Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Hodnocení rodinných vztahů z pohledu dívek a mladých žen s mentální anorexií

100%

Tereza Š.

E-psychologie (E-psychology)

|

2007

|

tom 1

|

nr 1

25-35

EN

The article deals with relations between the anorexia nervosa and the family settings. In a theoretical introduction I present a short definition of anorexia nervosa (diagnostic criteria, prognosis of the disease, theories on the origin of mental anorexy, somatic complications and therapeutic attitudes). Then I briefly pursue the family area, which constitutes the primary social background for the child, which most of all forms the personality of an individual and which is irreplaceable in its nature. The aim of the research was to chart family relations and their dynamics from the view of girls and young women suffering from mental anorexy. The focus lies on qualitative methodology. Methods used were: semi-structured interview and the Family System Test, which hasn't been applied on this matter in the Czech Republic yet. The research sample consisted of eight female respondents between 18 and 28 years old. The criteria were: to be single, childless, to come from complete families, and to be treated from anorexia nervosa in an ambulatory way or in the hospital. The article also includes results of the Family System Test, which is focused on evaluation of these dimensions: coherence, hierarchy, adaptability and flexibility. Results of the semistructured interview with girls are also presented. Either from the interview and the Family System Test emerged that the girls come from the dysfunctional background, where arguments and misunderstandings were in the daily order. They didn't feel support, emotional background, involvement. Moreover in the families the verbal and bodily aggression occurred. That is why there is no surprise that the girls didn't feel well in the families and they don't remember their childhood with pleasure. The research indicates that in the anorexia nervosa treatment it is necessary to work with the family, if it is not possible, with the family themes at least. Family problems solution actually helps to achieve the therapeutical aims. I consider the Family System Test as suitable for the family relations diagnosis and for the appraisal of the effectivity of family therapies.

CS

Článek se zabývá problematikou vztahu mentální anorexie a rodinného prostředí. V teoretickém úvodu podávám krátké vymezení mentální anorexie (diagnostická kritéria, prognóza nemoci, teorie vzniku mentální anorexie, somatické komplikace a terapeutické přístupy). Dále se stručně věnuji problematice rodiny, jež tvoří první sociální prostředí dítěte, nejvíce formuje osobnost jedince a ve své podstatě je nenahraditelná. Cílem výzkumu bylo zmapovat rodinné vztahy a jejich dynamiku z pohledu dívek a mladých žen s mentální anorexií. Těžiště spočívalo v kvalitativní metodologii. Použité metody: polostrukturovaný rozhovor a Test rodinného systému (FAST), který na tuto problematiku ještě nebyl v České republice aplikován. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentek ve věkovém rozmezí 18-28 let. Kritérii bylo, aby byly svobodné, bezdětné, pocházely z úplných rodin a s mentální anorexií se léčily ambulantně nebo byly kvůli ní hospitalizovány. Dále článek obsahuje výsledky Testu rodinného systému, který je zaměřen na hodnocení těchto dimenzí: koheze, hierarchie, adaptabilita a flexibilita. Jsou uvedeny výsledky polostrukturovaného rozhovoru s dívkami. Jak z rozhovoru, tak z Testu rodinného systému vyplynulo, že dívky pocházejí z dysfunkčního prostředí, v němž byly hádky a nedorozumění na denním pořádku. Necítily oporu, citové zázemí, zájem. Navíc se v rodinách ve zvýšené míře vyskytovala agrese jak verbální, tak i fyzická. Proto není žádným překvapením, že se dívky v rodinách necítily dobře a na své dětství s radostí nevzpomínají. Z výzkumu vyplynulo, že v terapii mentální anorexie je nutné pracovat s rodinou, nebo, pokud to není možné, alespoň s rodinnými tématy. Řešení rodinných problémů totiž napomáhá k dosažení terapeutického cíle. K diagnostice rodinných vztahů a ke sledování účinnosti rodinné terapie považuji za vhodné použít Test rodinného systému.

2

Význam rodiny v procesu akulturace

100%

Malá L. , Malá L. , Šulová L.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2017

|

tom 61

|

nr 2

156-168

EN

Acculturation is often addressed as a challenging situation accompanied by acculturation stress, which an individual experiences when relocating to a different cultural environment. In such a situation, the importance of personal relationships and social networks increases. To better understand the psychological aspects of acculturation, it is needed to aim at the concept of family. Based on a critical review of current research, a new family acculturation model is presented. A family defines the context, in which acculturation takes place, whereas it is the subject to accculturation and experiences the process as an actor at the same time. A family attends the acculturation in a particular set up, reacts to newly emerging needs and requierements, chooses an acculturation strategy, and changes in reaction to the relationship dynamics of family members.

CS

O akulturaci se často mluví jako o zvládání náročné sitauce, kterou provází tzv. akulturační stres, jejž zažívá jedinec při změně kulturního prostředí. V takovýchto případech roste význam osobních vztahů a sociálních sítí. Pro lepší uchopení psychologických procesů, které se odehrávají na pozadí akulturace, je třeba se zaměřit na oblast rodiny. Rodina spoluvytváří podmínky, za jakých proces akulturace probíhá, a stejně tak je i předmětem samotné akulturace a součástí procesu jako aktivní článek. Do akulturace rodina vstupuje za specifických podmínek, reaguje na nově vznikající potřeby a požadavky, volí si akulturační strategii a v reakci na dynamiku vztahů mezi jednotlivými členy v průběhu procesu prochází změnou.

3

Interpersonálne vzťahy medzi členmi rodiny

94%

Zahatňanská M.

Studia Socialia Cracoviensia

|

2018

|

tom 10

|

nr 1

CS

Interpersonálne vzťahy medzi členmi rodiny. Príspevok poukazuje na význam interpersonálnych vzťahov medzi členmi v rodine, ktoré ovplyvňujú nielen prístup žiaka k učeniu, jeho osobnosť, ale aj zodpovednosť, organizovanie si dňa a pod. Záleží, čo rodina pokladá za najdôležitejšie a ako to sprostredkuje ostatným členom rodiny. Vzájomné vzťahy medzi rodičmi, rodičmi a deťmi ovplyvňujú nielen psychiku dieťaťa, ale aj jeho postoje, hodnoty, ktoré prejavuje svojím správaním a konaním. Súčasťou príspevku sú aj výsledky výskumu, v ktorom sme merali sociálnu atmosféru v rodine. Sústredili sme sa na meranie a popis interpersonálnych vzťahov medzi členmi rodiny, na smery osobného rastu, ktoré sú v rodine zdôrazňované a na základnú organizačnú štruktúru rodiny.

EN

Interpersonal relationships between family members. The contribution points to the importance of interpersonal relationships between family members that affect not only pupil access to learning, his personality, but also responsibility, organization of the day, and so on. It matters what the family thinks is most important and how it mediates to other family members. Relationships between parents, parents and children affect not only the child’s psyche, but also the attitudes and values that it displays through behavior and action. The contribution also includes research results in which we measured the social atmosphere of family. We have focused on measuring and describing the interpersonal relationships between family members, the personal growth directions that are highlighted in the family and the basic organizational structure of the family.

4

Rodina a jednotlivec so špecifickými vývinovými poruchami učenia v procese inklúzie

84%

Magová M.

Edukacja • Terapia • Opieka

|

2019

|

tom 1

213-222

EN

The paper deals with the status of a pupil’s family with specific developmental learning disabilities in the inclusive education process. It describes the basic terminology towards family. The paper also discusses the stress factors with which are a pupil’s family with specific developmental learning disabilities confronted. Qualitative research investigation deals with the status of families in inclusive education. We examined the views of headmasters attitudes towards to parents of pupils in inclusive education.

SK

Príspevok sa zaoberá postavením rodiny žiaka so špecifickými vývinovými poruchami učenia v procese inkluzívneho vzdelávania. Popisuje základné terminologické východiská smerom k rodine. Príspevok taktiež poɨ jednáva o záťažových faktoroch, s ktorými sa musí konfrontovať rodina žiaka so špecifickými vývinovými poruchami učenia Kvalitatívne výskumné šetrenie sa zaoberá problematikou postavenia rodiny v inkluzívnom vzdelávaní. Zisťovali sme pohľad riaditeľov škôl smerom k postojom rodičov žiakov v inɨn kluzívnom vzdelávaní.

5

Tabu v rodinné komunikaci očima adolescentů

84%

Veldová Z.

E-psychologie (E-psychology)

|

2007

|

tom 1

|

nr 1

1-12

EN

Family communication is an important supposal for the family functioning. One of its disturbing factors is taboo. It affects both, the family system and its members. The niveau of communication varies from family to family, and also according to the phase of the family life-span. One of the important phases is the time when a child is stepping into the adult-life, adolescence. Parents are due to react to the child’s new life position and preferences. In our research, we have answered the questions concerned with the family communication in the eyes of an adolescent. For that, we used FACES II and our own method – Scale of Family Communication. The families of our respondents have been assumed to be rather good-working (both methods have implied that). The adolescents were unsatisfied with their parents’ behaviour concerned with the adolescents’ privacy and respect. They appreciated parents being supportive, and they trusted them. The biggest taboo has emerged in the area of emotion communication. In this area, we also have found the main differences between mother and father when communicating with an adolescent, and between boys and girls. The latter rank the emotion communicating higher. The dimensions of our own method – Scale of Family Communication – correlates with the FACES-dimensions, and therefore, we assume the scale as wellreflecting the family communication, actually the family functioning in whole.

CS

Komunikace v rodině je jedním z hlavních pilířů fungování rodiny. Narušení komunikace má zásadní vliv na funkčnost rodiny jako systému i na její členy. Mezi taková narušení patří tabu, která jsou přítomna v určité míře v každé rodině. Úroveň i povaha komunikace se v jednotlivých rodinách liší a také se mění uvnitř rodiny v průběhu vývojového cyklu. Jednou takovou vývojovou změnou je období adolescence jednoho z potomků. Adolescent se chce stát dospělým, rodič je nucen na to reagovat. Předmětem našeho výzkumu je rodinná komunikace právě z pohledu adolescenta. Využíváme námi sestavenou škálu rodinné komunikace a škálu FACES II. Účastníci výzkumu – respondenti – vnímají komunikaci v rodině jako vcelku dobrou. Největší výhrady mají v oblastech soukromí a respektu jejich osoby ze strany rodičů. Naopak u rodičů oceňují podporu a důvěřují jim. Největší tabu nacházíme v oblasti komunikace citů, a to jak slovní, tak dotekem. Komunikace s matkou je hodnocena lépe než komunikace s otcem, nejvíce se liší ve vyjadřování citů. Pro dívky je vyjadřování citů důležitější než pro chlapce. Dimenze nově vzniknuvší metody souvisejí s dimenzemi škály FACES II, a tak dobře obrážejí rodinnou komunikaci, potažmo fungování rodiny.

6

Nedotazníkové měření rodinných vztahů : metody a výzkumné studie

84%

Uholyeva X.

E-psychologie (E-psychology)

|

2015

|

tom 9

|

nr 4

38-50

EN

A gap in the theoretical background created numerous difficulties and inconsistencies in the measurement of the characteristic of family relationships and family interactions, but also in the interpretation of obtained results. Mostly we deal with family relationships using standardized questionnaires and inventories or simple lists of questions. However, there are many other methods, approaches and ideas on how to operationalize family relationships. This study provides an overview of some of the problematic areas in the measurement of family relationships and its consequences. The aim of the study is to explore methods that form an alternative to the questionnaires and inventories, and explore their potential for the measurement of family relationships and interactions. We pay particular attention to projective techniques. Many methods that are mentioned in the study are uncommon, but they have a great potential for use in this area. The study indicated some problems with the interpretation of results: cultural diversity, the problem of distinguishing subjective and personal point of view, social desirability.

CS

Měření rodinných vztahů a charakteristických rodinných interakcí provází mnoho problémů díky nedostatku teorie v dané oblasti, stejně jako interpretaci získaných výsledků. Většinou se zabýváme vztahy v rodině pomocí standardizovaných dotazníků a inventářů nebo jednoduchých seznamů otázek. Existuje však mnoho dalších metod, přístupů a nápadů, jak operacionalizovat vztahy v rodině. Tato studie přináší přehled některých problematických oblastí v měření rodinných vztahů a jejích dopadů, příklady méně používaných nástrojů na měření vztahů a dalších metod, se kterými se setkáváme v souvislosti se zkoumáním vztahů v rodinách. Cílem studie je zmapovat metody, které tvoří alternativu k dotazníkům a inventářům, a prozkoumat jejich možnosti v oblasti měření rodinných vztahů a interakcí. Věnujeme se zejména semiprojektivním a projektivním metodám. Mnoho metod, které jsou zmíněné ve studii, se pro měření vztahů používá jen málo, ale mají velký potenciál pro použití v této oblasti. Ve studii jsou naznačeny některé problémy s interpretací poznatků: kulturní diverzita, problém s rozlišováním subjektivního a osobnostního hlediska, které respondent vnáší do svého hodnocení rodinných vztahů, sociální desirabilita.

7

Studies of family values among vietnamese immigrants across the world - a literature review

84%

Van Hai M.

E-psychologie (E-psychology)

|

2019

|

tom 13

|

nr 3

60-71

EN

This article is based on a literature review of research studies on the family values of Vietnamese immigrants living in various parts of the world. Results support evidence for the process of adaptation and acculturation among Vietnamese immigrants. At the same time, studies also support the presence of attitude change in response to the culture present in the land of immigration, including greater gender equality and more freedom in generation relationships. Immigrants seek to retain Vietnamese culture valuing filial piety, respect for the elderly and high achievement in education in the host country. Studies reviewed employed acceptable ways to survey and explain the life and the psychological features of Vietnamese living overseas. The research reviewed different focuses on comparing traditional family values of Vietnamese living in Vietnam with those that live overseas, contributing to the understanding of Vietnamese culture in detail and immigrant’s culture in general.

CS

Tento článek předkládá přehled výzkumných studií o rodinných hodnotách vietnamských přistěhovalců v různých částech světa. Výsledky studií ukazují proces jejich adaptace a akulturace. Současně si studie všímají změn postojů Vietnamců v závislosti na kulturním prostředí hostitelské země včetně genderové rovnosti a uvolněnějších mezigeneračních vztahů. Přistěhovalci se snaží udržet si vietnamskou kulturu, která oceňuje úctu dětí k rodičům a k starším lidem, rovněž úspěchy ve vzdělání. Studie se zaobíraly přijatelnými způsoby, jak zkoumat a vysvětlovat život Vietnamců žijících v zámoří a jeho psychologické aspekty. Výzkumy se také zaměřovaly na porovnávání tradičních rodinných hodnot Vietnamců žijících ve Vietnamu a v zahraničí s ohledem na porozumění vietnamské kultuře do detailu a přistěhovalecké kultuře obecně.

8

Příspěvek na péči jako "zvláštní peníze" : chápání a užívání příspěvku na péči v blízkých vztazích

84%

Dudová R.

Gender a výzkum / Gender and Research

|

2018

|

tom 19

|

nr 1

58-80

EN

The paper presents the comparative results of two qualitative researches on long-term informal family care in the Czech Republic: one researching the life strategies of women caring for their elderly parents and the other researching women caring for a child with a disability. The interviews with the two groups of caregivers make it possible to compare the ways in which people in different caring situations interpret and use the same state benefit intended for people who need personal long-term care. The analysis shows how the individual understanding of the same benefit is shaped by cultural values and norms, leading to the use of the money in distinct ways, which then has specific consequences for the economic situation of caring women. While the mothers caring for a disabled child view the benefit as their work income, which they are entitled to by the fact that they are providing care, the caring daughters (and sons) understand the allowance as money that belongs to their elderly parent and earmark it for the parent´s special needs. They do not interpret or use this money in accordance with the intentions of policy-makers because they fear they could be accused of commodifying the care or breaching the norm of intergenerational solidarity. I therefore argue that different situations of care require different policy solutions. In the situation of care for an elderly parent, in the context of a country with strong norms of intergenerational solidarity and a high proportion of informal care, the measures of financial support for end users have proved ineffective as financial support for caregivers.

9

Preferované rodinné vztahy a jejich nesamozřejmost v prózách Jana Balabána

67%

Markoš M.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2021

|

tom 69

|

nr 3

343-360

EN

This paper deals with the prose works of Jan Balabán. It focuses mainly on the contradictions between idealized notions of the family and relationships within it and the “reality” of the fictional world, which does not match these ideas. The methodological contribution is based on anthropological literature, mainly regarding Wolfgang Iser’s idea (literature as a medium which facilitates anthropological experience that is otherwise unattainable), but also considers the sociological theories of Zygmunt Bauman involving liquid modernity and the fixed and pure relationships of Anthony Giddens.

10

Rodina v situaci rozchodu rodičů z pohledu dítěte

67%

Uholyeva X.

E-psychologie (E-psychology)

|

2019

|

tom 13

|

nr 1

18-31

EN

The divorce of parents is a situation which in the long term affects life of everyone involved. The aim of this study is to describe the parents’ divorce from the child’s point of view. The perception of the family by children was examined by the FAST method. The children presented a typical, an ideal and a conflict representation of the family. We compared the group of 15 children in a divorce situation with the group of 19 children in stable family environment without significant parental conflicts. The average age of children in both groups was 9,5 years (range 5 – 15 years). We were interested in the family members, cohesion and the description of family conflicts. Children in parents’ divorce described a lower cohesion not only in the parents’ relationship but also between themselves and both parents. This supports the spillover concept in the family and is in harmony with findings, which point out the inferior quality of parenthood after the divorce. Children, whose parents were in the process of divorce during the collecting of data, included into the family also relatives outside the primary family. However, their membership in the family was not permanent. It seems that these children are seeking for support in relationships within the extended family or they substitute the quality (the worsening of quality after the divorce) by quantity in relationships. They also describe family conflicts with worse results, and they don’t describe effective strategies of solving conflicts.

CS

Rozchod rodičů je proces, který dlouhodobě ovlivňuje životy všech zúčastněných. Cílem studie je popsat rozchod rodičů z pohledu dítěte. Vnímání rodiny dětmi jsme zkoumali pomocí metody FAST. Děti stavěly typickou, ideální a konfliktní reprezentaci rodiny. Porovnávali jsme skupinu 15 dětí v situaci rozchodu rodičů a skupinu 19 dětí ve stabilním rodinném prostředí bez vážných rodičovských konfliktů, průměrný věk dětí z obou skupin je 9,5 let (rozpětí 5-15 let). Zajímali jsme se o členství v rodině, kohezi a popis konfliktů v rodině. Děti v situaci rozchodu rodičů popisovaly nižší kohezi nejenom ve vztahu mezi rodiči, ale i mezi sebou a oběma rodiči. To je v souladu se zjištěními, která poukazují na horší kvalitu rodičovství po rozchodu rodičů. Děti, jejichž rodiče se v době sběru dat rozcházeli, zahrnovaly do rodiny příbuzné nad rámec primární rodiny. Členství těchto lidí v rodině ale nebylo trvalé. Zdá se, že tyto děti hledají oporu v dalších vztazích v širší rodině, nebo nahrazují kvalitu (zhoršení vztahů po rozchodů rodičů) kvantitou ve vztazích. Popisují také rodinné konflikty s horším výsledkem a nepopisují účinné strategie řešení konfliktů.

11

Paměť domu v žánru rodinné ságy

67%

Filipowicz M. Ł. , Zachová A.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2017

|

tom 65

|

nr 3

355-380

EN

b1_This study is based on the theoretical assumptions of memory studies and aims to ascertain the extent to which individual memory may be influenced by literature and the mechanisms involved. In particular it focuses on the universal experience of individual memory, i.e. family memory. It deals with the potential ways in which this type of memory is formed by literature, and to be specific, by the family saga genre, which in the present research is represented by the most notable European and Czech texts of this kind, i.e. John Galsworthy’s Forsyth Saga; Thomas Mann’s Buddenbrooks; Roger Martin du Gard’s The Thibaults; Georges Duhamel’s The Pasquier Chronicles; Virginia Woolfe’s The Years; Jan Vrba’s Soumrak Hadlasuc rodu (Twilight of the Hadlasuc Family); Helena Dvořáková’s Pád rodiny Bryknarů (Fall of the Bryknar Family) and Vladimír Neff’s pentalogy Sňatky z rozumu (Marriages of Reason). This study analyses the topos of the house within these texts, representing the central location for the formation of the family environment and the family memory, basing itself on Bachelard’s poetics of the literary space and focusing on two kinds of ideas: houses of the past and houses of the future. Bachelard contends that the house may be depicted in both the memory and in literature as a stable space, an anchor for childhood, or as a place for dynamic transformations associated with the realization of the future home project. Deliberations over the space of the house as examined in literary works are compared in the conclusion of this study with family members’ memories within the framework of oral history research. However, this analysis indicates that the family saga did not by any means exemplify archetypal ideas of the house of the past and the future as described by Bachelard. Likewise research into the memory of present-day families indicates that the archetype of the house is exemplified by somewhat different images. The location for the family memory is not the house, but any space in which family members meet, so the spotlight shifts from the location to the family relations.

CS

Studie vychází z teoretických předpokladů paměťových studií a klade si za cíl zjistit, do jaké míry a pomocí jakých mechanismů může být individuální paměť literaturou ovlivňována. Zaměřuje se zejména na univerzální zkušenost individuální paměti, a to na paměť rodinnou. Věnuje se potenciálnímu způsobu utváření tohoto typu paměti literaturou, konkrétně žánrem rodinné ságy, který v předloženém výzkumu reprezentují nejvýznamnější evropské a české texty tohoto typu: John Galsworthy Sága rodu Forsytů; Thomas Mann Buddenbrookovi; Roger Martin du Gard Rodina Thibaultů; Georges Duhamel Chronique des Pasquier; Virginia Woolfová The Years; Jan Vrba Soumrak Hadlasuc rodu; Helena Dvořáková Pád rodiny Bryknarů; Vladimír Neff pentalogie Sňatky z rozumu. V uvedených textech studie analyzuje topos domu, představující ústřední místo formování rodinného prostředí i rodinné paměti. Vychází přitom z Bachelardovy poetiky literárního prostoru a zaměřuje se na dva typy představ, domy minulosti a domy budoucnosti. Podle Bachelarda dům může být v paměti a literatuře zachycen jako stabilní místo, kotva dětství, nebo jako místo dynamických proměn spojených s realizací projektu budoucího domova. Úvahy týkající se prostoru domu zkoumaných literárních děl jsou v závěru studie porovnány se vzpomínkami rodinných příslušníků v rámci výzkumu orální historie. Z provedené analýzy vyplývá, že rodinná sága zdaleka ale nenaplňovala archetypální představy o domě minulosti a budoucnosti tak, jak je popisoval Bachelard. Rovněž výzkum paměti současných rodin ukazuje, že archetyp domu je naplňován poněkud jinými obrazy. Místem rodinné paměti není dům, ale jakékoliv prostory, v nichž dochází k setkávání rodinných příslušníků, důraz se přesunuje z místa na rodinné vztahy.