for and what they leave out of the description and (3) certain research methods are often cannot be directly linked to a particular theoretical framework, which is related to the problem of the “conversion rules” between the results and the theory and may also lead to a change in the framework under the influence of the method. Based on these problems, three questions are raised: (1) what is the best solution to these problems (provided there is one), (2) are these problems principal or temporary and (3) do we really need to look for a solution to these problems while doing grammatical research. The paper tries to find an answer to these questions and argues that the current diversity of approaches and aims in the research of language and its use is universally beneficial.

20

Normalizace české medievistiky

63%

Nodl M.

Slovo a smysl - Word & Sense

|

2020

|

tom 17

|

nr 35

45-54

EN

This study deals with the influence of so called normalisation on Czech medievalist research in the 1970s and 1980s, examining the consequences of isolation imposed on research in Czechoslovakia with respect to new trends in its Western European counterparts, as well as stereotypical thinking, non participation in medievalist debates in the broader context, and the decline of topics that domi nated Czech medievalism in the 1960s. The article also considers how feelings of resignation influence conceptual thinking, linking it with the growth of subtopics during the period of normalisation. While medievalist research did gradually begin once more to thrive in the Czech environment of the 1980s, many problems – in the author’s opinion – were carried over in various ways to the post-1989 context, namely the insufficiency of methodological reflection, limitations with respect to theme, the marked absence of socio historical research, and a blind faith in the preservation of original sources.