Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Marxismus bez marxismu : Poznámky k literární vědě a humanistické v současném Polsku

100%

Chmielewská K. , Kanda R.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2017

|

tom 65

|

nr 6

921-930

EN

Text presents in a short and synthetic way the history of Marxist literary research in Poland. The text presents both orthodox Marxism and so its later changes. The author pays particular attention to the paradoxical phenomenon of Marxism without Marx, and so Marx’s anathemas in the 1990s, when the researcher was thunderingly rejecting his achievements and benefiting from his inspiration.

CS

Stať stručným a syntetizujícím způsobem představuje dějiny literárněvědného marxismu v Polsku. Text prezentuje jak ortodoxní marxismus, tak jeho pozdější proměny. Zvláštní pozornost věnuje autorka paradoxnímu jevu marxismu bez Marxe a anatématy Marxe v devadesátých letech 20. století, kdy badatel razantně odmítá dosažené výsledky marxismu, a přitom těží z jeho inspirace.

2

Básník a lid : Bedřich Václavek mezi literaturou a folklorem

100%

Grim Feinberg J.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2017

|

tom 65

|

nr 6

823-845

EN

This study attempts to reconstruct key elements in the thought of literary critic and folklorist Bedřich Václavek. Václavek is generally recognized as a prominent figure in interwar literary development and as a researcher who examined genres of popular tradition that had previously eluded scholarly attention. Yet his thought is not well known as a synthetic whole. The reception of his work is divided into two separate fields, and interpreters have paid little attention to the importance of his folkloristic work on his understanding of literature, and to the importance of his literary theory on his understanding of folklore. Václavek’s work as a whole remains little known. Nevertheless, Václavek dealt with parallel issues in his two main fields, elaborating complementary conceptual frameworks, each of which contributed to the originality of the other. If we view Václavek only as a literary critic, we may see him as a figure who voiced and confronted crucial challenges of his times, but who does not particularly stand out from among the many other critics of his day who made similar attempts to bridge the experimental literary ambitions of the avant-garde and the social objectives of those political movements that the avant-garde most frequently embraced. And if we view Václavek only as a folklorist, we may see him as a careful scholar who contributed to the development of his discipline, but who did not go beyond its boundaries to lay out the more general social importance of this work. It is only when we look at Václavek’s work in its entirety that we perceive the conceptual innovation he brought to literary criticism from folklore studies, as well as the social importance acquired by folklore studies when it is connected to the overall aesthetic expression of the people in society. What emerges from a synthetic reconstruction of Václavek’s thought is his systematic attempt to explain the concept of "people" and its role in aesthetic development, both in the literary sphere and in the sphere of oral tradition - and (perhaps even more importantly for Václavek) in the space between the written and the spoken word, where literature and folklore meet and general “culture” emerges from this fusion.

CS

Studie usiluje o rekonstrukci klíčových momentů myšlení literárního kritika a folkloristy Bedřicha Václavka (1898–1943). Václavek je obecně uznáván jako významná osoba meziválečného literárního vývoje a rovněž jako badatel, který zkoumal žánry lidové kultury, jež dříve unikaly vědecké pozornosti. Jeho myšlení však není intepretováno jako syntetický celek. Přítomná studie usiluje o vnímání jeho díla v jeho celistvosti. Pouze tal se plně vyjevuje originalita Václavkova příspěvku k estetické teorii, resp. k obecné sociální sémiotice. Podle autorova soudu se Václavek stává zajímavějším marxistou ve chvíli, když je jeho marxistická práce nepřímo doplňována jeho svéráznou teorií lidové tradice; a stává se zajímavějším folkloristou tehdy, když bereme v úvahu politicko-kritický význam jeho výzkumu folkloru. Navrhuje vnímat toto dílo jako na snahu o vnímání písemnictví a lidové tradice coby dvou stránek jediného sociálně-estetického procesu.

3

Naše živá i mrtvá minulost po padesáti letech : (Imprese nad osmi eseji z roku 1967)

80%

Čornej P.

Český časopis historický (The Czech Historical Review)

|

2018

|

tom 116

|

nr 2

402-425

EN

This study was written for the occasion of the fiftieth anniversary of the publication of Naše živá i mrtvá minulost/Our Living and Dead Past (Praha, Svoboda 1968), which was instigated by then leading historian František Graus, and in which eight key essays on core problems of Czech history were published, mainly written by younger talented researchers. The study combines a reader witness approach and an analysis of the wider context of the book’s publication which in many regards (its criticism of dogmatic Marxism and its erosion of the traditional picture of Czech history) is one of Czech historiography’s milestones. It characterises and assesses all eight papers (with particular focus on Graus’s introductory essay), looks at its reception at the time, which was not wholly positive, and endeavours to answer the question of whether the team of authors’ work fulfilled the tasks it had set itself.

4

Subjekty a fragmenty : K teoretizaci a interpretaci literárního postmodernismu

80%

Kanda R.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2017

|

tom 65

|

nr 6

877-901

EN

This study deals with a conception of postmodernism that is based on the ideas of the American Marxist theorist Frederic Jameson. The first, theoretically-based section does not define literary postmodernism as a particular style, but as a cultural landmark, basically associated with the broader socio-economic, epistemic and ideological context. The basis of postmodern epistemology, which critically opposes the epistemology of modernism comprises a critique of the Carthesian subject and the concept of reality as a whole. This critique results in the problematization of the subject as an autonomous entity and the fragmentation of reality. My study asserts that the ideological function of this postmodern critique also works to delegitimize all ''totalitarianizing'' tendencies, while legitimizing a particular kind of cultural reproduction. The second part of the study focuses on interpreting prose works by Emil Hakl (Skutečná událost, An Actual Event, 2013) and Václav Kahuda (Vítr, tma, přítomnost, Wind, Darkness, Presence, 2014), which I believe artistically portrays the consequences of conceptualizing the subject and reality that are typical of postmodern culture. The fragmentation of reality, the self-alienation of the subject and the collapse of historicity in Hakl's prose does not allow for the creation of a space in which radical acts are possible. Václav Kahuda's prose is a fragmentation of reality, and the loss of the essence of the subject is overcome by the construction of a paranoid universe and a shift towards a monistic view of an all-pervasive transcendental principle.

CS

Studie pracuje s pojmem postmodernismu, který vychází z koncepce amerického marxistického teoretika Fredrika Jamesona. V první, teoreticky založené části není literární postmodernismus definován jako určitý styl, nýbrž jako kulturní dominanta, jejíž povaha souvisí s širším socioekonomickým, epistemickým a ideologickým kontextem. Podstatou postmoderní epistemologie, která se kriticky vymezuje proti epistemologie moderny, je kritiky karteziánského subjektu a pojetí reality jako celku. Důsledkem této kritiky je problematizace subjektu jako autonomní entity a fragmentace reality. Ve studii tvrdím, že uvedená postmoderní kritika působí zároveň svou ideologickou funkcí jako delegitimizace všech „totalizujících“ tendencí a zároveň legitimizace určité typu kulturní reprodukce. Druhá část studie je zaměřena na interpretaci próz Emila Hakla Skutečná událost (2013) a Václava Kahudy Vítr, tma, přítomnost (2014), v nichž jsou podle mého názoru umělecky zachyceny důsledky konceptualizace subjektu a reality, typické pro postmoderní kulturu. Fragmentace reality, sebeodcizení subjektu a zhroucení historicity v Haklově próze znemožňuje vytvoření prostoru, v němž je možný radikální čin. V próze Václava Kahudy je fragmentace reality a ztráta esence subjektu překonávána konstrukcí paranoidního univerza a příklonem k monistické představě všeprostupujícího transcendentního principu.

5

K estetickému myšlení Roberta Kalivody : Kapitola z archeologie českého marxismu

70%

Kanda R.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2014

|

tom 62

|

nr 4

527-548

EN

Using the method of archeological description and inspired by the ideas of Michel Foucault, the author of this study presents the aestethics thinking of Marxist theorist Robert Kalivoda (1923-1989). This study focuses particularly on an analysis of Kalivoda´s text „Dialektika strukturalismu a dialektika estetiky“ – „The dialectic of structuralism and the dialectic of aesthetics“, which makes up the first part of his book „Moderní duchovní skutečnost a marxismus“ – „Modern intellectual reality and Marxism“ (1968). Together with Karel Kosík and Ivan Sviták, Robert Kalivoda belonged to a generational group of Marxist philosophers who from the latter half of the 1950s endeavoured to open up Marxism to critical stimuli as well as to other non-Marxist methodologies over the course of time. Kalivoda´s aesthetic thinking developer at the crossroads of two discourses: Marxist and structuralist. Using structuralism Kalivoda criticizes the Hegelian foundation of Marxist aesthetics and the principle of „reflective reading“ – while stressing the semiotic nature of the artistic work. On the other hand Kalivoda also uses Marxism as an instrument for criticizing structuralism wherever he believes that Jan Mukařovský diverges from a radically formalistic standpoint and espouses phenomenological inspiration in an undesirable manner. Kalivoda was not attempting a historical reconstruction of the theoretical development of structuralism, but he was presenting his own interpretation of this scholalry view. Kalivoda´s efforts were motivated by the philosophical aim of destroying metaphysics and creating a post-metaphysical dialectical theory. This study attempts to set Kalivoda´s aesthetic thought in context inter alia by means of short comparisons with 1960s structuralist thinking, particularly with the ideas of Květoslav Chvatík and Milan Jankovič.

CS

Autor studie metodou archeologické deskripce, inspirované koncepcí Michela Foucaulta, přibližuje estetické myšlení marxistického teoretika Roberta Kalivody (1923−1989). Studie se soustředí zvláště na analýzu Kalivodova textu „Dialektika strukturalismu a dialektika estetiky“, který tvoří první část jeho knihy Moderní duchovní skutečnost a marxismus (1968). Kalivoda patřil spolu s Karlem Kosíkem či Ivanem Svitákem ke generační skupině marxistických filozofů, kteří od druhé poloviny 50. let usilovali o otevření marxismu kritickým podnětům a postupně také jiným, nemarxistickým metodologiím. Estetické uvažování R. Kalivody se rozvíjelo na křižovatce dvou diskurzů: marxistického a strukturalistického. Prostřednictvím strukturalismu Kalivoda kritizuje hegelovské založení marxistické estetiky a princip „odrazového čtení“ − zdůrazňuje znakovou povahu uměleckého díla. Z druhé strany marxismus slouží Kalivodovi jako nástroj kritiky strukturalismu tam, kde se podle Kalivody koncepce Jana Mukařovského odklání od radikálně formalistického hlediska a přimyká se – nežádoucím směrem − k inspiracím fenomenologickým. Kalivoda neusiloval o historickou rekonstrukci teoretického vývoje strukturalismu, nýbrž předložil vlastní interpretaci tohoto vědeckého názoru. Kalivodovo úsilí bylo neseno filozofickým záměrem destrukce metafyziky a vytvoření postmetafyzické dialektické teorie. Studie se snaží Kalivodovo estetické myšlení zařadit do kontextu mimo jiné pomocí krátkých komparací s dobovým strukturalistickým myšlením 60. let, konkrétně s pojetími Květoslava Chvatíka a Milana Jankoviče.