Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje : faktorová struktura a vnitrní konzistence

100%

Slezáčková A. , Prošek T. , Malatincová T. , Krafft A. M.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2020

|

tom 64

|

nr 3

288-305

EN

Objectives. The study focuses on psychometric properties of the Czech version of The Perceived Hope Scale (PHS). Subjects and settings. The scale, along with measures of several related constructs, was completed by three samples of respondents aged between 18 and 80 years. A total of 2,396 respondents participated in the research. Statistical analysis. Cronbach’s alpha and Mc- Donald’s omega reliability coefficients were used for reliability estimation. The factor structure of the scale and its discriminant validity were tested through confirmatory factor analysis. Convergent validity of PHS with other measures was assessed using correlation analysis. Results. The PHS scale showed adequate reliability and construct, convergent and discriminatory validity. Loadings of PHS items on the main factor were all above .70. The PHS total score significantly negatively correlated with the intensity of symptoms of anxiety and depression measured by PHQ-4 (r = -.55). A strong association was found especially between the PHS score and optimism measured by LOTR (Pearson r = .72). The Czech version of the Perceived Hope Scale thus showed adequate psychometric properties and can be recommended for further use in the adult population. Limitations. A major limitation of the study is that samples consisted of predominantly female participants and those with a higher level of education. Unemployed, divorced and widowed individuals or individuals older than 50 years were not sufficiently represented.

CS

Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze Škály prožívané naděje (Perceived Hope Scale, PHS). Soubor a procedura. Škálu spolu s dalšími metodami měřícími několik souvisejících konstruktů vyplnily tři soubory respondentů ve věku od 18 do 80 let. Celkově bylo do výzkumu zahrnuto 2396 respondentů. Statistické analýzy. Pro ověření vnitřní konzistence byly použity koeficienty reliability Cronbachovo alfa a McDonaldovo omega. Faktorová struktura škály a její diskriminační validita byly ověřovány pomocí konfirmační faktorové analýzy. Výsledky. Škála PHS vykazovala adekvátní reliabilitu a konstruktovou, konvergentní a diskriminační validitu. Faktorové náboje všech položek škály PHS u hlavního faktoru byly vyšší než 0,70. Celkový skór PHS významně negativně koreloval s intenzitou depresivních a úzkostných příznaků měřených dotazníkem PHQ-4 (r = -0,55). Silný vztah byl nalezen především mezi skórem PHS a mírou optimismu měřeného dotazníkem LOT-R (r = 0,72). Česká verze Škály prožívané naděje tedy vykázala adekvátní psychometrické vlastnosti a lze ji doporučit pro další využití ve výzkumech na dospělé populaci. Omezení studie. Hlavním omezením studie byla skutečnost, že se výzkumné soubory skládaly převážně z účastníků ženského pohlaví a osob s vyšší úrovní vzdělání. Nezaměstnaní, rozvedení a ovdovělí jedinci a osoby starší 50 let nebyli dostatečně zastoupeni.

2

Psychologický kapitál v pracovní, klinické a školní psychologii: přehledová studie

67%

Dudášová L. , Vaculík M. , Procházka J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2021

|

tom 65

|

nr 6

558-574

EN

The overview study sums up the contemporary knowledge concerning the psychological capital (PsyCap). It represents a relatively new but rapidly developing construct in the field of positive psychology and has applications in organizational, educational, and health psychology. The study starts with the theoretical conceptualization of PsyCap and presents its four components: hope, self-efficacy, optimism, and resilience. It provides a comprehensive review of the positive outcomes and correlates of PsyCap across multiple life domains. Next, it describes the antecedents and possible interventions supporting the development of PsyCap. It takes notice of the PsyCap measurement and evaluates the strengths and weaknesses of available methods. Finally, the study summarizes current trends in the study of PsyCap and formulates directives for research and practice in Czech organizations, education, and counselling.

CS

Tato studie shrnuje současné poznání o psy-chologickém kapitálu (PsyCap). Jedná se o po-měrně nový, ale rychle se rozvíjející konstrukt z oblasti pozitivní psychologie, který má využití v psychologii práce a organizace, v pedagogické psychologii i v psychologii zdraví. Tato studie nejprve teoreticky vymezuje PsyCap a předsta-vuje jeho čtyři složky: naději, vědomí vlastní účinnosti, optimismus a nezdolnost. Poskytuje komplexní přehled konstruktů, s nimiž se Psy-Cap pojí, a uvádí jeho pozitivní důsledky pro různé oblasti pracovního i osobního života. Dále uvádí antecedenty PsyCap a možné intervence podporující jeho rozvoj. Popisuje nejpoužíva-nější metody měření PsyCap a hodnotí jejich silné stránky a rezervy. Závěrem studie shrnu-je aktuální světové trendy ve výzkumu PsyCap a formuluje doporučení pro výzkum i praxi v českých organizacích, ve vzdělávání a v po-radenství.

3

Environmentální úzkost a naděje optikou existenciální fenomenologie

67%

Vičanová G. , Vaškovic P.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2024

|

tom 72

|

nr 3

431-450

EN

The study looks at environmental anxiety and hope from the perspective of existential philosophy, as two different forms of existential attunement. In the first part of the text, the current state of research in the field of environmental emotions and moods is sketched out. The concept of environmental anxiety is then briefly delineated, drawing on current taxonomies of environmental emotions as well as on philosophical definitions of anxiety promulgated by Kierkegaard, Heidegger, Tillich and contemporary existential phenomenologists. The existential relevance of environmental anxiety is subsequently defined with the help of an analysis of the experience of the loss of meaningfulness that accompanies environmental anxiety, and then also an analysis of the change in how the natural world reveals itself to the anxious individual. The second part of the study focuses on the mood of hope. The hope for a solution to the ecological crisis is often presented in both public discussion and in the professional literature in the form of new technologies, political will or Providence. This hope is made immediately available and without making any great demands on the hopeful individual. However, by means of Kierkegaard the study shows that this kind of hope is a kind of illusion that leaves a person in a state of inaction, and even becomes an obstacle to a more radical form of hope, one that is capable of inspiring the individual to act, for example, toward “an active solution to the ecological crisis.”

CS

Předložená studie pojednává o environmentální úzkosti a naději. Ty jsou zde nahlíženy z pozic existenciální filosofie, a to coby dvě odlišné formy existenciálního naladění. V první části textu je nejprve nastíněn stav současného bádání na poli environmentálních emocí a nálad a následně je stručně vymezen pojem environmentální úzkosti, který vychází z aktuálních taxonomií environmentálních emocí, jakož i z filosofických definic úzkosti u Kierkegaarda, Heideggera, Tillicha i současných existenciálních fenomenologů. Existenciální relevance environmentální úzkosti je následně definována za pomoci analýzy zkušenosti ztráty smysluplnosti, která environmentální úzkost doprovází, a poté i analýzy změny způsobu, jakým se přírodní svět úzkostlivému jedinci jeví. Ve druhé části se pak studie zaměřuje na náladu naděje. Naděje na řešení ekologické krize bývá ve veřejné diskuzi i v odborné literatuře často podbízena v podobě nových technologií, politické vůle či Prozřetelnosti. Taková naděje je ihned k dispozici, a to bez velkých nároků na svého doufajícího. Studie však prostřednictvím Kierkegaardova díla ukazuje, že tento druh naděje je svého druhu iluzí, která člověka utlumuje v nečinnosti, a dokonce je překážkou radikálnější formy naděje, která je schopna jedince přimět k jednání, tedy například k aktivnímu řešení ekologické krize.

4

Attachment ve vztahu k míře resilience a naděje v dospělosti

67%

Herentinová R. , Procházka R.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2018

|

tom 62

|

nr 3

272-283

EN

Objectives. The aim of this study was to investigate the relationship between attachment in adulthood (attachment anxiety and avoidance), hope and resilience (concepts locus of control and sense of coherence). Sample and setting. A total of 84 participants (67 % women and 33% men), age 17 to 72 years, completed an online survey consisting of the Czech vision of measures: the Experiences in Close Relationships Scale, Internal-External Scale, the Sense of Coherence Questionnaire and the Adult Hope Trait Scale. Statistical analysis. Descriptive statistics, Cronbach’s alpha, nonparametric Spearman’s correlations and multiple linear regression were used. Results. The results showed a negative correlation between an internal locus of control and attachment anxiety, a negative correlation between a sense of coherence and attachment anxiety and attachment avoidance. There was a negative correlation between hope and attachment anxiety and attachment avoidance. Using regression models, it was shown that the predictors (attachment anxiety and attachment avoidance) explain 56 % of the variability of the sense of coherence total score and 35% of the variability of hope total score. Study limitation. The study used a non-representative research sample, size N=84, with higher participation of women than men. Not all of the measures used in this study were standardised in the Czech condition. Only the self-report measures were used in this study.

CS

Záměry. Cílem studie bylo zjištění souvislostí mezi charakteristikami vztahové vazby v dospělosti (vztahovou úzkostností a vyhýbavostí), nadějí a resiliencí (zkoumanou z hlediska konceptů smysl pro koherenci a lokalizace kontroly). Soubor a procedura. Výzkum byl proveden formou online dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 84 respondentů, 67 % žen a 33 % mužů, ve věku od 17 do 72 let. Respondenti vyplnili českou verzi škály Experiences in Close Relationships (ECR ), škály Internality-Externality (I-E), dotazníku Sense of Coherence (SOC ) a škály naděje. Statistická analýza. Ke zpracování získaných dat byly použity metody deskriptivní statistiky, Cronbachovo alfa, neparametrická Spearmanova korelace a vícenásobná lineární regrese. Výsledky. Výsledky prokázaly negativní korelaci mezi vnitřní lokalizací kontroly a vztahovou úzkostností, negativní korelaci mezi smyslem pro koherenci a vztahovou úzkostností i vyhýbavostí. Podobně vypovídají o negativní korelaci mezi nadějí a vztahovou úzkostností i vyhýbavostí. Pomocí regresních modelů bylo zjištěno, že prediktory vztahová úzkostnost a vyhýbavost vysvětlují 56 % variability celkového skóre smyslu pro koherenci a 35 % variability celkového skóre naděje. Omezení studie. Nereprezentativní výzkumný soubor ve velikosti (N = 84) s podstatně větším zastoupením žen než mužů. Ne všechny psychometrické nástroje použité v této studii byly v českém jazyce standardizovány. Testová baterie sestávala výhradně ze sebeposuzovacích škál.