Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: komunistický převrat

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Február 1948 a civilná letecká doprava medzi Východom a Západom

100%

Švík P.

Soudobé dějiny (Contemporary History)

2020

tom 27

nr 1

100-115

The article examines the effect of the Communist coup d’état in Czechoslovakia in February 1948 on the development of commercial civil air transport between the East and the West. It revolves around the formulation and implementation of the US policy of so-called aerial containment in the early stage of the Cold War and its consequences for Czechoslovak Airlines (Československé aerolinie – ČSA) as the flag air carrier of Czechoslovakia. The author depicts the international expansion of Czechoslovak Airlines after the WWII, which reached not only to the West and also the north and southeast of Europe, but also to the Near and Middle East. It should be noted that the company had held, insofar as air connections to the West were concerned, the dominant position among states of the nascent East Bloc. When Czechoslovakia refused to join the Marshall Plan, and particularly when Communists usurped power over the country, the Americans blocked negotiations with Prague on the purchase of new aircraft and exerted diplomatic pressure on their allies to prevent Czechoslovak Airlines’ flights to strategic regions. With the Cold War escalating and also in reaction to some Western citizens having been arrested and sentenced in Czechoslovakia in the early 1950s, the Western Powers blocked overflights of Czechoslovak airplanes over their occupation zones in Germany and Austria, and thus practically shut down their connections behind the Iron Curtain. Between 1951 and 1955, Czechoslovak Airlines could operate just one connection outside the Eastern Bloc (to Scandinavia) and their role in connections to the West was partly taken over by the Polish national carrier LOT.

Článek zkoumá vliv komunistického převratu v únoru 1948 v Československu na vývoj civilní letecké dopravy mezi Východem a Západem. Jeho těžiště je přitom položeno na formování a uskutečňování americké politiky takzvaného vzdušného zadržování (aeriel containment) v počátcích studené války a na jeho důsledky pro Československé aerolinie (ČSA) jako monopolního leteckého dopravce v Československu. Autor líčí mezinárodní expanzi Československých aerolinií po skončení druhé světové nejen na Západ, sever a jihovýchod Evropy, ale i na Blízký a Střední východ. Tato společnost přitom měla ve spojení se Západem v rámci vznikajícího východního bloku dominantní pozici. Poté co Československo odmítlo účast na Marshallově plánu, a zvláště poté co se vlády v zemi zmocnili komunisté, Američané zablokovali jednání s Prahou o nákupu nových letadel a vyvinuli diplomatický tlak na své spojenci, aby zamezili letům Československých aerolinií do strategických oblastí. Se stupňující se studenou válkou a také v reakci na zatčení a odsouzení některých západních občanů v Československu na počátku padesátých let západní mocnosti znemožnily průlety československých letadel přes jejich okupační zóny v Německu a Rakousku a fakticky tak téměř zrušily jejich spojení za železnou oponu. V letech 1951 až 1955 mohly Československé aerolinie udržovat jedinou linku mimo socialistický blok (do Skandinávie) a jejich roli ve spojení se Západem částečně převzala polská letecká společnost LOT.

Music with a revolutionary purpose: jazz journalist Emanuel Uggé

75%

Vidomus P.

Hudební věda (Musicology)

2022

tom 59

nr 2-3

246-314

Emanuel Uggé (1900–1970) ranked among the most influential Czech writers on jazz in the first half of the 20th century. This study charts his impact on the reception of jazz in the Czech context, and draws parallels with Western exponents of purist approaches to jazz, including the likes of Hugues Panassié, Rudi Blesh or Charles Edward Smith. The text also challenges the oversimplifying narrative about the strictly repressive character of the communist regime’s attitude towards jazz: himself a diehard Marxist, Uggé loved jazz and publicly defended it not just in the 1930s, but as a member of the Czechoslovak Communist party still after the communist coup of 1948. He was convinced that the new order, and the country’s nationalized recording industry, would finally make possible the definitive triumph over “commercial concoctions”, and “pure jazz” would emerge as an authentically revolutionary force in the service of the proletariat. Uggé’s influence on subsequent generations of jazz writers was essential, and his arguments continued to serve for a long time as a theoretical basis in dealing with music production organizers and censors.

Emanuel Uggé (1900–1970) patřil k nejvlivnějším českým jazzovým publicistům první poloviny 20. století. Tato studie mapuje jeho vliv na recepci jazzu v českém prostředí a identifikuje paralely se západními jazzovými puristy typu Huguese Panassié, Rudiho Bleshe či Charlese Edwarda Smithe. Práce rovněž zpochybňuje příliš zjednodušující narativ o striktně represivní povaze komunistického režimu ve vztahu k jazzu: Uggé jako přesvědčený marxista jazz miloval a veřejně obhajoval nejen ve 30. letech, ale coby člen KSČ i po komunistickém převratu v roce 1948. Byl přesvědčen o tom, že nové uspořádání a znárodněný gramoprůmysl umožní konečně zvítězit nad „komerčními zplodinami“ a „ryzí jazz“ bude vskutku revoluční silou, ve službách proletariátu. Uggého vliv na další generace publicistů byl zásadní a jeho názory dlouhou dobu sloužily jako jistá argumentační báze při vyjednávání s pořadateli a cenzory.