Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: institucionalizace

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Možnosti metropolitní meziobecní spolupráce a její institucionalizace. Příklad Brněnské metropolitní oblasti

100%

Kunc J. , Šašinka P. , Tonev P. , Dvořák Z. , Raszková S. , Novotná M. , Chaloupková M. , Kubeš F.

Urbanismus a územní rozvoj

2020

nr 6

23-30

Although many countries have long regarded metropolitan cooperation and the development of EU metropolitan areas as an important theme, the Czech Republic has yet to provide substantial support for the process of institutionalization of metropolitan cooperation at any of the key hierarchical levels (municipal, regional, national). In the creation of conditions for metropolitan cooperation, the Czech Republic appears passive, as if playing a waiting game. Many activities in this field can be considered consequences of external pressure or impulses from the EU. Nor has there been adequate professional inter-disciplinary debate providing valid conclusions for planning practice. This article aims to fi ll this gap in the Czech setting. Based on evaluation of the results of a large questionnaire survey (including analysis of statistical data and empirical experience from a model territory), its aim is to analyse and evaluate the potential of municipalities for metropolitan cooperation in the Brno metropolitan area. The model territory has been chosen with care: the attitudes of Czech metropolitan areas to metropolitan cooperation range from the passive role of simple beneficiary of European funds to the long-term conceptual creation of an individual dimension for metropolitan cooperation. As such, the city of Brno is a current leader in the development of cooperation and planning at metropolitan level in the Czech Republic. All three dimensions of metropolitan cooperation (factual, institutional and cultural) have been applied within this metropolitan area. During a 2017 survey, all 166 mayors of municipalities in the metropolitan area outside the city of Brno (comprising approximately 200,000 inhabitants over an area of 1,500 km²) were addressed through an electronically distributed questionnaire. The survey turned out to be reasonably representative: the return rate was 88% (146 municipalities, with the remaining twenty under average population). The results show that potential for metropolitan cooperation is relatively high: three quarters of municipalities addressed are willing to participate in some way. Only one third have refused to contribute financially or by a transfer of competences. As expected, there is very low willingness to merge with other municipalities to increase the efficiency of local administration, but this is not an indispensable condition for the starting and intensification of metropolitan cooperation. Also, the results have confirmed the supposition that willingness to participate depends significantly on the size of the municipality (smaller ones show greater willingness) and the distance to the centre of the metropolitan area (the city of Brno); greater willingness to cooperate is shown by municipalities located closer to the centre. In general, there is considerable potential for metropolitan cooperation of municipalities within the metropolitan area, although this is still very much conditioned and/or limited by financial considerations and the requirement to conserve basic administrational competences that are underpinned by strong historical memory.

V českém prostředí nebyla institucionalizace metropolitní spolupráce dosud významněji podporována na žádné z klíčových prostorově-hierarchických úrovní (obecní, regionální, národní), zatímco její význam je v mnoha vyspělých zemích zdůrazňován a rozvoj metropolitních regionů je v EU velmi podporován. Navíc se plnohodnotná odborná interdisciplinární diskuse k této problematice, která by poskytla platné závěry pro potřeby plánovací praxe, vyvíjí poměrně pomalu. Předkládaný příspěvek se snaží zaplnit tuto mezeru v českém prostředí, zejména prostřednictvím výsledků z dotazníkového šetření a empirických zkušeností z modelového území Brněnské metropolitní oblasti (BMO). Výsledky výzkumu naznačují ochotu obcí k formálnější institucionalizaci metropolitní spolupráce a vybrané kompetence obcí mohou být do budoucna přenositelné na nově zřízenou metropolitní platformu/agenturu. Spolupráce obcí je však stále významně limitována finančními aspekty a požadavkem na zachování základních samosprávných kompetencí podvázaných silnou historickou pamětí.

Právněhistorický význam trestní politiky státu v oblasti chudoby pro zrod moderního systému veřejnoprávní ochrany dětí

100%

Sležková A.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2022

tom 161

nr 3

241-259

The article presents a legal-historical study on the birth of the modern system of public protection of the child with public authorities endowed with authoritative powers over children and their families in the name of child protection. It seeks to defend the proposition that the modern system of public protection of the child is far closer to the criminal policy of the State than to the protection of the human rights and freedoms of the child. It points out that the roots of this system are strongly linked to the state’s penal policy to combat poverty in its most pressing manifestations of begging and vagrancy, and as a result, the system still carries a significant disciplinary burden. The article is based on historical legislative, doctrinal, and journalistic sources. Its theoretical framework is given by the work of the French philosopher Michel Foucault, a leading critic of modernity, bringing such concepts as “disciplinary society”, “pastoral power”, or “illegalisms”. The article is divided into three thematic sections: the first dealing with socio-legal changes in the late 18th and throughout the 19th century, with an emphasis on their implications for the area of care for the poor; the second focusing on the penal regulation of poverty and its evolution during the 19th century; and the third presenting the legal mechanisms that made it possible to transpose both objectives and instruments of criminal policy into the private law. The article’s conclusion briefly outlines the starting points on which we should focus if we want to rid the system of public protection of the child of both its disciplinary nature and impact.

Článek představuje právněhistorickou studii mapující zrod moderního systému veřejnoprávní ochrany dětí ve smyslu orgánů veřejné moci, které ve jménu ochrany dítěte disponují autoritativními pravomocemi vůči dětem a jejich rodinám. Snaží se obhájit tezi, že moderní systém veřejnoprávní ochrany dítěte v uvedeném smyslu má daleko blíže k trestní politice státu než k ochraně lidských práv a svobod dětí. Konkrétně poukazuje na to, že kořeny tohoto systému jsou výrazným způsobem spjaty s trestní politikou státu v oblasti potírání chudoby, respektive jejích nejpalčivějších projevů v podobě žebroty a tuláctví, v důsledku čehož si tento systém do dnešních dní nese výraznou disciplinační zátěž. Článek vychází z dobových pramenů legislativní, doktrinální i publicistické povahy. Teoretický rámec mu pak dává dílo francouzského filozofa Michela Foucaulta, předního kritika modernity, přinášejícího takové koncepty jako „disciplinační společnost“, „pastorační moc“, či „nezákonnosti“. Článek je členěn do tří tematických částí, z nichž první se věnuje společensko-právním změnám na konci 18. a v průběhu 19. století, a to s důrazem na jejich důsledky pro oblast chudinské péče, druhá se zaměřuje na trestněprávní úpravu postihu chudoby a její vývoj v průběhu 19. století a třetí pak přibližuje právní mechanismy, které umožnily přenést cíle i nástroje trestní politiky do oblasti soukromého práva. Závěr článku stručně nastiňuje východiska, na která bychom se měli soustředit, chtěli-li bychom systém veřejnoprávní ochrany dětí zbavit jeho disciplinační povahy i dopadů.