Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Mida arvasid Oskar Loorits ja teised opetatud eesti mehed eestlaste iseloomust

100%

Tedre U.

Mäetagused

|

2015

|

tom 61

141-156

EN

The article under the heading, What Oskar Loorits and Other Learned Estonian Men Thought about Estonians’ Character, provides an overview of the estimations of Estonians given, starting from older historical records, to the viewpoints expressed by several cultural figures and experts on folklore, such as Loorits and Masing.

2

Determining Optimal Locations for Viewpoints Using the Open-Source Whitebox GAT Software

100%

Niecikowski K.

Geography and Tourism

|

2019

|

tom Vol. 7, No. 2

19--26

EN

The most visually exposed landscape can be determined by a rich set of GIS tools, the main limitation of which is high intensity of computation. This study aims to put forward a method of specifying optimal location for the viewpoints attractive to tourists by means of Whitebox GAT, an open-source GIS application. The study area involves the Kolbudzko-Przywidzka Upland of the southern part of the Kashubian Lakeland in Poland. The method presented herein is characterized by simplicity and low computation intensity. However, it can only be used to analyse views on a local scale, in areas whose spatial coverage does not exceed a dozen or so kilometres.

3

A modular approach to technical data modelling

86%

Million O. , Lombard M. , Ris G.

Prace Naukowe Instytutu Technologii Maszyn i Automatyzacji Politechniki Wrocławskiej. Konferencje

|

1999

|

tom Vol. 72, nr 33

158-165

EN

Our problem lies in the complexity of the production engineering organization. The complexity is the results of the necessary relationship between several actors who are specialist in one of the tasks in the product definition and realization. In this context we are confronted with the necessary to have relatively well integrated environments supporting this communicating engineering. The management of the consultation, the bringing up to date, the evolution of incomplete or complete information, ... are all problems that have to be taken into account in this new organization of the work. In this context this paper will propose a method which allows to construct the model supporting the exchange of information between several actors. We will show how to include four different points of views in the design of the model of the information management of the machining center's cutting tools.

PL

Problem tkwi w złożoności organizacji technologii produkcji. Złożoność ta wynika z koniecznych relacji pomiędzy różnymi uczestnikami będącymi specjalistami w którymś z zadań definiowania i realizacji wyboru. W tej sytuacji musimy posiadać stosunkowo dobrze zintegrowane środowiska wspomagające komunikację w tym procesie. Zarządzenie konstrukcjami, uaktualnienie, generowanie informacji niepełnych i pełnych, etc. to problemy, które muszą być uwzględnione w tej organizacji pracy. W tym kontekście proponujemy metodę pozwalającą skonstruować model wspomagający wymianę informacji między wieloma uczestnikami. Pokazujemy, jak uwzględnić cztery różne punkty widzenia w projektowaniu modelu zarządzania informacji dotyczącymi noży centrum obróbkowego.

4

Pascalova hlediska

51%

Brocková A.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2024

|

tom 72

|

nr Mimoradne_cislo_3

25-37

EN

The initial part of the paper deals with the situation of the knowing person in the context of the limits of knowledge. It focuses primarily on Pascal’s interpretation of the exhortation to know oneself, which will subsequently become the unifying motif of the entire text presented here. Although only Thoughts is discussed here, there presently follows a passage focusing on the broader context of this topic within the framework of the entirety of Pascal’s life and work. Following this part comes the primary analysis of the paper, which is dedicated to the question of how Blaise Pascal takes perspective into account in the context of knowledge. The given problem is first introduced by an excursion into Pascal’s reflections on two types of thinking (l’esprit de géométrie and l’esprit de finesse) and the ways of knowledge. The primary part of the analysis is focused especially on Pascal’s “observing,” where observation is focused above all on fragments in which the French philosopher takes into account the inconstancy of the human in the partiality of the point-of-view, emphasizes the instability of knowledge and its methods, uses the metaphor of painterly perspective and reflects on the (im)possibility of having truth. At the same time, Pascal’s reflections are supported by the approaches of some later thinkers – Friedrich Nietzsche and José Ortega y Gasset. Taking into account the promising nature of knowledge, and coming to terms with it, is identified as an expression of Pascal’s intellectual unpretentiousness and humility.

CS

Úvodní část příspěvku se věnuje situaci poznávajícího člověka v kontextu mezí poznání. Pascalova interpretace výzvy Poznej sebe sama je následně spojujícím motivem celého předkládaného textu. Ačkoli jsou zde probírány pouze Myšlenky, následuje pasáž zaměřená na širší souvislosti tohoto tématu v rámci Pascalova díla a života. Na tuto část navazuje ústřední analýza příspěvku, která je věnována otázce, jak Blaise Pascal zohledňuje perspektivnost v poznání. Danou problematiku nejprve uvozuje exkurz do Pascalových úvah o dvojím typu myšlení (l’esprit de géométrie a l’esprit de finesse) a o některých poznávacích schopnostech. Hlavní část analýzy je zaměřena na Pascalova „pozorování“ a věnuje se zejména těm fragmentům, v nichž francouzský filosof zohledňuje nestálost člověka v zaujetí hlediska, zdůrazňuje nestálost poznání a jeho způsobů, používá metaforu malířské perspektivy a reflektuje (ne)možnost mít pravdu. Zároveň jsou v této souvislosti Pascalovy úvahy podpořeny i přístupy pozdějších myslitelů – Friedricha Nietzscheho a Josého Ortegy y Gasseta. Zohledňování perspektivnosti poznání a vyrovnávání se s ní je identifikováno jako výraz Pascalovy myslitelské skromnosti a pokory.