Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: polský jazyk

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Przekład nazw własnych austro-węgierskich jednostek i instytucji wojskowych na język polski

100%

Włoskowicz W.

Acta onomastica

2021

tom 62

nr 1

151-171

The aim of this paper is to review the solutions chosen in translating proper names of Austro-Hungarian military units and institutions into Polish (in texts originally written in or translated into Polish in the late 20th and the early 21st century). This goal is achieved by outlining a general theoretical onomastic semantic and translatological framework, in which translations of semantically transparent proper names of institutions may be described. Some characteristics of military vocabulary and names are outlined. Austro-Hungarian and interwar Polish naming patterns of military units are briefly compared. The discussion of solutions in Polish texts and translations follows. The general finding is that there is a considerable diversity of strategies or techniques used in translating the analysed names; some of them are aimed at maintaining the original name structure/pattern, others are aimed at adapting the names to a more typical and natural Polish naming pattern.

Cílem této práce je přezkoumat řešení zvolená při překladu vlastních jmen rakousko-uherských vojenských jednotek a institucí do polštiny (v textech původně psaných nebo přeložených do polštiny na konci 20. a začátkem 21. století). Tohoto cíle je dosaženo načrtnutím obecného teoretického onomastického sémantického a translatologického rámce, ve kterém lze popsat překlad sémanticky transparentních vlastních jmen institucí. Jsou zde uvedeny některé charakteristiky slovní zásoby spojené s armádou a stručně porovnány některé typy pojmenování vojenských jednotek rakousko-uherské armády a polských jednotek v meziválečném období. Následuje rozbor toho, jakým způsobem je překlad jmen v polských textech řešen. Základním zjištěním je skutečnost, že techniky překladu analyzovaných jmen vykazují velkou rozmanitost, některé z těchto technik se zaměřují na zachování původní struktury názvu, jiné na přizpůsobení názvu typičtějšímu a přirozenějšímu polskému způsobu vytváření názvů.

Měšek nebo Dago, Dobrava nebo Doubravka – jména prvního polského vladce a jeho české manželky

80%

Balowski M.

Bohemistyka

2019

nr 2

181-193

The author analyzes the names Mieszko and Dąbrówka / Doubravka in Polish and Czech historical sources. He also refers to contemporary linguistic research, which questions the existence of the name Mieczysław in the tenth century, and also the name Dąbrówka as the Polish form of the Czech name Doubravka. While the second one is certified in Czech texts and was used in the 10th century at the Czech court, the first is known only from the records of the first Polish chronicles. It is not confirmed by any earlier Latin or German chronicles or other documents from that period.

Autor analyzuje jména Mieszko a Dąbrówka/Doubravka v polských a českých historických pramenech. Odkazuje také na současné lingvistické studie, které zpochybňují existenci jména Mieczysław v desátém století a také jména Dąbrówka jako polské podoby českého jména Doubravka. Zatímco druhé je uváděno v českých textech a bylo použito v 10. století u českého knížecího dvora, první je známo pouze z prvních polských kronik. Není potvrzeno staršími latinskými nebo německými kronikami nebo jinými dokumenty z tohoto období.