Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Ten serwis zostanie wyłączony 2025-02-11.

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: treasure

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Štěpán ze Staňkova a kauza pokladu kapituly Všech svatých na Pražském hradě za husitských válek

100%

Vodička O.

nr 1

92-98

Master of the Liberal Arts Štěpán of Staňkov, chancellor of Queen Sophia of Bavaria and canon of several chapters and dean of the chapter of All Saints at Prague Castle, left Prague after the outbreak of the Hussite revolution and settled in Upper Lusatia in Budyšín (Bautzen), where apparently he remained until his death (before 1431). He also evacuated the chapter’s treasure from Hussitecontrolled Hradčany and had it guarded in the Cistercian Monastery Altzelle not far from Dresden. However, in 1426 the gradual decline of financial means for living in exile forced him to pledge the monastery’s valuables. For unknown reasons, a court case flared up between the two subjects regarding the state of the pawned items, which was soon transferred to Rome. Thanks to the survival of the interrogation protocol drawn up for the hearing of the case before Cardinal Julián Cesarini on 28 October 1427, we know roughly the composition of the chapter treasure in question. At that time it consisted of a silver head with the remains of St. Agnes, a silver gilt arm of St Ludmila, a silver gilt arm of St. George, several monstrances, two heavy silver paintings with remains, a silver gilt censer, and eleven silver gilt pectoral crosses which were approximately one inch long. A number of items however suffered damage of some sort, most probably connected with their second shift to the town of Grimm near Leipzig. It is however impossible to say on the basis of surviving sources whether it involved unwanted damage (loss, theft, damage) or was forced (payment of expenses for transport). The sources also remain silent concerning the wording of the final judgment, as well as the fate of the items after Štěpán’s death and the renewal of order in the Bohemian Lands.

Mistr svobodných umění Štěpán ze Staňkova, kancléř královny Žofie Bavorské a kanovník několika kapitul a děkan kapituly Všech svatých na Pražském hradě, po vypuknutí husitské revoluce odešel z Prahy do Horní Lužice a usadil se v Budyšíně, kde patrně setrval až do své smrti (před rokem 1431). Z husity ovládaných Hradčan evakuoval též kapitulní poklad a nechal jej střežit v cisterciáckém klášteře Altzelle nedaleko Drážďan. Postupný úbytek finančních prostředků na exilové živobytí jej však v roce 1426 donutil dát cennosti klášteru do zástavy. Z neznámých příčin se však mezi oběma subjekty rozhořel soudní spor ohledně stavu zastavených předmětů, který se brzy přenesl do Říma. Díky dochování výslechového protokolu, který byl vyhotoven při projednávání kauzy před kardinálem Juliánem Cesarini 28. října 1427, se dovídáme přibližné složení uvedeného kapitulního pokladu. Ten tehdy obsahoval stříbrnou hlavu s ostatky sv. Anežky, stříbrnou pozlacenou paži sv. Ludmily, stříbrnou pozlacenou paži sv. Jiří, několik monstrancí, dva těžké stříbrné obrazy s ostatky, stříbrnou pozlacenou kadidelnici a jedenáct velkých stříbrných pozlacených pektorálních křížů, které byly dlouhé přibližně jednu píď. Počet předmětů či jejich stav však doznaly jisté újmy, která nejspíše souvisela s jejich druhotným přesunem do městečka Grimma poblíž Lipska. Na základě dochovaných pramenů však nelze říci, zda šlo o újmu nechtěnou (ztráta, loupež, poškození) či vynucenou (hrazení nákladů na transport). Mlčení pramenů rovněž halí jak finální znění rozsudku, tak i osud předmětů po Štěpánově smrti a obnově pořádku v českých zemích.

Rachunki wojskowe hetmana wielkiego litewskiego Pawła Jana Sapiehy z lat 1655–1662

67%

Majewski A. A.

nr 49

Grand Lithuanian Hetman Paweł Jan Sapieha in 1655–1662, during the wars of the Polish-Lithuanian Commonwealth with Moscow and Sweden, gave out of his own coffers 1,985,520 zlotys for military purposes. Most of the money was used for military hauls and the payment of wages. This was due to the reduction of tax revenues to the treasury, because large areas of the Polish-Lithuanian state were under Muscovite and Swedish occupation. The aim of this article is to analyze the military accounts of Paweł Jan Sapieha and their structure against a wide comparative background, i.e. accounts of other Lithuanian and Crown hetmans of the second half of the 17th century.

Hetman wielki litewski Paweł Jan Sapieha w latach 1655–1662, w okresie wojen Rzeczypospolitej z Moskwą i Szwecją, wydał z własnej szkatuły na cele wojskowe 1,985,520 złotych. Pieniądze te zostały w większości przeznaczone na zaciągi wojskowe i wypłatę żołdu. Było to spowodowane zmniejszeniem wpływów podatkowych do skarbu, ponieważ duże obszary państwa polsko-litewskiego znalazły się pod okupacją moskiewską i szwedzką. Celem artykułu jest analiza rachunków wojskowych Sapiehy i ich struktury na szerokim tle porównawczym, tzn. rachunków innych hetmanów litewskich i koronnych drugiej połowy XVII w.