Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Ten serwis zostanie wyłączony 2025-02-11.

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

Znaleziono wyników: 3

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: konstruktivismus

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Konstruktivistický přístup k výuce přírodovědných a technických předmětů na základních školách

100%

VEŘMIŘOVSKÝ J. , OUJEZDSKÝ A.

tom 5

nr 1

142-146

Konstruktivistický přístup zdůrazňuje, že neexistuje absolutní pravda. V českém školství se bohužel potýkáme s jevem, že veškeré informace získávají žáci jako definitivní. Dochází k memorování definic, což ukazuje možnosti zapamatování, ale nedokládá logické myšlení žáků a propojení znalostí a dovedností s reálným životem. Konstruktivismus umožňuje učení na základě organizace myšlenek a získávání zkušeností. Konstruktivistická teorie se v reálné výuce promítá v badatelsky orientované výuce, kdy mají žáci řešit úkol formou problémového vyučování. V příspěvku je demonstrován nástin podpory přírodovědných a technických předmětů na Ostravské univerzitě s využitím měřících sad, robotických stavebnic a dalšího vybavení v rámci projektu Okna vědy dokořán

The constructivist approach emphasizes that there is no absolute truth. In the Czech education is unfortunately experiencing a phenomenon that all information obtained by the pupils as definitive. There is memorizing definitions, indicating the possibility of memorization, but does not show the logical thinking of pupils and connecting knowledge and skills to real life. Constructivism allows learning organizations based on ideas and gaining experience. Constructivist theory in the real education is reflected Inquiry Based Science Education where pupils have to solve problems. The paper demonstrates the outline of promoting science and technical subjects at the University of Ostrava using measuring sets, robot kits and other equipment by project “Okna vědy dokořán”.

Může být tolerance tolerantní?: Rainer Forst a paradoxy tolerance

80%

Sklenář V.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2021

tom 69

nr 2

207-229

In the context of globalization and the integration of national minorities, the problem of tolerance has shown itself in recent decades to be one of the key problems of political theory. The author of what is undoubtedly one of the most influential current theories of tolerance is Rainer Forst, a member of the “fourth generation” of the Frankfurt School. The article presents a critical response to his theory, but can also be understood as a means of obtaining a general systematic and normative orientation in the structure of the complex issue of tolerance, which has in the present day significant resonance in the public space. The interpretation, with the help of historical examples, illuminates Forst’s distinction between the concept and the conception of tolerance, and then addresses the original normative justification of tolerance, with emphasis on the solutions presented by Forst that are associated with this concept of linked paradoxes. There follows a critical assessment of Forst’s argument, which points to, among other things, the issues arising from Forst’s connection to the tradition of liberalism and constructivism, and so touches on the problems that not only underlie Forst’s thinking, but also the very foundations of these schools of thought.

Problém tolerance se v posledních desetiletích v kontextu procesů globalizace a integrace národnostních menšin jeví jako jeden z klíčových problémů politické teorie. Autorem jedné z nejvlivnějších současných teorií tolerance je pak bezpochyby člen „čtvrté generace“ frankfurtské školy Rainer Forst. Článek předkládá kritickou recepci jeho teorie, lze ho ovšem zároveň chápat jako prostředek k získání obecné systematické a normativní orientace ve struktuře komplexní problematiky tolerance, která v současnosti významně rezonuje ve veřejném prostoru. Výklad za pomoci historických příkladů osvětluje Forstovo rozlišení pojmu a pojetí tolerance a následně se věnuje originálnímu normativnímu ospravedlnění tolerance, s důrazem na Forstem předložená řešení s tímto pojmem spojených paradoxů. Následuje kritické zhodnocení Forstovy argumentace, které poukazuje mimo jiné na obtíže vyplývající z Forstovy návaznosti na tradici liberalismu a konstruktivismu, a tím se dotýká problémů ležících v základech nejen Forstova myšlení, ale v základech těchto myšlenkových směrů vůbec.

O konstruktivistce a esencialistovi: ke stylu a motivům dvou reinterpretací mýtu o Libuši

70%

Jelínek J.

nr 3

312-342

The paper aims to show how two of the contemporary Czech postmodern writers deal with the fictional renarration of the princess Libuše myth. Pole a palisáda (The Field and the Palisade, 2006) by Miloš Urban brings forth a traditional conception of the story. Vilma Kadlečková wrote her story O snovačce a přemyslovi (Of the Weaver and the Premeditator, 2007 AND 2015) as a direct answer to Urban’s adapation and offers a completely different approach, setting the story into the future and reversing many of its elements. The differences between the two texts are shown in various areas: the concept of uncertainty, the role of nature, the usage of number and color symbolism and the approach to the problems of gender and sexuality.