Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Joseph Priestley a jeho přístup ke zkoumání lidské mysli

100%

Peterková E.

Teorie vědy (Theory of Science)

|

2018

|

tom 40

|

nr 1

89-106

EN

Th is article attempts to introduce Joseph Priestley’s approach to the research of the human mind. It is demonstrated in two consecutive steps how Priestley changes his view of matter and spirit, and how he moves to materialism. In the fi rst step, he redefi nes the notion of matter and gives it new attributes – the forces of attraction and repulsion. In the second step, using these new attributes, he explains the ability of perception and thinking. In these steps, he also uses fi ndings of the contemporary natural philosophy, especially the mechanics. For Priestley, man and his mind are part of nature. Th is means that the man and the human mind are a certain mechanism that works according to natural laws and can also be explained by these laws.

CS

: Článek se snaží přiblížit přístup Josepha Priestleyho ke zkoumání lidské mysli. Postupně jsou ukázány dva kroky, ve kterých Priestley mění svůj pohled na hmotu a ducha a dochází k materialismu. V prvním kroku redefi nuje pojem hmoty a přisuzuje hmotě zcela nové vlastnosti – síly přitahování a odpuzování. V druhém kroku pomocí těchto nových vlastností vysvětluje schopnost vnímání a myšlení. V těchto krocích navíc využívá poznatky tehdejší přírodní fi losofi e, zejména mechaniky. Člověk a jeho mysl jsou podle Priestleyho součástí přírody. To znamená, že člověk a lidská mysl jsou určitým mechanismem, který pracuje podle přírodních zákonů a lze jej pomocí těchto zákonů také vysvětlit.

2

Čeští fyzikalisté o fenomenálním vědomí

100%

Mihálik J.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2019

|

tom 67

|

nr 5

797-812

EN

This study evaluates the concept of phenomenal consciousness in Tomáš Marvan and Michal Polák’s monograph Consciousness and its Theories (Vědomí a jeho teorie, Plzeň-Praha, Vyšehrad and Tiskárna Bílý slon 2015) and in Tomáš Hříbek’s book What’s It Like, or What’s It About? The Place of Consciousness in the Material World (Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě, Praha, Filosofia 2017). The author focuses on the question of how the conceptions presented in these monographs address Chalmers’ hard problem of consciousness. He shows that while Marvan and Polák propose dividing this difficult problem into two easier sub-problems, Hříbek considers it to be a pseudo-problem whose genesis lies in a mistaken understanding of consciousness. The text critically analyzes Marvan and Polák’s defense of the identity theory and Hříbek’s argumentations directed against the existence of qualia. Contrarily, it praises Marvan and Polák’s formulation of a hypothesis of unconscious phenomenality and, in Hříbek’s monograph, the reflection of Dennett’s approach to consciousness in the light of Kripke’s puzzle about belief.

CS

Tato recenzní studie hodnotí pojetí fenomenálního vědomí v monografii Tomáše Marvana a Michala Poláka Vědomí a jeho teorie (Plzeň-Praha, Vyšehrad a Tiskárna Bílý slon 2015) a v knize Tomáše Hříbka Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě (Praha, Filosofia 2017). Autor se zaměřuje na otázku, jak se koncepce představené v těchto monografiích vztahují k Chalmersovu těžkému problému vědomí. Ukazuje, že zatímco Marvan a Polák navrhují rozdělení těžkého problému na dva snadnější podproblémy, Hříbek ho považuje za pseudoproblém, za jehož vznikem stojí chybné chápání vědomí. Text kriticky analyzuje obhajobu teorie identity u Marvana a Poláka a Hříbkovu argumentaci zaměřenou proti existenci kválií. Naopak vyzdvihuje formulaci hypotézy nevědomé fenomenality u Marvana a Poláka a reflexi dennettovského přístupu k vědomí ve světle Kripkovy hádanky o přesvědčení, kterou čtenáři naleznou v Hříbkově monografii.

3

Kauzalita a rozsah odpovědnosti

60%

Janeček V.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2016

|

tom 155

|

nr 11

959-981

EN

The new Czech Civil code (CC) traditionally does not define causation and leaves this task to the judiciary and legal theory. Despite this statutory “silence”, the changes that stand behind the CC may lead to a conception of causation that is very different from that which has been used in the Czech Republic until recently. The aim of this article is to develop this new theory of causation which is based on an analysis of two crucial reformative features of the CC. In particular, the author seeks to answer how our conception of causation might be influenced by the declared (1) departure from materialism and (2) inclination to the idealistic western tradition.He examines the extra-contractual fault-based liability regime (§ 2910 CC) by a historical, doctrinal and comparative method and shows that the causation under current Czech law can be understood as a two phased ideal test of factual and legal causation (i.e. a relation between a breach of a duty and damage). However, the factual causation test is only a negative one. A positive legal causation (adequacy/scope of liability) is then implied by the statute. According to the CC, the causal link can be presumed where the damage was foreseeable by a rational average human,or by a person of average abilities. Each of these two presumptions plays a crucial role when assessing different causation (relating to primary or consequential damage). This theory may then substantially strengthen the procedural position of the claimant.

CS

Nový občanský zákoník (o. z.) ponechává tradičně vymezení příčinné souvislosti na judikatuře a právní teorii. Vzdor „mlčení“ zákona mohou ale vést změny, které stojí v pozadí o. z., k odlišnému pojetí kauzality, než které u nás doposud panovalo. Cílem tohoto článku je načrtnout do značné míry originální teorii kauzality, a to na základě analýzy dvou klíčových reformních momentů o. z. Konkrétně se autor snaží domyslet, co může pro kauzalitu znamenat deklarovaný 1) odklon od materialismu a 2) příklon k idealistické západní tradici, který přijetí o. z. pravděpodobně provázel. Na příkladu mimosmluvní odpovědnosti za újmu způsobenou vlastním zaviněním (§ 2910 o. z.) autor článku pomocí historické, doktrinální a srovnávací metody dokládá, že kauzalitu lze dnes chápat jako dvojstupňový ideální test faktické a právní souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem újmy. Faktická kauzalita je v takové koncepci nicméně jen měřítkem negativním. Pozitivní měřítko právní souvislosti (adekvátnosti/rozsahu odpovědnosti) pak podle autora plyne přímo ze zákona a je jím hned dvakrát presumované ideální měřítko předvídatelnosti škodního následku z hlediska rozumného průměrného člověka, respektive osoby průměrných vlastností. Každá tato domněnka hraje svou roli při posuzování jiné příčinné souvislosti (buď ve vztahu k první újmě, nebo k následné újmě). Nastíněná teorie může navíc výrazně posílit procesní postavení poškozeného.