Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

In dubio contra libertatem? O nowelizacji przepisów dotyczących pobytu studentów zagranicznych

100%

Narożniak A.

Studia Prawa Publicznego

|

2019

|

nr 4(28)

149-163

EN

The subject of the paper is the amendment to the Act on Foreigners made in connection with the implementation of Directive (EU) 2016/80. The considerations focus on the provisions according to which a foreigner is refused a visa or a temporary residence permit for the purpose of studying, when there are ‘justified doubts as to the credibility of their statements on the purpose of their stay in the territory of the Republic of Poland, due to evidence or objective circumstances available to the authority, indicating that the purpose of the foreigner’s stay could be different from the declared one.’ The key question is whether the authorities facing some doubts in cases of entry and stay of foreign students should opt for more restrictive solutions and take the opposite direction to the one determined by the formula in dubio pro libertate. The study presents general factual and legal circumstances of the amendment introduced, followed by an attempt to interpret it under substantive law and an analysis of its procedural aspects. The conclusion is that there are no grounds for introducing the principle in dubio contra libertatem in respect of foreign students’ entry and stay. Such understanding of the regulation in question would raise objections as to its compliance with the provisions of Directive 2016/80, which would require the refusal of the right of residence to be based on the evidence established and facts found, with its primary purpose being to facilitate the undertaking of studies by third-country nationals.

2

Znaczenie wolności gospodarczej w orzecznictwie sądów administracyjnych - wybrane problemy

66%

Roszkiewicz J.

Przegląd Ustawodawstwa Gospodarczego

|

2021

|

nr 5

46-54

EN

The subject of considerations in this article is the analysis of the case law of administrative courts in terms of compliance with interpretative directives arising from Article 22 of the Polish Constitution: principle of strict and literal interpretation of restrictions on economic freedom and in dubio pro libertate principle. As part of the analysis, rulings on four issues are examined: how to calculate the maximum time of an administrative body's control at an entrepreneur, the appropriate VAT rate for take-away fast-food, the admissibility of treating parcel lockers as a building facility and constitutionality of anti-epidemic restrictions. The aim of the article is to present constitutional standard regarding economic freedom and its role in the jurisprudence.

PL

Przedmiotem rozważań w niniejszym artykule jest analiza orzecznictwa sądów administracyjnych pod kątem przestrzegania dyrektyw interpretacyjnych wynikających z art. 22 Konstytucji RP: zasady ścisłej i literalnej wykładni ograniczeń wolności gospodarczej oraz zasady in dubio pro libertate. W ramach analizy badane są orzeczenia dotyczące czterech zagadnień: sposobu liczenia maksymalnego czasu kontroli organu administracji u przedsiębiorcy, właściwej stawki VAT dla żywności typu fast-food serwowanej na wynos, dopuszczalności traktowania paczkomatu jako obiektu budowlanego oraz konstytucyjności restrykcji przeciwepidemicznych. Celem artykułu jest przedstawienie standardu konstytucyjnego w zakresie wolności gospodarczej i ustalenie, jakie znaczenie odgrywa on w praktyce orzeczniczej.

3

Interpretační pravidlo v pochybnostech ve prospěch: účinný nástroj, nebo rétorická ozdoba?

58%

Kadlec O.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2016

|

tom 155

|

nr 6

526-542

EN

This article deals with the concept of interpretative doubt. The existence of such a doubt is a condition for the application of the rule of lenity, the rule used in public law. The article shows that the concept of doubt can be, and in the case law actually is, approached differently. This variedness makes the rule of lenity manipulatable. The article consists of six parts. The first one introduces the rule. The second and the third analyze it from two theoretical aspects: (i) whose doubt counts, and (ii) at what point of the interpretative process the doubt is evaluated. The first aspect can be approached either by an internal perspective, which means that interpreter’s internal doubt is decisive, or by an external perspective, focusing on the doubt of the addressee of the interpreted law. As to the second aspect, the rule can be applied at three different points in the interpretative process: at the beginning, in the middle or at the end. Because the aim of interpretation is to eliminate unclarity, the placement of the rule in different phases of interpretation results in a different scope of the rule of lenity. The fourth part of the article shows inconsistent approach to both aspects in the case law of Czech high courts. The fifth part proposes solution to the problem.Doubt should be approached by an external view. Also, the rule should apply at the point, where the process of elimination of doubt by interpretation has become unpredictable for the addressee of the law. The sixth and final part summarizes the entire article.

CS

Článek se zabývá konceptem pochybnosti o výkladu právního předpisu. Existence pochybnosti je podmínkou pro aplikaci výkladového pravidla v pochybnostech ve prospěch jednotlivce, užívaného ve veřejném právu. Článek ukazuje, že koncept pochybnosti může být, a v soudní praxi skutečně je, pojímán různě. Různorodost pojetí činí pravidlo manipulovatelné. Článek má šest částí. Úvodní část interpretační pravidlo představuje. Část druhá a třetí ho analyzuje ze dvou teoretických aspektů: (i) čí pochybnost je relevantní a (ii) v jaké fázi interpretačního procesu se pochybnost hodnotí. K prvnímu aspektu lze přistupovat buďto vnitřním pohledem, při kterém rozhodují vnitřní pochybnosti interpreta, anebo vnějším pohledem, při kterém jsou rozhodné pochybnosti adresátů práva. Co do druhého aspektu, lze pravidlo v procesu interpretace zařadit na tři různá místa: na jeho začátek, do jeho středu, anebo na jeho konec. Jelikož interpretace má za cíl odstraňování nejasností, zařazení pravidla v pochybnosti ve prospěch v různých fázích interpretace má za následek rozdílný dosah tohoto pravidla. Čtvrtá část článku na judikatuře českých vrcholných soudů ukazuje nejednotný přístup k řešení obou aspektů pochybnosti v praxi. Pátá část navrhuje východisko z nejednotnosti. Pochybnosti by měly být vnímány vnějším pohledem a pravidlo má nastoupit v situaci, kdy se proces odstraňování pochybností stává pro adresáta nepředvídatelný. Závěrečná šestá část celý článek shrnuje.