Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: meziválečné období

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Inter-War Czechoslovak-American Trade Relations on Example of Automobile Import from the USA

100%

Manák M.

nr 1

69-80

World War I significantly changed the economic position of the USA when a debtor became a creditor, and a world economic power with increasing industry and an abundance of free capital. It is proved by the fact that the export of American goods to European countries was six times higher than import in 1919–1920. The increase of stronger Czechoslovak-American business relations was limited by the customs system of the Czechoslovak Republic, which was of a strong protectionist character. It was recognisable mainly with the efforts of American traders to increase automobile import to Czechoslovakia. The USA therefore increased pressure on the annulment of the trade agreement between Czechoslovakia and France, which was considered a barrier and discriminatory tool. Despite a long-term effort of the American diplomacy, this discrimination almost paralysed automobile export from the U.S.A to the Czechoslovak Republic.

První světová válka výrazně změnila hospodářské postavení USA, když se z dlužníka stal věřitel a tím i světová ekonomická velmoc s rostoucím průmyslovým dostatkem volného kapitálu. Svědčí o tom i fakt, že vývoz amerických výrobků do evropských zemí byl v letech 1919–1920 až šestkrát větší než dovoz. Navázání hlubších československo-amerických obchodních vztahů ale bránil celní systém ČSR, který měl silný protekcionistický charakter. Ten se projevoval především při snahách amerických obchodníků zvyšovat vývoz automobilů do ČSR. USA proto vyvíjely nátlak zejména na zrušení kartelové dohody mezi ČSR a Francií, již americká strana považovala za překážku a diskriminační nástroj. Tato diskriminace — i navzdory dlouhodobé snaze americké diplomacie — téměř ochromila export automobilů z USA do ČSR.

František Matějovský (1871-1938): a biographical review

84%

Hadžić F. , Šehović L.

nr 1

2-41

František Matĕjovský (Nehanice, 1871 – Sarajevo, 1938) graduated from the Conservatory in Prague (1897) and was the most distinguished Czech musician who lived and worked in Bosnia and Herzegovina. After a short engagement as an organist of the chapel of the Austrian embassy in Istanbul (Turkey), and as a conductor of Serbian Orthodox parishes (1897–1900) in Veliki Bečkerek (Serbia), he lived and worked in Bosnia and Herzegovina from 1900 until his death. From 1900 to 1905, Matĕjovský worked in Banja Luka as a conductor of the Croatian singing society “Nada”, was a founder and first conductor of the Muslim Singing Society “Fadilet”, and a founder and head of a private music school (1902–1905). From May 1905, he worked in Sarajevo. In 1908 he founded a private music school (Glasbena škola F. Matějovský) where, with brief interruptions, he worked until 1918. Students of this school were the first generation of Bosnian musicians in Sarajevo. Together with the teaching profession, Matĕjovský developed performing activity as a conductor of the Serbian Orthodox Church’s Sloga Singing Society (1905–1914), the amateur choirs “Napredak”, “Prosvjeta”, “Gajret”, and “Jukić”, and the choir of the Orthodox Church in Sarajevo, as well as the school choirs of the Sarajevo high schools where he worked as a teacher, also included premieres of his works. In the 1922–1923 season he was engaged at the National Theatre in Sarajevo as a conductor of the choir and orchestra, accompanist, and composer. In this way, Matĕjovský made a distinctive contribution to the development of compositional activity as a member of the first generation of composers of Bosnia and Herzegovina. For his work, he was awarded numerous prizes in the period between the world wars. The pedagogical and artistic work of František Matějovský corresponded to the needs of the environment where he worked and composed. The unfavorable socio-political climate shaped the musical life and directed the pedagogical and artistic affinities of Matějovský toward the kinds of activity that were urgently needed. Consequently, František Matĕjovský established himself as one of the pioneer personalities of the musical scene of the late nineteenth and early twentieth centuries, leaving an indelible trace in the history of music in Bosnia and Herzegovina.

František Matĕjovský (Nehanice, 1871 – Sarajevo, 1938) absolvoval pražskou konzervatoř (1897) a byl nejvýznamnějším českým hudebníkem, který žil a působil v Bosně a Hercegovině. Po krátkém angažmá jako varhaník kaple rakouského velvyslanectví v Istanbulu (Turecko) a jako dirigent srbských pravoslavných farností (1897–1900) ve Velikém Bečkereku (Srbsko) žil a působil od roku 1900 až do své smrti v Bosně a Hercegovině. V letech 1900–1905 působil Matĕjovský v Banja Luce jako dirigent chorvatského pěveckého spolku „Nada“, byl zakladatelem a prvním dirigentem muslimského pěveckého spolku „Fadilet“ a zakladatelem a vedoucím soukromé hudební školy (1902–1905). Od května 1905 působil v Sarajevu. V roce 1908 založil soukromou hudební školu (Glasbena škola F. Matějovského), kde s krátkými přestávkami působil až do roku 1918. Studenti této školy byli první generací bosenských hudebníků v Sarajevu. Současně s učitelskou profesí rozvíjel Matĕjovský koncertní činnost jako dirigent Pěveckého spolku srbské pravoslavné církve Sloga (1905–1914), amatérských pěveckých sborů „Napredak“, „Prosvjeta“, „Gajret“ a „Jukić“, sboru pravoslavné církve v Sarajevu a školních pěveckých sborů sarajevských středních škol, kde působil jako učitel, a kde také premiéroval svá díla. V sezóně 1922–1923 působil v Národním divadle v Sarajevu jako dirigent sboru a orchestru, korepetitor a skladatel. Matĕjovský tak jako příslušník první generace skladatelů Bosny a Hercegoviny výrazně přispěl k rozvoji skladatelské činnosti. Za svou práci získal v meziválečném období řadu ocenění. Pedagogická a umělecká činnost Františka Matějovského odpovídala potřebám prostředí, v němž působil a tvořil. Nepříznivé společensko-politické klima formovalo hudební život a směřovalo pedagogické a umělecké sklony Matějovského k činnostem, které byly naléhavě potřebné. František Matĕjovský se tak zařadil mezi průkopnické osobnosti hudební scény konce 19. a počátku 20. století a zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách hudby v Bosně a Hercegovině.