Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl
Preferencje help
Widoczny [Schowaj] Abstrakt
Liczba wyników

Znaleziono wyników: 3

Liczba wyników na stronie
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
Wyniki wyszukiwania
Wyszukiwano:
w słowach kluczowych:  history of scholarship
help Sortuj według:

help Ogranicz wyniki do:
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
1
Content available remote Slovanský přehled a historická slavistika
100%
|
|
tom 101
|
nr 3
593-617
EN
The aim of this essay is to explain the significance of the Slavonic Review for the shaping and profiling of the field of historical Slavic studies. Historical Slavic studies is understood here in the sense of Slavonic studies that focus on the inception and development of the ideas of Pan-Slavism and inter- Slavic relations. At the same time, this field is complemented by the history of the field of Slavic studies itself, with which it shares many topical and methodological features. Both fields produce analytical work that is enriched with discussions of the broader contexts made possible by the more general approach.
EN
Modern scholarship seems to undervalue medieval commentaries on historical writings. This article intends to bring this phenomenon to scholars’ attention by providing a preliminary overview of the forms and subjects of such commentaries. It examines various types of evidence including not only a few commentaries proper (Nicolas Trevet’s on Livy and John of Dąbrówka’s on Vincent of Cracow), but also different apparatus consisting of more or less systematic interlinear and marginal glosses and commentary-like additions to vernacular translations, mostly of Italian and French origin. It begins by considering various consultation-related signs and annotations, such as cross-references. Then, it studies the text-like features of sets of glosses (ascertained authorship and manuscript tradition) and briefly discusses some of their patterns of display as found in single manuscripts. Turning to the contents of commentaries, the article first touches upon introductions to the authors (accessus) and comments on the historians’ lives and the history of their writings. The article then discusses comments on different levels of meaning: first, explanations of grammatical forms, figures of speech, semantics of single words and entire fragments, then, different ways of exploring, or imposing, the inner senses of historical narration, mostly of an ethical nature. Finally, the text argues that among the different ways of expounding an historical account, comments on subject matter are especially worthy of attention from the perspective of the history of historical scholarship. Explanations of technical terms and place names often led to erudite digressions and revealed tensions between continuity and change. Expounding historical contents of entire fragments might include some elements of source criticism or tend towards a new historical synthesis. Medieval commentators were also able to read historical information beyond the factual account, often introducing subjects proper to antiquarian writings.
|
|
nr 2-3
149-213
EN
Popular music scholars generally agree that the popular music studies discipline emerged between the mid-1970s and the early 1980s in Western Europe and North America, mainly on the initiative of young sociologists, and that it focuses primarily on modern pop-rock music. Many academics from the former Eastern bloc countries share this narrative. Consequently, the history of popular music’s systematic exploration in this region remains largely unknown. Recent years, however, have witnessed growing interest in the history of popular music research in East-Central Europe, as shown by a few (Czech, Slovakian, Polish, and Hungarian) texts, albeit focusing exclusively on local issues. The present study is the first to deal with the history of popular music research between 1918 and 1998 in a wider Central European context, and the Czech lands and Hungary in particular. It provides a detailed analysis of an extensive collection of Czech and Hungarian sources (archival materials and published texts of both an academic and non-academic nature – monographs, individual studies, articles in popular music magazines, and so on). It aims to show the specifics of theoretical reflection on popular music in both states and the manner and extent of the contacts between the respective scholarly communities in light of developments in popular music and cultural policy.
CS
Badatelé zabývající se populární hudbou se obecně shodují, že obor „Popular Music Studies“ vznikl zejména z iniciativy mladých sociologů na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století na Západě, a to jako disciplína primárně zkoumající moderní populární hudbu, jakou je rock a pop. Takový výklad sdílí také řada akademiků ze zemí bývalého východního bloku. V důsledku této skutečnosti zůstává historie systematického výzkumu populární hudby v původních socialistických zemích z velké části neznámá a neprobádaná. Zájem o dané téma registrujeme teprve v posledních letech, což dokládá několik dílčích textů (českých, slovenských, polských a maďarských), které se však zaměřují výhradně na lokální problematiku. Předložená studie je vůbec prvním uceleným pojednáním, které sleduje dějiny výzkumu populární hudby jak v širším středoevropském kontextu, konkrétně na příkladu české a maďarské situace, tak na delší časové ose 1918–1998. Studie se opírá o detailní analýzu rozsáhlého souboru českých a maďarských pramenů (archivních materiálů, publikovaných textů akademické i mimoakademické povahy – monografií, dílčích studií, článků v populárně hudebních magazínech apod.). Jejím cílem je ukázat specifika teoretické reflexe populární hudby v obou vybraných zemích, způsob a rozsah kontaktů mezi vědeckými komunitami daných zemí, to vše ve světle vývoje populární hudby i kulturní politiky.
first rewind previous Strona / 1 next fast forward last
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.