Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Hierarchie věd a osobnostní rysy jejich představitelů

100%

Dostál D. , Plháková A.

E-psychologie (E-psychology)

2013

tom 7

nr 3

16-31

The idea of the hierarchy of the sciences has a strong tradition especially in the sociology of science. It is shown that organisations of sciences according to various criteria are very similar: “hard”, exact and theoretical disciplines are always placed at one end of the continuum, and “soft”, social or applied sciences at the other end. The aim of this study is to find connections between a position of a science at the hierarchy and personality traits of its representatives. The research sample consists of 132 experts from Palacký University in Olomouc who have been administrated three personality inventories (NEO-FFI, PSSI, SSI). The results suggest that representatives of the “soft sciences” incline to extraversion, openness to experience, and emotional expressivity more than representatives of the exact disciplines. “Soft sciences” experts also score relatively high on the PSSI-scale ambitious/narcissistic and endearing/histrionic style, and low on the PSSI-scale reserved/schizoid style. Research findings are interpreted in the context of Baron-Cohen E-S theory and the psychology of science.

Idea hierarchického řazení vědních oborů má silnou tradici především v sociologii vědy. Ukazuje se, že uspořádání věd podle různých kritérií jsou si velmi podobná: na jednom konci kontinua jsou vždy umístěny „tvrdé“, exaktní a teoretické obory a na druhém konci „měkké“, společenské nebo aplikované vědy. Cílem našeho výzkumu bylo najít souvislosti mezi pozicí vědy v této hierarchii a osobnostními rysy jejích představitelů. Výzkumný soubor tvořilo 132 odborníků z Palackého univerzity v Olomouci, kterým byly administrovány tři osobnostní inventáře (NEO-FFI, SSI, PSSI). Výsledky nasvědčují tomu, že představitelé „měkkých věd“ inklinují k extraverzi, otevřenosti vůči zkušenosti a k emocionální expresivitě víc než zástupci exaktních oborů. Odborníci na „měkké vědy“ měli také relativně vysoké skóry na škálách ctižádostivý/narcistický a příjemný/histrionský PSSI a nízké na škále rezervovaný/schizoidní. Výsledky výzkumu interpretujeme v kontextu E-S teorie Barona-Cohena a poznatků psychologie vědy.

Psychologické ukazatele Rosenzweigova obrázkově frustračního testu v souvislosti se změnami hormonálních hladin testosteronu a kortizolu

70%

Obereignerů R. , Krám T. , Čáp D. , Dostál D. , Hodoši J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

2018

tom 62

nr 3

284-295

Objectives. The aim of the study was to verify the frustration potential of the Rosenzweig picture frustration test, PFT (C-W), in the context of changes in the secretion of the hormones testosterone and cortisol. Sample and setting. The study cohort consisted of young adults (N = 69) aged on average 21.8 years who were subjected to psychodiagnostic testing during interval saliva sampling to establish the dynamics of changes in hormone levels of testosterone and cortisol. Hypotheses. There is an increase in the levels of testosterone and cortisol between samplings before and after the administration of PFT (C-W) in the experimental group in comparison with the control group. The study observes whether the participants in the experimental group exhibiting an increase in testosterone in samplings before and after the administration of PFT (CW) achieve a significantly higher PFT (C-W) scores than those who do not exhibit an increase in testosterone, and whether there is a positive correlation between the increase in testosterone level before and after the administration of PFT (C-W). Statistical analysis. The values of the model parameters and their statistical significance were analysed in the environment of the statistical program R using the lme4 libraries, statistical Linear Mixed-Effects Model was used. Results. The frustration potential of PFT (C-W) could not be demonstrated convincingly with the biomarkers measured. A separate version of PFT (C-W) - F was developed, with modifications of verbal stimuli in order to eliminate its frustration potential. The results suggest that PFT (C-W) - F displays a tendency to a more pronounced frustration potential than the original method. Study limitation. The total number of participants was limited by the difficulty in performing biochemical analyses; the sample studied is not representative.

Problém. Studie ověřovala frustrační potenciál Rosenzweigova obrázkově frustračního testu (Rosenzweig picture frustration test) PFT (C-W) na pozadí změny sekrece hormonů testosteronu a kortizolu. Soubor a procedura. Zkoumaný soubor byl tvořen mladými dospělými (N = 69) ve věku 21,8 let (minimum 19 let, maximum 28 let, SD = 2,01), kteří za kontrolovaných podmínek absolvovali administraci psychodiagnostických metod při intervalových salivačních odběrech ke stanovení dynamiky změn hormonální hladiny testosteronu a kortizolu. Hypotézy. Stanovené hypotézy sledovaly, zda v experimentální skupině dochází k nárůstu hladiny testosteronu a kortizolu mezi odběry před a po administraci PFT (C-W) ve srovnání s kontrolní skupinou. Studie hledala souvislosti mezi směrem a typem agrese měřené testem PFT (C-W) a hladinou testosteronu (respektive kortizolu) před vyšetřením, a dále změnou hladin těchto hormonů v průběhu vyšetření. Statistická analýza. Pro ověření hypotéz o rozdílech v hladinách hormonů u experimentální a kontrolní skupiny byl vytvořen statistický lineární model s náhodným faktorem. Souvislost mezi charakteristikami měřenými PFT (C-W) a hladinami hormonů nebo jejich změnou byla zkoumána pomocí parciálního korelačního koeficientu s ohledem na pohlaví. Využili jsme statistického prostředí R s knihovnami lme4. Výsledky. Frustrační potenciál PFT (C-W) se pomocí měřených biomarkerů nepodařilo prokázat. Pro účely kontrolního testování byla vyvinuta verze PFT (C-W) - F, s úpravami verbálních podnětů a eliminací frustračního potenciálu. Verze PFT (C-W) - F vykazuje tendence k výraznějšímu frustračnímu potenciálu než původní metoda. Nenašli jsme také souvislost mezi hladinou testosteronu (respektive kortizolu) nebo její změnou v průběhu testování a charakteristikami měřenými PFT (C-W).