Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

3 Acta onomastica
1 Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)

Znaleziono wyników: 4

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: commemorative place names

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Stalingrad Pub or Hitler’s? Representation of ideological changes of toponyms in contemporary Czech literature

100%

Střelec K.

Acta onomastica

2019

tom 60

nr 1

121-129

The 20th century ideologies, together with the transformations of the constitutional and social orders of the Central Europe, count among the major topics of contemporary Czech prose. The concept of collective memory, that preserves these elements of the past, is being uncovered both on the material and non-material planes. One of the ways of its representation in literary works is the use of toponyms of predominantly commemorative character. Therefore, in a fictional world, the names of places become an essential motif reflecting the ideological influence of the political power of the time. The paper focuses on the place names the contemporary prose works contain and on the way they are involved in constructing a literary picture of the history of the 20th century. Attention is paid to the artistic representation of the ideologically motivated changes of toponyms and non-standardized toponymy as an element of identity or humor defying political power; furthermore, the particularities of linguistically diverse areas, especially in relation to German and Polish language, are considered. From the methodological point of view, the study is based, besides others, on the concept of abused memory (abus de mémoire) by the French philosopher Paul Ricoeur, which is clearly evident in the literary motif of the ideological transformations of toponyms.

Ideologie 20. století a proměny státoprávního a společenského uspořádání střední Evropy patří mezi výrazná témata současné české prózy. Kolektivní paměť, tyto prvky minulosti uchovávající, je rozkrývána jak v rovině materiální, tak nehmotné. Jedním ze způsobu její reprezentace v literárních dílech je užití toponym převážně honorifikačního charakteru. Názvy míst se tak ve fikčním světě stávají podstatným motivem, reflektujícím ideové a ideologické působení státní moci dané doby. V našem příspěvku sledujeme, jaká místní či pomístní jména současná prozaická díla obsahují a jak se podílejí na konstruování literárního obrazu dějin 20. století. Pozornost věnujeme uměleckému ztvárnění ideologicky motivovaných změn toponym a nestandardizované toponymie jako prvku identity či humoru vzdorujícímu politické moci; zaměřujeme se rovněž na specifika jazykově nehomogenních oblastí, zejména ve vztahu k němčině a polštině. Příspěvek metodologicky čerpá mj. z konceptu zneužité paměti (abus de mémoire) francouzského filozofa Paula Ricoeura, která je v literárním motivu ideologických proměn toponym výrazně zřetelná.

The thematization of proper names in travel literature : Czech travelogues of visits to the USSR

100%

David J. , Glogarová Davidová J.

Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)

2017

tom 78

nr 3

195-213

The article explores the thematization of proper names (anthroponyms, chrematonyms and toponyms, includings street names) in Czech travelogues describing Soviet Russia (and later the Soviet Union). The material for the study comprised 40 travelogues published in book form and relating to the period 1917–1956. The aim of the article is to demonstrate how proper names function in this type of travelogue as a means of reflecting and promoting Soviet society, its values and ideology. The article also explores how proper names – particularly name changes in response to historical developments – were presented and commented on by the authors of pre- and post- World War II travelogues. Predominantly up to 1945, naming practices under the Bolshevik regime (name changes, new personal and geographical names, the practice of giving ‘revolutionary’ names to children) were viewed as part of the creation of a new Soviet reality and a new society, and the authors emphasized the ideological value and propaganda function of proper names.

Text se zabývá tematizací vlastních jmen (antroponym, chrématonym, toponym včetně uličních názvů) v českých cestopisech ze sovětského Ruska, později Sovětského svazu. Materiálem studie bylo 40 knižně vydaných cestopisů pojednávajících o období 1917–1956. Cílem studie je představit propria z daného typu cestopisů jako prostředek propagace sovětské společnosti, jejích hodnot a ideologie. Studie si rovněž všímá způsobu, jakým byla vlastní jména autory meziválečných a poválečných cestopisů prezentována a komentována. Důraz je přitom kladen na problematiku přejmenování v závislosti na historických proměnách. V období před rokem 1945 byly pojmenovací praktiky (přejmenování, nová osobní a zeměpisná jména, křty revolučními jmény) provázející bolševický režim vnímány jako součást vytváření nové sovětské reality a společnosti a byla zdůrazňována ideologická hodnota a agitační funkce proprií. Tyto procesy byly levicovými autory přijímány s nadšením jako projev pokroku a revolučních změn, ostatními pouze stroze konstatovány, či dokonce kritizovány. Po roce 1945 se v přístupu k novým pojmenováním s kritikou již nesetkáváme, a to především vlivem důsledného uplatňování jednotného striktně ideologického pohledu na sovětskou realitu a její zobrazení. Výjimkou je pouze hodnocení revolučních osobních jmen jako přežitých.

Uliční jména – mezi ideologií a kulturním dědictvím

80%

David J.

Acta onomastica

2013

tom 54

53-61

The urbanonymy of new socialist cities and housing estates built in Central Europe after the Second World War represents a specific type of typonymic system whose defining characteristic is their honorific function. It is therefore understandable that many of these names were changed after the fall of communism. The article provides arguments supporting the preservation of the original urbanonyms, despite their ideologically motivated origins. The author also focuses on the role of toponyms as elements contributing to local identity and attempts to define their value as a part of cultural heritage.

Honorifikační urbanonyma a jejich úloha při formování poválečné urbanonymie (na příkladu Prahy)

80%

Kojetínová M.

Acta onomastica

2016

tom 56

124-139

The aim of the paper is to describe specific trends in the development of Prague street names following the end of the Second World War. The main purpose of the research is to show all topics, which arose in post-war society and which also influenced post-war street naming (e. g. eliminating symbols of Nazi Germany, celebrating of our west and east rescuers, laudation of dead heroes, turnover to hussite tradition, turnover to interwar Czechoslovakia etc.). The paper also shows examples of ideological and political influences on street naming after 1948.