Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

1 2020

1 Paitlová J.

Znaleziono wyników: 1

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Kantovské nuance Popperovy rané teorie poznání:

100%

Paitlová J.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2020

tom 68

nr 5

717-735

The paper puts forth an interpretation of Popper’s early theory of knowledge that is found in the work Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie. It mainly, however, focuses on his original and surprisingly detailed interpretations of Kant’s transcendental idealism. Popper is inspired by Kant in many things: he, for example, makes use of Kant’s transcendental method of inquiry and also the discovery that all knowledge of reality lies in the existence of laws. At the same time, however, he criticizes Kant because of the circular reasoning of transcendental idealism by means of transcendental deduction, which additionally leads Popper to exchange the epistemological and psychological aspects of knowledge. Although Popper distinguishes between the theory of knowledge and the psychology of knowledge, he does not recognize formal apriorism in the epistemological sense but only genetic apriorism in the cognitive psychological sense. Popper’s interpretation of Kant is not however free from certain misunderstandings as it ignores the difference between “pure natural science” and “empirical physics.”.

Stať se zaměřuje na výklad Popperovy rané teorie poznání v díle Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie. Soustředí se přitom především na jeho originální a překvapivě podrobné interpretace Kantova transcendentálního idealismu. Popper se nechává Kantem v mnohém inspirovat: využívá například jeho transcendentální způsob tázání a také myšlenku, že každé poznání skutečnosti spočívá v existenci zákonitostí. Zároveň Kanta na druhé straně kritizuje kvůli kruhovému zdůvodnění transcendentálního idealismu prostřednictvím transcendentální dedukce, jež navíc Poppera dovádí až ke kritice zaměňování epistemologických a psychologických aspektů poznání u Kanta. Popper totiž rozlišuje teorii poznání a psychologii poznání, přičemž neuznává formální apriorismus v epistemologickém smyslu, nýbrž pouze genetický apriorismus ve smyslu kognitivně psychologickém. Popperova interpretace Kanta nicméně není prosta určitých nedorozumění, především opomíjí rozdíl mezi „čistou přírodní vědou“ a „empirickou fyzikou“.