Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: paleoclimatology

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Long-term summer temperature variations in the Pyrenees from detrended stable carbon isotopes

100%

Esper J. , Konter O. , Krusic P. J. , Saurer M. , Holzkämper S. , Büntgen U.

tom Vol. 42, no.1

53--59

Substantial effort has recently been put into the development of climate reconstructions from tree-ring stable carbon isotopes, though the interpretation of long-term trends retained in such timeseries remains challenging. Here we use detrended δ13C measurements in Pinus uncinata treerings, from the Spanish Pyrenees, to reconstruct decadal variations in summer temperature back to the 13th century. The June-August temperature signal of this reconstruction is attributed using decadally as well as annually resolved, 20th century δ13C data. Results indicate that late 20th century warming has not been unique within the context of the past 750 years. Our reconstruction contains greater amplitude than previous reconstructions derived from traditional tree-ring density data, and describes particularly cool conditions during the late 19th century. Some of these differences, including early warm periods in the 14th and 17th centuries, have been retained via δ13C timeseries detrending — a novel approach in tree-ring stable isotope chronology development. The overall reduced variance in earlier studies points to an underestimation of pre-instrumental summer temperature variability derived from traditional tree-ring parameters.

Praying for rain. Music for rogation days from Silesia:

72%

Jeż T. , Vomáčka I.

Hudební věda (Musicology)

2020

tom 57

nr 4

495-510

The musical culture of seventeenth-century Silesia abounds in phenomena of confessional meaning, concerning not only the Protestant circles that were predominant there, but also the Catholic milieu, favoured by imperial authorities. These phenomena are often associated with extra-liturgical repertoire, which was used in various circumstances and feasts celebrated in the post- Tridentine era and promoted by various monastic families. In addition to the repertoire of this type performed during church services, some were sung extra urbem, during the so-called dies rogationum. This feast regularly fell during the week before Ascension Day and was associated with the rites of spatial sacralisation, celebrated to convey to the community a sense of its existential security. But the rites of rogation days were also performed in times of natural disasters, especially prolonged drought, during which the Litany of the Saints, associated with the procession petitioning for their intercession, was sung. The evidence for such an event is a small paper card with the prayer beseeching for rain found in a set of partbooks transmitting the score for a Litaniae de omnibus Sanctis pro diebus Rogationum. The copy of this composition comes from the Convent of the Canonesses Regular in Wrocław (PL–Wu RM 6140) and was composed by the Silesian Jesuit Joannes Faber (1599–1667). The piece is not only a unique source for the rare musical production of Jesuits at this time; it can be also examined in the context of studies on climate changes of the past. The setting of the litany by Faber was most probably performed on the occasion of a protracted drought that happened in 1684. Confirmation for this fact can be found in archival sources of Catholic provenance from Silesia (i. e. chronicles of Jesuit centres), but it was also predicted by prognostics and calendars printed in Protestant cirles of this region. Both types of sources provide compelling insight into the social strategies of different confessional environments, revealing both their social strategies and contrasting worldviews.

Hudební kultura Slezska sedmnáctého století je bohatá na jevy nesoucí konfesijní význam, týkající se nejen místně převládajících protestantských kruhů, nýbrž i katolického prostředí favorizovaného císařskými úřady. Tyto prvky bývají často propojené s mimoliturgickým repertoárem využívaným při různých příležitostech a o svátcích konaných v potridentské éře a podporovaných rozličnými řeholními společenstvími. Vedle tohoto typu repertoáru provozovaného během chrámových bohoslužeb byly některé skladby zpívány extra urbem, v době takzvaných dies rogationum. Tento svátek pravidelně připadal na týden před svátkem Nanebevstoupení Páně a byl spojený s obřadem svěcení místa konaným za účelem upevnění pocitu existenčního bezpečí v řadách dané obce. Obřad prosebných dní však bylo možno vyhlásit i v případě živelních pohrom, zejména dlouhotrvajícího sucha, přičemž se v jeho průběhu zpívala Litanie ke Všem Svatým v kombinaci s procesím prosebníků o jejich pomoc. Dokladem takové události je papírová kartička s modlitbou prosící o déšť nalezená v rozpisu hlasů v partituře Litaniae de omnibus Sanctis pro diebus Rogationum. Kopie této kompozice pochází z vratislavského kláštera augustiniánek (PL–WuRM 6140) a jejím autorem je slezský jezuita Joannes Faber (1599–1667). Tato skladba není pouze jedinečným pramenným dokladem nepočetné hudební produkce tehdejších jezuitů; lze se jí zabývat i v kontextu studia klimatických změn minulých období. Faberovo zhudebnění Litanie bylo s největší pravděpodobností provozováno v době velkého sucha, k němuž došlo v roce 1684. Potvrzení této okolnosti lze nalézt v některých katolických archivních materiálech ze Slezska (tj. v kronikách tamních jezuitských středisek), kromě toho ji ovšem predikovaly i prognostiky a kalendáře vydávané tiskem protestantskými kruhy této oblasti. Oba tyto pramenné zdroje nabízejí zajímavý vhled do sociálních strategií v rozdílných konfesijních prostředích, a vypovídají o jejich antropologii a hodnotových světonázorech.