Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

NEUROPSYCHOLOGICAL CHARACTERISTIC OF COGNITIVE DISORDERS IN PATIENT WITH CLIPPERS SYNDROME

100%

Peda B. , Kotlęga D. , Masztalewicz M. , Nowacki P.

|

tom 18(3)

393-401

EN

Chronic lymphocytic inflammation with pontine perivascular enhancement responsive to steroids (CLIPPERS) is a novel inflammatory central nervous system disorder. The diagnosis is made on the basis of the radiological, neurological, neuro - pathological data and responsiveness to steroids treatment. The aim of this paper is to present a neuropsychological characteristic of cognitive, executive and linguistic symptoms characteristic for patient with CLIPPERS disease. In this paper we present the case of a 42-year-old woman with hyperintense punctate foci in the pons, cerebellum, mid- brain, thalamus, white matter of occipital lobes, with a short- term verbal memory deficits, mild deficiency in verbal and pro cedural learning, executive dysfunctions, hand-eye co ordi - nation impairment, psychomotor speed disabilities and dysarthria, associated with a chronic lymphocytic inflammation. In this challenging diagnosis of CLIPPERS, neuropsychological analysis of cognitive functions can be important to optimize the diagnosis and treatment.

2

Spravedlivý přístup při testování: neuropsychologická diagnostika neslyšících a nedoslýchavých osob. Překlad a úpravy testu AVLT

63%

Chudožilov Bendová M. , Holubová K. , Zaytseva Y.

|

2022

|

tom 66

|

nr 4

416-436

EN

Objectives. In the context of Czech cultural environment, there is a relatively large group of people (in the order of tens of thousands at minimum) with hearing impairment who cannot be examined by usual neuropsychological methods. This article describes the adaptation of a classical neuropsychological verbal memory test (Auditory Verbal Learning Test) to visual form (written Czech language – WCL) and translation to visuomotor form (Czech Sign Language – CSL). Sample and settings. 60 deaf and hard-of-hearing (HOH) respondents were tested by a version of AVLT (WCL/CSL) according to their preferred mode of communication, BVRT was used as a control test. Hypotheses. The authors hypothesized that both AVLT versions are functional, and that the results of the respondents correspond with the previously published norms. A correlation of AVLT and BVRT results among the groups was assumed. Statistical analysis. Due to the skewness of the data, nonparametric statistics were used. The adjusted versions do not differ significantly from the original version and from one another (p > 0.05), the influence of certain demographic variables was confirmed (p < 0.05). Individual AVLT scores did not differ significantly between groups (p > 0.05). AVLT-BVRT correlation proved non-significant (Spearman’s rho, p > 0.05). Results. The obtained results proved the functionality of adaptations. The results of deaf and hard of hearing people that were obtained essentially correspond to the normative data. Adapted tests can be used both as a behavioral correlate for the use of neuroscience methods or as a method for verbal memory examination of deaf and hard of hearing people (for example in the context of diagnosing cognitive deficits or learning difficulties). The possibilities and limitations of the selection of neuropsychological methods for deaf and HOH respondents are discussed. Limitations. The research was limited by non-random selection and a smaller number and heterogeneity of participants and by the procedure of testing; in the future, authors recommend choosing a test other than BVRT to determine convergent validity.

CS

Cíle. V českém prostředí se nachází poměrně velká skupina osob se sluchovou ztrátou (v řádech desítek tisíců), pro jejíž diagnostiku jsou stávající neuropsychologické metody obtížně využitelné. Článek popisuje převod klasického neuropsychologického verbálního paměťového testu (AVLT) z běžné formy v mluveném českém jazyce – ČJ – do vizuální podoby (psaného českého jazyka – PČJ) a do vizuomotorické podoby (českého znakového jazyka – ČZJ). Soubor a metody. 60 neslyšících a nedoslýchavých respondentů bylo otestováno preferovanou formou AVLT (v psané či ČZJ verzi), jako kontrolní test byla použita metoda BVRT. Hypotézy. Autoři ověřovali funkčnost obou verzí, předpokládali, že výsledky respondentů budou odpovídat již existujícím výsledkům na základě kvalitativního porovnání s normativním souborem a známými trendy. Byla předpokládána korelace výsledků AVLT s BVRT. Statistické analýzy. Kvůli zešikmenosti dat byla použita neparametrická statistika. Upravené verze se neliší od původní verze a mezi sebou navzájem (p > 0,05), byl potvrzen vliv některých demografických proměnných, které odpovídají původním výsledkům (p < 0,05). Jednotlivé skóry AVLT se mezi skupinami signifikantně neliší (p > 0,05). Korelace AVLT-BVRT byla nevýznamná (Spearmanovo ró, p > 0,05). Výsledky. Pomocí testování byly získány výsledky neslyšících a nedoslýchavých osob v podstatě odpovídající normativním souborům. Tyto výsledky potvrdily funkčnost adaptovaných metod, mohou sloužit jako vodítka pro neuropsychologické testování. Adaptované testy lze využívat jednak jako behaviorální korelát k využití neurovědných metod (zejména fMRI), jednak jako metodu pro verbální paměťové vyšetření neslyšících a nedoslýchavých osob (důležité např. v kontextu diagnostiky kognitivních deficitů či poruch učení). Možnosti a omezení stávajícího výběru neuropsychologických metod pro neslyšící a nedoslýchavé jsou diskutovány. Limity. Limitem výzkumu tvoří z charakteru skupiny vyplývající nižší zobecnitelnost výsledků, nenáhodný výběr respondentů a samotná procedura testování; do budoucna se doporučuje pro konvergentní validitu zvolit jiný test, než BVRT.

3

Dysfunkcje poznawcze w zaburzeniu obsesyjno-kompulsyjnym

63%

Borkowska A.

|

nr 2

66-78

EN

The obsessive-compulsive disorder involves numerous cognitive dysfunctions, mainly of attention, spatial orientation, visual and motor coordination, movement initiation, memory (mainly spatial), as well as of frontal functions, such as working memory and executive functions, and hemispheric activation. These deficits reflect abnormalities of brain structures and their neural connections, which may occur in the early stages of brain development, as a result of noxious factors such as streptococcal infection (PANDAS). The results of current neuroimaging studies indicate that some psychopathological symptoms and cognitive dysfunctions are associated with the dysfunctions of neural circuits between orbitofrontal cerebral cortex and basal ganglia. Neuropsychological data show variable level of cognitive impairment in individual patients with obsessive- compulsive disorders: in some patients they have low, whereas in other – significant intensity. While in early stages of the illness the global cognitive disturbances are not present, the selective cognitive impairment can be observed. During the course of the illness, some cognitive disorders may increase. In the early phase of the illness the most conspicuous cognitive deficits occur in those patients who exhibit so-called “soft” neurological symptoms which reflect structural and functional abnormalities of the brain. They may be associated with worse results of pharmacological and psychotherapeutic treatment.

PL

W zespole obsesyjno-kompulsyjnym stwierdza się liczne dysfunkcje poznawcze, głównie w zakresie uwagi, orientacji przestrzennej, koordynacji wzrokowo-ruchowej, inicjacji ruchu, pamięci (głównie przestrzennej), a także funkcji czołowych, takich jak pamięć operacyjna i funkcje wykonawcze, oraz aktywacji półkulowej. Deficyty te stanowią odzwierciedlenie anomalii w zakresie poszczególnych struktur mózgu oraz połączeń neuronalnych pomiędzy nimi, do których może dojść już we wczesnym okresie rozwoju mózgu, wskutek działania niekorzystnych czynników, takich jak zakażenie paciorkowcowe (PANDAS). Wyniki współczesnych badań neuroobrazowych wskazują, że za niektóre objawy psychopatologiczne i dysfunkcje poznawcze odpowiadają zaburzenia czynności kręgu neuronalnego łączącego orbitofrontalną część kory mózgowej oraz jądra podstawy mózgu. Badania neuropsychologiczne wskazują na różny stopień dysfunkcji poznawczych u poszczególnych chorych z zespołem obsesyjno-kompulsyjnym: u niektórych mają one niewielkie, a u innych znaczne nasilenie. Chociaż we wczesnych etapach choroby z reguły nie obserwuje się globalnego upośledzenia czynności poznawczych, w okresie tym najczęściej stwierdza się już deficyty wybiórcze. Wraz z czasem trwania choroby niektóre zaburzenia poznawcze mogą się nasilać. We wczesnej fazie choroby najsilniej wyrażone deficyty poznawcze występują u tych chorych, u których stwierdza się tzw. miękkie objawy neurologiczne, będące odzwierciedleniem nieprawidłowości strukturalnych i czynnościowych mózgu. Może to się wiązać z gorszymi rezultatami leczenia farmakologicznego i psychoterapeutycznego.