Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Nárok na vrácení - samostatná právní kategorie?

100%

Magnus R.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2018

|

tom 157

|

nr 9

738-749

EN

b_The term “clawback rights” describes a certain category of rights that, due to retroactive limitations of ownership, allow one party to subsequently render void valid transactions and to reclaim assets that have been dissipated through these transactions. Rights of this kind exist in Insolvency law, Family law, and Succession law. These rights constitute a category of their own which must be distinguished from other categories such as unjustified enrichment or rights in rem.

CS

a_Termín „clawback right“ představuje určitou kategorii práv, která umožňují následně zneplatnit určitou transakci a nárokovat majetkové hodnoty, které byly takovouto transakcí investovány. Práva tohoto druhu existují v insolvenčním právu, rodinném právu a dědickém právu. Tato práva představují svébytnou kategorii, která musí být odlišována od jiných pojmů a právních institutů, jako například bezdůvodného obohacení nebo od věcných práv.

2

Emanuel Tilsch a česká civilistika

100%

Horák O.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2016

|

tom 155

|

nr 4

299-309

EN

The paper, on the occasion of the 150th birth anniversary of Emanuel Tilsch (1866–1912), deals with his live, work and importance for Czech civil law jurisprudence. The bibliography of Tilsch is not rich, and yet he is one of the most influential authors of Czech-Austrian jurisprudence. Even today he is still referred to in literature and jurisprudence, and his views were apparently behind the recent recodification or contributed to the solution of some fundamental questions (e.g. autonomy of will and universal succession in the inheritance law).We chose to revisit the topics which are or could be still inspirational, that is the questions of principles, things in the legal sense and ownership of law, component and accessory of things, universal succession and inheritance, cohabiting persons, and acquisition of inheritance.

CS

Článek se u příležitosti 150. výročí narození Emanuela Tilsche (1866–1912) zabývá nejen jeho životní a profesní dráhou, ale také významem pro současnou civilistiku. Tilschova bibliografie sice není nijak obsáhlá, přesto ho můžeme považovat za jednoho z nejpodnětnějších autorů česko-rakouské právní vědy.Dodnes na něj odkazuje odborná literatura i judikatura a jeho názory zřejmě stály v pozadí či alespoň spoluovlivnily také řešení některých zásadních otázek nedávné rekodifikace (např. autonomie vůle a univerzální sukcese v dědickém právu). K podrobnějšímu rozboru témat, u nichž bylo, je či může být jeho dílo inspirativní, jsme vybrali problematiku zásad, věci v právním smyslu a vlastnictví práva, součásti a příslušenství věci, univerzální sukcese a pozůstalosti, spolužijících osob, a nabytí dědictví.

3

Odkaz jako jeden z projevů autonomie vůle v dědickém právu

80%

Frinta O.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2019

|

tom 158

|

nr 4

370-389

EN

The article deals with the legal institute of legacy from the point of view of the application of the principle of autonomy of will in the law of succession. The presentation of historical development shows that the roots of this institute can be found in Roman law, as well as in the direct link of ABGB to legal constructions established in antiquity. An excursion beyond the Czech legal order abroad proves that the legacy was and is a traditional institute of inheritance law, which allows the area of autonomy of the will of the testator to be extended. Further, the legacy in the current Civil Code is examined. The various aspects of the legacy that relate to the application of the will autonomy are analysed. The author concludes that without the possibility to establish a legacy, the autonomy of the will of the testator would not be complete and that the Civil Code opens a very wide area for the testator to various types of dispositions within the legal regulation of the legacy. Only the possibility of calling in addition to the heir (the universal successor), also a legatee, who is not responsible for the debtor’s debts, makes the application of the principle of the autonomy of will in law of succession really complex. At the same time, it is pointed out that another solution is not possible if the current concept of the Civil Code stands on anthropocentric conception of private law, that is to say, a concept whose core motive is respect for the freedom of the individual and his wishes.

CS

Článek se zabývá institutem odkazu z pohledu uplatnění principu autonomie vůle v dědickém právu. Výklad o historickém vývoji ukazuje kořeny tohoto institutu v římském právu, jakož i přímou návaznost ABGB na právní konstrukce zavedené již v období starověku. Zahraniční exkurz dokazuje, že odkaz byl a je tradičním institutem dědického práva, který umožňuje rozšířit prostor pro uplatnění autonomie vůle zůstavitele. Dále je zkoumána úprava odkazu v současném občanském zákoníku. Jsou analyzovány jednotlivé aspekty odkazu, které souvisí s uplatněním autonomie vůle. Autor dochází k závěru, že bez možnosti zřídit odkaz by autonomie vůle zůstavitele nebyla úplná a že občanský zákoník otevírá v rámci právní úpravy odkazu velmi široký prostor zůstaviteli pro další druhy dispozic. Teprve možnost povolat vedle dědice (tedy univerzálního nástupce) také odkazovníka, který neodpovídá za dluhy zůstavitele, činí uplatnění zásady autonomie vůle v dědickém právu vskutku komplexní. Zároveň je poukázáno na skutečnost, že jiné řešení ani není možné, hlásí-li se současná koncepce občanského zákoníku k antropocentrickému pojetí soukromého práva, tj. k pojetí, jehož ústředním motivem je respekt ke svobodě jednotlivce a k jeho přáním.

4

Mystický testament

80%

Salák P.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2018

|

tom 157

|

nr 12

1037-1048

EN

The institute of the mystical testament is based in Roman law, which inspired its adaptation into the ABGB, and later this pattern appears in the new Czech civil code (CzCC 2012, § 1495). The text deals with the historical development and the reasons for the creation and function of the mystical testament in ancient Rome. it also deals with the differences between this concept of mystical testament and the mystical testament in the codes built on the French Code civil. The French, Spanish and Italian legal orders also know the mystical testament, but their concept is quite different from the Roman concept, which was closely related to the development of the codicil as a less formal type of last will. The main focus is on the possible use of this institute today. At first glance, the possibility is limited, since identical formalities apply to both the codicil and the testament. The main purpose today is the confidentiality of the heir whose name is to be written on another document in the future. However, the text also considers other options. in particular, the question whether this testament may alwo refer to a document that was previously taken. For example, it is possible to revive the already annulled testament. Another issue is that validation may also be the reference to a document that was obtained by a person other that the testator - for example, to the will of someone else. In addition to fragments of Roman law, the author also draws on the Austrian case law, which could be very inspiring for the future interpretation of the provisions of § 1495 of the CzCC 2012.

CS

Institut mystického testamentu vychází z římského práva, kterým se inspirovala jeho úprava v ABGB a po jeho vzoru se objevuje i v o. z.(§ 1495). Text se věnuje historickému vývoji, důvodům vzniku a funkci mystického testamentu v Římě. Zabývá se také odlišnostmi mezi tímto pojetím mystického testamentu a mystickým testamentem v zákonících postavených na francouzském Code civil. Francouzský, španělský a italský právní řád sice také znají mystický testament, nicméně jeho pojetí je zcela jiné, než bylo ono pojetí římské, které úzce souvisí s rozvojem dovětku (kodicilu) jakožto méně formálního posledního pořízení. Hlavní pozornost je soustředěna na možnou využitelnost tohoto institutu dnes. Na první pohled jsou zde možnosti omezené, jelikož pro dovětek i pro závěť platí shodné formální náležitosti. Jako hlavní účel je dnes chápáno utajení osoby dědice, jehož jméno má být napsáno na jiný dokument v budoucnu. Text se však zamýšlí i nad jinými možnostmi. Zejména nad otázkou, zda může být tímto testamentem odkázáno i na dokument, který byl pořízen dříve. Tím je např. možno oživit již jednou zrušený testament. Další otázkou je, zda platné může být i odkázání na listinu, kterou pořídila jiná osoba než zůstavitel - např. na závěť někoho jiného. Vedle fragmentů římského práva autor vychází i z rakouské judikatury, která by mohla být pro budoucí výklad ustanovení § 1495 o. z. v mnohém velmi inspirující.

5

Právo reprezentace při odmítnutí dědictví s výhradou povinného dílu

80%

Talanda A.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2019

|

tom 158

|

nr 4

406-428

EN

The Czech inheritance law offers a forced heir, who is appointed to inherit from any inheritance title, a possibility to refuse inheritance while retaining the right to a compulsory portion. However, the inheritance law does not respond to this possibility with any other special provisions governing the questions of who has the obligation to pay the compulsory portion, whether the descendants of the forced heir who refuses inheritance are appointed to inherit his inheritance share, and whether these descendants acquire his right to a compulsory portion. Therefore, it is necessary to apply general provisions of inheritance law which, however, respond to different situations and the resulting solutions may cause application problems. The biggest problem is whether the descendants of the forced heir who refuses inheritance take part in his inheritance share and his compulsory portion and the associated problem of a double advantage of the family line of the forced heir against other heirs.

CS

Dědické právo nabízí nepominutelnému dědici při dědění z jakéhokoliv dědického titulu možnost odmítnout dědictví a zároveň si ponechat právo na povinný díl. Na tuto možnost ale dědické právo nereaguje dalšími zvláštními ustanoveními, která by upravovala otázku, kdo má povinnost vyplatit povinný díl, zda do uvolněného dědického podílu nastupují potomci nepominutelného dědice odmítnuvšího dědictví s výhradou povinného dílu a zda tito potomci nabývají právo na povinný díl. Je proto nutno užít obecná ustanovení, která však reagují na odlišné situace a z nich vyvozená řešení mohou vyvolávat aplikační problémy. Největším problémem je právě nastoupení potomků odmítnuvšího nepominutelného dědice do dědického podílu a do práva na povinný díl a s tím spojené hrozící dvojí zvýhodnění rodinné linie nepominutelného dědice oproti jiným dědicům.

6

Návrat vojenského testamentu

80%

Salák P.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2017

|

tom 156

|

nr 4

286-300

EN

Military testament was newly adopted in CC 2012 (§ 1545), inspired by Italian CC from 1942. According to this paragraph, a soldier or any other person belonging to the army of the Czech Republic may make a testament before a commander of an armed unit or before an officer and two witnesses. He may do so only during military conflict or other military operation (for example during military aid in extraordinary situations). This type of testament responds mainly to the needs of soldiers during abroad missions, when smaller units don’t have a commander in the rank of an officer, and simultaneously responds to the fact that a soldier may be placed for example to the allied field hospital, where a Czech officer wouldn’t be present. The greatest disadvantage of military testament is the restriction of its force. It’s restricted to the period of three months from the making of the testament, but this term is suspended while there isn’t the option to make a testament in a form of an official document available. It could happen, that a soldier would arrive home on furlough, the term would commence, he would then return to the battlefront without making a testament during the furlough, and then three months after the furlough his military testament would expire.

CS

Vojenský testament je nejstarším z privilegovaných testamentů. Z československého právního řádu však vymizel se služebním řádem československé armády z roku 1922. Nový občanský zákoník jej znovu zavedl. Neinspiroval se přitom ani ABGB, ani BGB a dokonce ani poměrně pokrokovou úpravou meziválečných osnov, ale italským občanským zákoníkem z roku 1942. Text se zabývá jednak vývojem tohoto institutu, jednak jeho úpravou v novém občanském zákoníku. Upozorňuje na možné výkladové problémy a silné a slabé stránky této úpravy.