Artificial intelligence (AI) is now an indispensable part of everyday life, with applications in computer games, language translation, autonomous vehicles and image recognition. This article focuses on the specifics of AI regulation, analyzes successful and unsuccessful regulations in similar areas, and provides an overview of the most important legislative initiatives. Particular attention is paid to the current AI Act of the European Union, the Executive Order on AI of the US President and the AI Convention of the Council of Europe. The aim is to identify key areas requiring protection and discuss similarities with successful regulations in other areas.
CS
Umělá inteligence (AI) je dnes neodmyslitelnou součástí každodenního života, s aplikacemi v oblasti počítačových her, překladů z cizích jazyků, autonomních vozidel a rozpoznávání obrazu. Tento článek se zaměřuje na specifika regulace AI, analyzuje úspěšné a neúspěšné regulace v podobných oblastech a přináší přehled nejdůležitějších legislativních iniciativ. Zvláštní pozornost je věnována aktuálnímu aktu o AI Evropské unie, Exekutivnímu příkazu o AI prezidenta USA a Úmluvě o AI Rady Evropy. Cílem je identifikovat klíčové oblasti vyžadující ochranu a diskutovat podobnosti s úspěšnými regulacemi v jiných oblastech.
2
Dostęp do pełnego tekstu na zewnętrznej witrynie WWW
The right to know one's origins is considered a natural right of every individual and includes knowledge of one's parents, ancestors and genetic family in general. This right is not only a matter of legal inquiry, but also an ethical and psychosocial issue. The discussion focuses on a comparison of different legal approaches to the protection of the right to know one's origins, which are anonymous and non-anonymous germ cell donation. While the Czech legal system allows only anonymous donation, Germany and Denmark apply models that promote greater transparency. The issue is also reflected in international documents such as the Convention on the Rights of the Child, which in theory support the right to know one's origins, but practical implementation is often limited by the protection of other interests, such as the anonymity of donors. The article analyses how these conflicts are resolved in the Czech Republic and offers a comparison with legal regulations in Germany and Denmark, providing possible directions for reforming the Czech legal system in favour of the rights of children born using assisted reproduction.
CS
Právo znát svůj původ je považováno za přirozené právo každého jedince a zahrnuje poznání vlastních rodičů, předků a obecně genetické rodiny. Toto právo není jen předmětem právního zkoumání, ale zároveň také otázkou etickou a psychosociální. Diskuse se soustředí na srovnání různých právních přístupů k ochraně práva znát svůj původ, kterými jsou anonymní a neanonymní darování zárodečných buněk. Zatímco český právní řád umožňuje pouze anonymní darování, Německo a Dánsko uplatňují modely podporující větší transparentnost. Problematika je také reflektována v mezinárodních dokumentech, jako je Úmluva o právech dítěte, které teoreticky podporují práva na znalost původu, ale praktická realizace je často omezena ochranou jiných zájmů, například anonymitou dárců. Článek analyzuje, jak jsou tyto konflikty řešeny v České republice, a nabízí srovnání s právními úpravami v Německu a Dánsku, poskytující možné směry pro reformu českého právního systému ve prospěch práv dětí narozených s využitím asistované reprodukce.
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.