Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Sympatie jako "ekvivalent" atraktivity obličeje stránoucích žen

100%

Pavlíková L.

E-psychologie (E-psychology)

|

2014

|

tom 8

|

nr 3

34-43

EN

Attractiveness, including the face, is under the influence of evolutionary theory associated with youth, reproduction and a mate selection. The physically attractive face in this sense is a woman's face with clear sexually dimorphic (feminine) characters, symmetrical with average proportions and that, which possibly seems familiar to them. The vast majority of work dealing with a facial attractiveness uses for its assessment the static photographs of young women faces, whose average age does not exceed 25 years. The purpose of this study is not to deny the attractiveness of youth, but it is trying to find an answer to the question of whether even woman’s face bearing the signs of aging could be perceived as attractive by others. It was therefore used facial photographs of women aged between 50-65 years for evaluation, which were rated by 120 respondents, stratified by age and sex into four sub-groups - younger women, younger men, older women and older men. It turned out that to associate aging with a physical attractiveness is for evaluators unnatural and faces, which, by their own words, have been marked as „sympathetic“ gave to them the impression of a good character at first glance. It seems therefore, that in aging women is valued by others rather their "inner beauty" and a personal attractiveness in the form of traits, attitudes, beliefs, values or interests that respondents can project to, for them attractive, older women face.

CS

Atraktivita, včetně obličeje, je pod vlivem evolučních teorií spojována s mládím, reprodukcí a výběrem potenciálního partnera. Za fyzicky atraktivní je v tomto smyslu považována tvář ženy, která vykazuje jasné pohlavně dimorfní (femininní) znaky, je souměrná (symetrická), s průměrnými proporcemi a eventuelně se ostatním jeví jako povědomá. Valná většina prací zabývající se obličejovou atraktivitou využívá k jejímu zhodnocení statických fotografií tváří mladých žen, jejichž věkový průměr nepřesahuje 25 let. Smyslem předkládané studie není upřít mládí jeho atraktivitu, ale pokouší se najít odpověď na otázku, zdali i tvář ženy nesoucí již známky stárnutí, je ostatními jako fyzicky atraktivní vnímatelná. S tímto cílem bylo k hodnocení v předkládané studii využito obličejových fotografií žen ve věku 50 – 65 let, které z hlediska atraktivity hodnotilo 120 respondentů stratifikovaných dle věku a pohlaví do 4 podskupin – mladší ženy (RZM), mladší muži (RMM), starší ženy (RZS) a starší muži (RMS). Ukázalo se, že spojovat stárnutí s fyzickou atraktivitou je pro hodnotitele nepřirozené a tváře, které podle svých slov označili jako „sympatické“, v nich na první pohled vzbuzovaly dojem dobrého charakteru. Zdá se tedy, že u stárnoucích žen je ostatními ceněna spíše jejich „vnitřní krása“ a tím atraktivita osobní v podobě vlastností, postojů, názorů, hodnot či zájmů, které si respondenti do tváří pro ně atraktivních žen promítají.

2

Zvuková signalizace verbální ironie v češtině

100%

Marková P. , Studenovský D.

Naše řeč (Our Speech)

|

2012

|

tom 95

|

nr 1

15-32

EN

The study investigates how native speakers of Czech signal irony through articulation rate and speech melody modulations. Recordings of six speakers reading short ironic and non-ironic statements were analyzed. To ascertain the validity of the data, a perceptual test was administered in which respondents evaluated utterances as ironic, neutral or otherwise affective. A detailed analysis of changes in articulation rate and fundamental frequency contours took into account the linguistic classes of strategies that were used by the speakers: while some used what we call a localistic approach, others exploited a globalistic mode of signaling irony in their voice.

3

Rozporuplná interakce: o vztahu zvukových studií a literární vědy

100%

Filipowicz M.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2023

|

tom 71

|

nr 5

640-656

EN

The aim of this article is to map out the mutual relations between literary studies and sound studies, which has rapidly developed as part of humanities worldwide over the last two decades. Sound studies are of an interdisciplinary nature, drawing on the achievements of various scientific disciplines, whereas literary studies definitely do not rank among the most influential kind. It should be noted that the relationship between the two disciplines is complicated, to say the least, if not downright aporetic. The question arises whether the perspective of sound studies is actually compatible with literary studies, or if it is not just another theoretical turn, which, apart from a few novel terms, will not actually bring anything new to literary studies that we did not already know.

4

Míra cizineckého přízvuku v češtině polských mluvčích

100%

Veroňková J.

Bohemistyka

|

2022

|

nr 3

463-475

EN

The aim of the study is to try to find sound phenomena that can influence the assessment of the degree of foreign accent among Polish speakers in Czech. The material consists of samples of five native Polish male speakers, from which a perception test was compiled. The degree of foreign accent was assessed by two groups of native Czech speakers (from Bohemia and Ostrava region). Based on the results of the test and perceptual and acoustic analysis, phenomena were determined that could (with varying degrees of certainty) have an influence on the assessment of the foreign accent and which, on the contrary, were not reflected in the assessment. Both the phenomena of prosody, and the pronunciation of segments or their combinatorics contribute to a foreign accent.

CS

Cílem studie je pokusit se nalézt zvukové jevy, které mohou ovlivnit hodnocení míry cizineckého přízvuku u polských mluvčích v češtině. Materiál tvoří vzorky pěti mluvčích mužů s mateřštinou polštinou, z nichž byl sestaven percepční test. Míru cizineckého přízvuku hodnotily dvě skupiny rodilých posluchačů češtiny (z Čech a Ostravska). Na základě výsledků testu a poslechové a akustické analýzy byly určeny jevy, které mohly mít (s různou mírou jistoty) na hodnocení cizineckého přízvuku vliv a které se naopak v hodnocení neodrazily. K cizineckému přízvuku přispívají jak jevy souvislé řeči, tak výslovnost segmentů či jejich kombinatorika.

5

Míra rušivosti parazitních zvuků v řeči mediálních mluvčích

100%

Skarnitzl R. , Machač P.

Naše řeč (Our Speech)

|

2012

|

tom 95

|

nr 1

3-14

EN

The paper describes the intrusive effect of what have been called parasitic sounds, namely preglottalization and the epenthetic schwa. These parasitic sounds seem to be, from the linguistic point of view, non-systemic and unjustified, but occur relatively frequently in Czech media speech, while not so often in ordinary situations. The results indicate that both phenomena are perceived by listeners as intrusive, though to a differen extent, based on both the segment to which they are attached and on selected acoustic properties.