Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Jan Zábrana a překládání za studené války

100%

Quinn J.

Svět literatury – Časopis pro novodobé literatury (World of Literature – Journal for Modern Literatures)

|

2015

|

tom 51

107-123

EN

This essay examines the cultural dynamics that were established at the outset of the Cold War, especially from the mid-1950s to mid-1960s, that dictated the translation and production of poetry on both sides of the Iron Curtain. In 1959 the Czech poet Jan Zábrana (1931–1984) translated and edited an anthology of radical American poets, and by exploring the contexts of his editorial decisions we uncover the above mentioned dynamics, also precipitating revaluations of American canon formation in this period. Zábrana’s difficulties and victories as a translator during the Cold War deeply influenced his own poetry, and I end with a consideration of two of his sonnets, by viewing them in a transnational context between anglophone and Russian poetry, arguing that their aesthetic achievement can only be fully appreciated by reference to the political context of the Cold War.

2

O "Pepikach" Mariusza Surosza po czesku

100%

Zarek J.

Przekłady Literatur Słowiańskich

|

2013

|

tom 4

|

nr 1

129-139

CS

Knihu biografických esejů polského novináře Mariusze Surosze "Pepíci". Dramatické století Čechů polskýma očima, která je věnována osudům a občas i tragickým životním volbám 17. významných osobností z dějin Československa a bojuje s polskými stereotypy Čecha, vydalo v překladu Pavla Weigla pražské nakladatelství Plus (2011). Čeští recenzenti ji staví vedle Szczygłovy knihy "Gottland" a hodnotí většinou pozitivně. Kritičtěji reagují obyčejní čtenáři. Článek hledá motivy, které vedly překladatele k balancování mezi strategiemi „exotizace” a „naturizace” textu a zdůrazňuje výsledky této volby. Bere v úvahu i ediční úroveň české publikace Surosze.

EN

Mariusz Surosz’s biographical essays entitled: "Pepiki". Dramatic century of Czechs — which portrays life and fate of several notable Czech personalities from XXth century, while trying to revise Polish stereotypes about Czechs — was translated by Pavel Weigl and published in 2011 by PLUS publishing house. Czech reviewers compared it to "Gottland" by Mariusz Szczygieł and accepted it well, though the average readers reacted more critically. The article identify causes which determined the translator’s choise to balance between „foreignization” and „domestication” of the text. It also points out consequences of that choice and finally notes the editorial level of Surosz’s Czech book.

3

Translating Topol: Kafka, the Holocaust, and humor

100%

Woods M.

Slovo a smysl - Word & Sense

|

2016

|

tom 13

|

nr 25

83-97

EN

This article focuses on Alex Zucker’s 2000 English translation and editing of Jáchym Topol’s Sestra (1994): City, Sister, Silver (Catbird Press). In particular, the article analyzes a passage which Zucker edited out of the novel (and which Topol also edited out of the second Czech edition of Sestra in 1996), that presents a humorous alternative history of Franz Kafka retold in a hallucinatory vision of Auschwitz. The context of the editing of the passage is instructive in thinking about the translation of Czech literature into English, especially of aesthetically and thematically challenging work: the difficult nature of cultural specific material; linguistic playfulness; and, most importantly, the role and agency of the translator. Zucker’s decision to post the edited passage online, on the publisher’s website, suggests a possible path for future translations, allowing interested readers access to work that might be edited because of domestic norms. Finally, the article analyzes Topol’s subversive humor in demythologizing Kafka, and Zucker’s translation strategies in conveying both the humor and Topol’s poetics into English.

4

Czeski humor po polsku

80%

Németh Vítová L.

Przekłady Literatur Słowiańskich

|

2012

|

tom 3

|

nr 1

107-118

CS

V Polsku je velmi populární tzv. český humor. Otázka, jak je překládán, je zodpovídána na základě rozboru krátkých úryvků z Haškova románu o Švejkovi a hry Divadla Járy Cimrmana — dvou rozdílných typů humoru, se kterým se sami Češi ztotožňují natolik, že některé obraty přecházejí do každodenního jazyka. Analýza románu o Švejkovi ukázala zásadní rozdíl mezi první a poslední, už třetí verzí překladu — první překlad zaměňuje mnoho neutrálních obratů originálu na stylisticky zabarvené s konotacemi citového prožitku, třetí překlad přesně odráží příznakovost originálu; ale právě odstupňované zabarvení vyvolává prostřednictvím postupné konfrontace nesourodých prvků komický efekt. Analýza hry Divadla Járy Cimrmana dokázala, že humor týkající se převážně české identity může být tlumočený, ale ne přeložený. Oba příklady vedou k formulování dvou základních kulturních bariér v překladu: jazyková bariéra a bariéra tradice.

EN

So-called Czech humour is very popular in Poland. This contribution analyzes short sections of Hašek’s novel about Švejk and a play by the Jára Cimrman Theatre in order to explore how humour is translated. The chosen texts represent two different types of humour that Czechs identify with to such an extent that some expressions actually seep into everyday language. The analysis of the novel about Švejk suggests significant differences between the first and final (in fact third) translation into Polish. While the first translation replaces a number of originally neutral expressions with stylistically marked ones to denote emotional experiences, the third one reflects the original’s stylistic marks. Yet, it is the gradual use of these marks that brings about a comic effect through the gradual confrontation of disparate elements. The analysis of the play by the Jára Cimrman Theatre shows that humour that mainly involves Czech identity can be interpreted but not translated. Both examples suggest two basic cultural barriers in translation: the language barrier and the barrier of tradition.

5

Refrakcje literatury czeskiej wrocławskich wydawnictw Afera i Książkowe Klimaty

80%

Żygadło‑Czopnik D.

Przekłady Literatur Słowiańskich

|

2014

|

tom 5

|

nr 1

149-159

CS

Práce se zabývá teoretickým dílem translatologa André Lefevere, a aplikací jeho modelu v praktickém výzkumu. Základem práce je analýza činnosti dvou polských nakladatelství Afera a Książkowe Klimaty v kontextu děl Lefeverových. Nakladatelství Afera vzniklo v roce 2010 a Książkowe Klimaty v roce 2013, které za poslední rok vydalo 11 knih. Díky své činnosti dokážou seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami pozoruhodných nových českých autorů. Samozřejmou podmínkou jejich práce je úzká a pečlivá spolupráce autorů a překladatelů s redaktory při přípravě textů se stejným ohledem na kvalitní grafickou úpravu. Díky tomu Afera a Książkowe Klimaty za dobu své existence získaly pověst vydavatele kvalitní beletristické literatury českého původu. Jejich cílovou skupinou jsou lidé, kteří se zabývají českou literaturu na vyšším stupni proto navrhovaná literatura je na jejich úroveň.

EN

In this paper we consider the theoretical work of the translatologist André Lefevere and apply his model in practical study. Its focus is the analysis of the work of two Polish publishing houses: Afera and Książkowe Klimaty in the context of Lefevere’s work. The Afera Publishing House was created in the year 2010 and the Książkowe Klimaty Publishing House in 2013, in which year they published 11 books. Through their activity they familiarize many readers with interesting books by worth knowing new Czech authors. Their work depends on a very important condition — the close and careful cooperation of said authors with translators and editors during their text preparation process, as well as their commitment to very high quality graphic design. As a result, Afera and Książkowe Klimaty have managed to establish their fame as publishing houses proposing high quality literature of Czech origin. Their focus group is people who are interested only in the highest quality Czech literature, which is the reason why books they publish match their expectations so well.

6

Kookurenční databanka CCDB jako nástroj kontrastivní analýzy a překladu z češtiny do němčiny

80%

Kloudová V. , Šemelík M.

Časopis pro moderní filologii (Journal for Modern Philology)

|

2013

|

tom 95

|

nr 1

39-51

EN

The paper deals with the possibilities of the co‑ occurrence database CCDB for translation from Czech into German. The analysis is carried out on two practical examples (rukopis and opačný) which are difficult for translators as there is no proper German or Czech‑ German dictionary that would include collocations based on language use. These collocations would help in many cases more than a (often too vague) general description of the meaning or a list of lexicographic synonyms. That is why this paper offers a combination of two approaches: a dictionary search combined with a CCDB analysis which can reveal tendencies in language use.

7

„Wolność kontrolowana” — o (nie)zależności tłumacza. Uwagi do polskiego przekładu powieści Petry Hůlovej Umělohmotný třípokoj

80%

Żygadło‑ Czopnik D.

Przekłady Literatur Słowiańskich

|

2015

|

tom 6

|

nr 1

105-119

CS

V roce 2002 se v České republice objevil zajímavý fenomén — neznámá dívka Petra Hůlová vydala knihu, která se stala největším literárním pozdvižením posledních let. Spisovatelčin debut Paměť mojí babičce získal cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku a zvítězil v anketě „Lidových novin” jako Kniha roku. Próza Umělohmotný třípokoj získala Cenu Jiřího Ortena. Hůlová získala v roce 2008 Cenu Josefa Škvoreckého za román Stanice Tajga. Spisovatelka je v každé knize jiná, což však neznamená, že by její tvorba neměla svůj osobitý styl. Dnes je zřejmě nejoceňovanější mladou autorkou. Upozornila na sebe jazykem, jenž je směsicí obecne češtiny a překvapivých přirovnání, ale ojedinělá je i fabulační odvahou. Kniha, která nás zajímá — Umělohmotný třípokoj — je čtvrtým románem mladé prozaičky. Polská překladatelka Julia Różewicz byla oceněna jako „Nová tvář” literárního měsíčníku „Literatura na Świecie” („Světová literatura”) za překlad této knihy Petry Hůlové (polsky Plastikowe M3, czyli czeska pornografia). Cílem této práce je analýza specifického autorského jazyka, který česká spisovatelka v knize vytvořila, a jeho následná konfrontace s jazykem, který pro jeho „českou mutaci“ zvolila překladatelka Julia Różewicz.

EN

In 2002 in the Czech Republic a very interesting phenomenon occured — an unknown young woman named Petra Hůlová published a book, which caused the biggest literary stir of recent years. The writer’s debut Paměť mojí babičce received the Magnesia Litera Award in the Objev roku (Discovery of the Year) category and won the Lidove noviny’s poll as Kniha roku (Book of the Year). The prose of Umělohmotný třípokoj won the Jiry Orten Award. In 2008, Hulova was awarded with the Josef Škvorecký Award for the novel Stanice Tajga. In every book the writer seems different, which does not mean that she has no individual style. She is undoubtedly the most award‑winning young author today. She captured readers’ attention with the language used, which is a mixture of colloquial Czech and surprising similes. Quite unique is also the bravery of her storytelling. The book we are interested in, Umělohmotný třípokoj, is the fourth novel by the young writer. The Polish translator Julia Różewicz was awarded for the “New face” category of the literary magazine Literatura na Świecie for her translation of the Petra Hulova’s book (in Polish: Plastikowe M3, czyli czeska pornografia, Afera 2013). The goal of this study is to analyze the Czech author’s specific language and to later confront it with the language chosen for its “Czech mutation” by the translator, Julia Różewicz.

8

Vlastní jména v prózách Cirila Kosmače při překladu ze slovinštiny do češtiny

80%

Šnytova J. , Buczek M.

Przekłady Literatur Słowiańskich

|

2015

|

tom 6

|

nr 1

199-225

CS

Vrcholné prózy C. Kosmače Jarní den, Tantadruj a Balada o trubce a oblaku obsahují velké množství vlastních jmen, a to především reálných toponym z oblasti jihozápadního Slovinska, antroponym užívaných ve vesnickém prostředí v 1. polovině 20. století a přezdívek. Na základě analýzy originálu a překladu F. Benharta konstatujeme, že překladatel při práci s vlastními jmény volil především metodu transkripce (výpůjčky), méně často používá substituci, a to především u hypokoristik, a přezdívky nejčastěji doslovně překládá. Tímto přístupen zachovává, ba i silně podtrhuje kolorit slovinského prostředí, avšak na druhé straně ochuzuje čtenáře o některé organické prvky próz.

EN

Kosmač’s best prosaic works Spring Day, Tantadruj and Ballade on a Trumpet and a Cloud contain a great number of proper names, in particular, real toponyms from the South‑West of Slovenia, anthroponyms used in the village environment in the 1st half of the 20th century, and nicknames. Based on the analysis of the original texts and Benhart’s translation, we state that, when translating proper names, the translator used mostly transcription (loanwords), less frequently substitution, mainly for hypocorisms, and literal translation for nicknames. This approach maintains, even emphasizes, the atmosphere and color of the Slovenian environment, however, it also deprives readers of the organic elements of the original works.

9

„Jesteśmy blisko i coraz więcej o sobie wiemy”. Komentarz do bibliografii za lata 2007—2013

80%

Żygadło‑ Czopnik D.

Przekłady Literatur Słowiańskich

|

2014

|

tom 5

|

nr 2

89-106

CS

Komentovaná bibliografie z let 2007—2013 bezesporu je jedním z nejvíce cenných sbírkových aktivit v oblasti překladu do českého a polského jazyka. Retrospektivní bibliografie je dobrým zdrojem bibliografických informací o překladů české a polské literatury z let 2007—2013 a zároveň o českém a polském písemnictví. Publikace obsahuje bibliografii snažící se podat pokud možno úplný obraz knižní a časopisecké produkce vydané na území České republiky a Polska. Bibliografie překladů podává souhrnný materiál k pohledu na vývoj české a polské poezie, prózy a dramatu v posledních letech. Možno říci, že jsme obohaceni o knihu, které se podařilo zpracovat rozvoj překladatelské činnosti v Polsku a České republice, nejen pro odborníky filology a literární historiky, jimž umožní celkový pohled na českou a polskou literaturu v překladu, ale i přístupně pro široký okruh zájemců o kulturu českého a polského národa. V tom je hlavní význam díla „Przekłady Literatur Słowiańskich”, které představuje zajímavou práci v Polsku.

EN

The discussed here bibliography for the years 2007—2013 is without any doubt one of the most important publications on the subject of translations into Czech and Polish languages. The retrospective bibliography is a very good source for bibliographical information about Polish and Czech literature translation in the years 2007—2013, as well as for the Polish and Czech writing in general. The publication includes a bibliography which makes an attempt to present, if it’s possible, a full picture of the book and periodical production, which were published on the territories of Poland and the Czech Republic. The translations bibliography constitutes a general material for an overview of the development of the Czech and Polish prose, poetry and drama in the recentyears. It can be said that we are richer for a book, in which the author was able to elaborate on the development of the translating activity in Poland and the Czech Republic. This work proves to be valuable not only for the highly specialized experts in the fields of philology and literary history, who have now an access to a comprehensive overview of the Czech and Polish literature in translation, but also is a great introductory material for a wide circle of people interested in the culture of the Polish and Czech nations. In this lies the main importance of the work The Slavic Literature Translations, which is a very interesting work in Poland.

10

O przekładach literatury polskiej w Czechach i czeskiej w Polsce. Komentarz do bibliografii przekładów w 2014 roku

80%

Żygadło‑Czopnik D.

Przekłady Literatur Słowiańskich

|

2015

|

tom 6

|

nr 2

89-108

CS

Historie česko‑polských vztahů je dlouhá. Rok 1989 nesporně přinesl epochální změnu i z hlediska česko‑polských vztahů. Teprve tehdy se Češi a Poláci stali svéprávnými sousedy. Územní spory se neobnovily, obě země navíc pojily vzájemné sympatie kulturních i politických elit. Česko‑polské vztahy jsou nyní nejlepší za posledních tisíc let. Tato studie, ač rozsahem nevelká, usiluje podat ucelený obraz vzájemných kulturních a jazykových vztahů obou národů za 2014 rok. Lze ji tedy hodnotit jako cenný příspěvek k této problematice. Bibliografie je rozdělena do dvou části, z nichž první uvádí Bibliografia przekładów literatury polskiej w Czechach w 2014 roku a druhá Bibliografia przekładów literatury czeskiej w Polsce w 2014 roku, obě části obsahují překladovou literaturu. Zpracovaná bibliografie není výhradně věnována knihám, zahrnuje také časopisy i internetové stránky. Konečným záměrem celého projektu je prostřednictvím serii „Przekłady Literatur Słowiańskich” poskytnout odborné i laické veřejnosti vyčerpávající seznam publikací — překladů české a polské literatury za rok 2014 vydaných na území České republiky a Polska.

EN

The history of Polish‑Czech dealings is long. There is no doubt that the year 1989 brought epochal changes in Polish‑Czech relations. Only then did the Czechs and Poles become rightful neighbours. Territorial disputes are a nonissue and the two countries are connected to each other with mutual affection of the cultural and political elite. Czech‑Polish relations are the best they have been in over a thousand years. This publication, although small in scale, is intended to provide a full picture of the cultural and linguistic relationship between the two nations for the year 2014. It can be viewed as a valuable contribution to this issue. The bibliography is divided into two parts, where the first includes, The bibliography of the translated works of Polish literature in the Czech Republic in 2014, and the second one includes, The bibliography of the translated works of Czech literature in Poland in 2014. Both parts include translated literature. The bibliography is devoted not only to books, but also takes into account periodicals and websites. The ultimate goal of the whole project was to provide both the experts and readers, through the series „Slavic Literature Translations”, with a comprehensive list of translated works of Polish and Czech literature published in Poland and the Czech Republic in the year 2014.

11

Pavel Eisner a Bloudění Jaroslava Durycha : Literární transfer, tvorba kánonu a identita

70%

Kasten T.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2014

|

tom 62

|

nr 6

745-783

EN

The life and work of Pavel Eisner and his role in literary and cultural transfer has in the past attracted the attention of many researchers. However, only marginal attention has been paid to Eisner´s German translation of Durych´s „larger“ and „smaller“ Wallenstein trilogy, despite the fact that it forms an important stage in Eisner´s work. On the basis of Eisner´s notes on the novel Bloudění, the present study deals with the issue of why Eisner was so intensively involved on behalf of Durych both on the Czech scene and in Germany. The study analyses the search for cultural, ethnic and religious / denominational identity in Eisner´s literary criticism and aesthetic attitudes.

CS

Osobnost a dílo Paula/Pavla Eisnera a jeho role v literárním a kulturním transferu přitahovala v minulých letech pozornost mnohých badatelů. Pouze okrajová pozornost však byla věnována Eisnerovu německému překladu Durychovy "větší" i "menší" valdštejnské trilogie, a to přesto, že tvoří důležitou etapu Eisnerovy tvorby. Předkládaná studie se na základě Eisnerových poznámek k románu Bloudění zabývá otázkou, proč se Eisner intenzivně angažoval pro Durycha jak v českém prostředí, tak v Německu. Studie analyzuje hledání kulturní, etnické a náboženské/konfesní identity v Eisnerových literárněkritických a estetických stanoviscích.

12

Regionalismus, plurikulturalita a vícejazyčnost nové středoevropské literatury

70%

Makarská R.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2014

|

tom 62

|

nr 6

784-800

EN

This article focuses on textual multilingualism in contemporary Polish and Czech literature. This kind of multilingualism (alos called linguistically mixed or hybrid literature) is interpreted as an expression of the new ethnic, cultural a linguistic mix in Central Europe. This article presents a summary of research to date into multilingualism. Taking the novel Obyčejné věci by Jan Vrak and lyric poetry by Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki as examples of the forms in which this phenomenon has appeard at the turn of the 20st century. It also raises the question of the translation and translatability of textual multilingualism.

CS

Článek se zabývá textovou vícejazyčností v současné polské a české literatuře. Tento druh vícejazyčnosti (nazývaný rovněž jazykově smíšená či hybridní literatura) je intepretován jako výraz nového etnického, kulturního a jazykového míšení ve střední Evropě. Článek podává přehled o dosavadním zkoumání vícejazyčnosti a ukazuje na příkladu románu Obyčejné věci Jana Vraka a lyriky Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého (Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki), jaké formy nabývá tento fenomén na přelomu 20. a 21. století. Rovněž klade otázku po překladu, resp. překladovosti textové vícejazyčnosti.

13

Ostranenie Does Not Equal Ozvláštnění: An Issue of a Term Transferred and Misunderstood

70%

Heczková L. , Svatoňová K.

Slovo a smysl - Word & Sense

|

2015

|

tom 12

|

nr 24

50-58

EN

The text focuses on the question of the transfer and translation of several Formalist concepts, such as ostranenie and tochka zrenia. The interpretation is based on Boris Uspensky’s A Poetics of Composition, it revisits the original definition provided Viktor Shklovsky and illustrates it by the work of the German photographer Barbara Probst.

CS

Text se věnuje problematice transferu a překladu několika pojmů (ostraněnije, točka zrenija a dalších) ruské formální školy. Interpretace pojmů vychází z knihy Borise Uspenského Poetika kompozice, vrací se zpět k původnímu konceptu Viktora Šklovského a ilustruje je pomocí tvorby německé fotografky Barbary Probst.

14

Překlady z literární tvorby Karola Wojtyły do češtiny

61%

Martinek L.

Religious and Sacred Poetry: An International Quarterly of Religion, Culture and Education

|

2014

|

nr 2(6)

263-270

CS

Autor článku se zabývá recepcí beletristického i dramatického díla Karola Wojtyły (papeže Jana Pavla II.) v České republice, zejména překlady jeho literárního díla do češtiny. Zejména v souvislosti s návštěvou papeže Jana Pavla II. v Československu a v České republice byly přeloženy a vydány výbory z tvorby Karola Wojtyły. Tyto překlady autor charakterizuje a zařazuje do žánrového kontextu. V závěru článku autor poukazuje na to, značná část literární tvorby Karola Wojtyły, papeže Jana Pavla II., dosud do češtiny přeložena nebyla. Českého čtenáře tak čeká ještě nejedna příležitost k hlubšímu poznání výjimečné osobnosti papeže Jana Pavla II.

EN

The author deals with the reception of fictional and dramatic works by Karol Wojtyla (Pope John Paul II.) in the Czech Republic, in particular with translations of his literary work into Czech. In connection with the visit of Pope John Paul II in Czechoslovakia and the Czech Republic selections from Karol Wojtyla’s works were translated and subsequently published.. In the present article these translations are described and placed in the genre context. In conclusion the author points out that many of the literary works of Karol Wojtyla, Pope John Paul II., have not yet been translated into Czech. So there will be still many opportunities for Czech readers to get a better knowledge and understanding of the exceptional mind and character of Pope John Paul II.

PL

Autor artykułu zajmuje recepcją beletrystyki i dramatów Karola Wojtyły (papieża Jana Pawła II) w Republice Czeskiej, w szczególności przekładami jego dzieła literackiego na czeski. Zwłaszcza w związku z wizytą papieża Jana Pawła II w Czechosłowacji i w Republice Czeskiej przełożno i wydano wybory twórczości Karola Wojtyły. Te przekłady autor charakteryzuje i umieszcza w kontekście gatunku. W konkluzji artykułu autor wskazuje na to, że znaczna część literackiej twórczości Karola Wojtyły, papieża Jana Pawła II, dotąd nie została przełożona na czeski. Czeskiego czytelnika więc czeka jeszcze niejedna sposobność do głębszego poznania wyjątkowej osobowości papieża Jana Pawła II.