Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

1 Filosofický časopis (Philosophical Journal)
1 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2 2024

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: imaginace

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Česká ústavní identita

100%

Červinka L. L.

nr 6

618-633

Constitutional identity has become a hot topic of discussions of not only constitutionalists, but also EU lawyers, socio-legal scholars, and political scientists. This article offers an innovative theoretical framing of the phenomenon by bringing together Luhmann’s social systems theory, Taylor’s social imaginaries, and Smend’s theory of integration, and applying it to the Czech case. The key argument of the article is the ever-changing nature of constitutional identity, which is not frozen in moment of the enactment of the constitution but is created by the everyday constitutional imaginary of the state; that is, by its self-recognition and self-understanding articulated by its individual decisions that are interconnected by values providing the necessary context and meaning. The Czech constitutional identity, as the article argues, is defined by the strong narratives of legal constitutionalism and notion of the Czech state to return to the West. The former manifests itself in the Czech state’s chronic distrust of the Czech people and in a domination of the Rechtsstaat over the democratic principles; the latter legitimises the hegemony of the neo-liberal economic thinking and constitutes the reason of the adoration of NATO and, maybe surprisingly, ambivalent attitudes of the Czech state towards the EU.

Ústavní identita se v poslední době stala horkým tématem nejen v oblasti ústavního práva, ale i práva EU, sociologie práva či politologie. Tento článek nabízí inovativní teoretické ukotvení tohoto fenoménu v rámci Luhmannovy teorie společenských systémů, Taylorovy teorie společenské imaginace a Smendovy integrační teorie, jež následně aplikuje a vysvětluje na příkladu české ústavní identity. Ústředním argumentem článku je proměnlivost ústavní identity, jež není jednou provždy vytvořena přijetím ústavy, ale vykresluje se na základě každodenní ústavní imaginace státu – tj. jeho sebe-uvědomění a sebe-porozumění – artikulované jednotlivými rozhodnutími státu, která jsou navzájem propojena hodnotami vytvářejícími kontext a význam jednotlivých rozhodnutí. Česká ústavní identita, jak článek argumentuje, se vyznačuje silnými narativy právního konstitucionalismu a touhy návratu českého státu na Západ, přičemž zatímco první se projevuje chronickou nedůvěrou státu vůči českému lidu a dominancí právního státu nad demokratickými prvky, druhý jednak legitimizuje hegemonii neoliberálního ekonomického myšlení a jednak stojí za adorací NATO a, možná překvapivě, českým ambivalentním postojem vůči EU.

Člověk a "zvíře", které není jeho protikladem: od dekonstrukce k etice biocentrismu

100%

Fišerová M.

nr Mimoradne_cislo_2

96-116

The paper invites us to revise the anthropocentric foundation of the philosophic distinction that is made between the concepts of human and animal. Following Derrida’s deconstruction, the author uncovers the systematic philosophic degradation of animals that helped to build modern humanism: human beings gave themselves the right to master non-human beings by comparing animal to man and defining it as an unequal, subordinated, and inferior being. The author suggests taking the concept of animal out of such an asymmetrically constructed binary opposition. By revising “animal” idioms burdened by the anthropocentric prejudice of human sovereignty, the author calls for a biocentric ethical position of interspecies mutuality. Firstly, she questions metaphysical presuppositions that make the philosophic conception of symbiosis between human and nonhuman beings impossible. Secondly, she suggests a philosophic solution, which opens inventive ways for an ethical approach to animals, both by means of a focus on nonverbal communication and by offering new idioms related to biocentric images of animality.

Příspěvek vyzývá k revizi antropocentrismu průzkumem novověkého filosofického vymezení pojmů člověka a zvířete. Prostřednictvím Derridovy dekonstrukce autorka ukazuje, jak systematická filosofická opozice vůči animalitě pomáhala budovat moderní humanismus: lidské ovládlo nelidské skrz definici zvířete coby člověku nerovné, podřadné, nedostatečné bytosti. Článek navrhuje vymanit pojem zvířete z takto asymetricky konstruované binární opozice. Pomocí Derridovy kritické revize „animálních“ idiomů zatížených antropocentrickým předsudkem o lidské svrchovanosti se autorka dostává k filosofickým pozicím biocentrické etiky mezidruhové vzájemnosti. Ukazuje nejen to, jak lze budovat odstup od metafyzických předpojetí znemožňujících filosofickou koncepci symbiózy lidských a nelidských bytostí, ale i to, jak tuto situaci filosoficky řešit. Článek otevírá invenční etické přístupy k zvířatům zaměřující pozornost na neverbální komunikaci a na návrh nových idiomů vztažených k biocentrickým představám o animalitě.