Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

Znaleziono wyników: 3

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: chilling effect

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Libel tourism in the context of press freedom

100%

Bogdańska O.

Annales Universitatis Mariae Curie-Skłodowska, sectio K – Politologia

2015

tom 22

nr 1

The phrase ‘libel tourism’ appeared for the first time in 1990, when a Hollywood star ArnoldSchwarzenegger sued American author Wendy Leigh for his unauthorized biography in an English court[Rayner 2010; Sanchez 2011]. A number of recent cases included wealthy libel tourists such as NicoleKidman, David Hasselhoff, Roman Polański, Jennifer Lopez, Marc Anthony, Britney Spears, Tiger Woodsand Cameron Diaz. Since 2005, the number of libel actions in the High Court has doubled, and in 2009, therewere 219 defamation cases issued; 34 of them were identified as having a “foreign connection” [Ministryof Justice, Report of the Libel Working Group]. In a short time, the widespread opinion has appeared thatLondon has become the “Libel Capital of the World” [London “The Times”, Be Reasonable; Carvajal,Britain, a Destination for ‘Libel Tourism’]. Through an extensive review of relevant case law and studiesI would like to draw attention to the problem of libel tourism which creates a chilling effect on press freedom.

Karać czy zasądzać — dylematy towarzyszące odpowiedzialności karnej za zniesławienie

88%

Kotas J.

Nowa kodyfikacja prawa karnego

2020

tom 56

13-38

The Polish debate concerning the appropriate scope of freedom of expression and freedom of the press has a long history dating back almost 30 years. One of the crucial points in this debate is the criminal character of defamation in Poland. The text attempts to present the contemporary Polish legal regulations on defamation and also mentions some foreign solutions. The author analyses the normative notion of freedom of expression in Polish constitutional circumstances and within the light of national and international jurisprudence, concerning the limits of state intervention into the rights of free expression. The article postulates changes in the Polish regulations, at least the removal of restrictions and imprisonment from the Penal Code. Instead, the civil procedure shall be reformed to become friendlier and accessible for victims of violations of their personal dignity and the public picture. The prospects for this to occur in the existing Polish political reality are rather doubtful.

Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci - ve prospěch jednotlivce nebo veřejné moci?

63%

Svoboda T.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2019

tom 158

nr 8

793-802

At the first glance, it might seem that maximising the exercise of public authorities’ liability for damages is an ideal condition in the current materially conceived legal state. However, this liability should not be understood merely as “one-directional”, in favour of compensating individuals harmed by the exercise of public authority, but also, to some extent, by protecting the state from disproportionate exercise of that liability. In foreign literature, the term “chilling effect” is sometimes used in this context, which describes the potentially paralysing effects of disproportionate liability. Thus the principle of proportionality seem to be inherent in Public authorities’ liability for damages. Proportionality can then serve as an argument for some reasonable restrictions on the right to compensation for damage caused by public authorities “for the benefit of the state”. On the other hand, it can also be a possible argument for a differentiated approach to different areas of public authorities’ liability, therefore hypothetically also opening the door to constructing new, yet otherwise rejected, types of liability – typically liability for damages caused by legislation.

Na první pohled by se mohlo zdát, že ideálním stavem v podmínkách soudobého materiálního právního státu je maximalizace uplatňování odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Tuto odpovědnost ale zřejmě nelze chápat pouze „jednosměrně“ ve prospěch odškodňování jednotlivců poškozených výkonem veřejné moci, ale do jisté míry taktéž skrze ochranu státu před nepřiměřeným uplatňováním této odpovědnosti. V zahraničí se v tomto kontextu někdy užívá pojem „mrazící efekt“ (chilling effect), který označuje potenciálně paralyzující účinky nepřiměřené odpovědnosti. Odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci tak může být vlastní určitá proporcionalita. Tato proporcionalita pak může být argumentem pro některá přiměřená omezení práva na náhradu škody při výkonu veřejné moci „ve prospěch“ státu. Na druhou stranu ale může taktéž být možným argumentem pro diferencovaný přístup k různým oblastem odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci, čímž se hypoteticky může také otevřít prostor pro konstrukci nových, dosud jinak odmítaných druhů odpovědnosti – typicky odpovědnosti za normotvorbu.