Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

2 Filosofický časopis (Philosophical Journal)

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: existenciální filosofie

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Environmentální úzkost a naděje optikou existenciální fenomenologie

100%

Vičanová G. , Vaškovic P.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2024

tom 72

nr 3

431-450

The study looks at environmental anxiety and hope from the perspective of existential philosophy, as two different forms of existential attunement. In the first part of the text, the current state of research in the field of environmental emotions and moods is sketched out. The concept of environmental anxiety is then briefly delineated, drawing on current taxonomies of environmental emotions as well as on philosophical definitions of anxiety promulgated by Kierkegaard, Heidegger, Tillich and contemporary existential phenomenologists. The existential relevance of environmental anxiety is subsequently defined with the help of an analysis of the experience of the loss of meaningfulness that accompanies environmental anxiety, and then also an analysis of the change in how the natural world reveals itself to the anxious individual. The second part of the study focuses on the mood of hope. The hope for a solution to the ecological crisis is often presented in both public discussion and in the professional literature in the form of new technologies, political will or Providence. This hope is made immediately available and without making any great demands on the hopeful individual. However, by means of Kierkegaard the study shows that this kind of hope is a kind of illusion that leaves a person in a state of inaction, and even becomes an obstacle to a more radical form of hope, one that is capable of inspiring the individual to act, for example, toward “an active solution to the ecological crisis.”

Předložená studie pojednává o environmentální úzkosti a naději. Ty jsou zde nahlíženy z pozic existenciální filosofie, a to coby dvě odlišné formy existenciálního naladění. V první části textu je nejprve nastíněn stav současného bádání na poli environmentálních emocí a nálad a následně je stručně vymezen pojem environmentální úzkosti, který vychází z aktuálních taxonomií environmentálních emocí, jakož i z filosofických definic úzkosti u Kierkegaarda, Heideggera, Tillicha i současných existenciálních fenomenologů. Existenciální relevance environmentální úzkosti je následně definována za pomoci analýzy zkušenosti ztráty smysluplnosti, která environmentální úzkost doprovází, a poté i analýzy změny způsobu, jakým se přírodní svět úzkostlivému jedinci jeví. Ve druhé části se pak studie zaměřuje na náladu naděje. Naděje na řešení ekologické krize bývá ve veřejné diskuzi i v odborné literatuře často podbízena v podobě nových technologií, politické vůle či Prozřetelnosti. Taková naděje je ihned k dispozici, a to bez velkých nároků na svého doufajícího. Studie však prostřednictvím Kierkegaardova díla ukazuje, že tento druh naděje je svého druhu iluzí, která člověka utlumuje v nečinnosti, a dokonce je překážkou radikálnější formy naděje, která je schopna jedince přimět k jednání, tedy například k aktivnímu řešení ekologické krize.

Tragično a transcendence: "Všechno zlé není tragické"

100%

Tomášová P.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

2021

tom 69

nr 1

25-34

This text concentrates on the relationship of evil and tragedy in context of the book Von der Wahrheit (1947; On the Truth) by Karl Jaspers. In its first part, the essay describes a distinct way of understanding Kant’s ethical evil. In contrast, Jaspers associates evil with untruth and sees its origin in the divergence of all ways of embracing. In the “Über das Tragische” chapter, two concepts of evil may be observed – the will to evil and the hidden evil. Individuals are responsible for both of these evils, although they are not the cause. Nevertheless, evil is not tragedy. The second part of the essay presents a closer look at an argument of Jaspers that “all that is evil is not tragic” to prove that death and suffering are an integral part of the life. Tragedy is anchored in a transcendence. A tragic hero, even at the cost of his own life, fights for the truth and embodies new ideas by his demeanour. The essay further shows Jaspers’ argument that religion is antagonistic to tragedy, because salvation, as portrayed in the religions, precludes the possibility of the tragic death, as being absolutely and radically tragic. The essay demonstrates Jaspers’ specific conceptual grasp of the tragedy as the basic reality of life, which shows the transience of human life and universal order.

Předkládaný text pojednává o vztahu zla a tragična v rámci filosofické koncepce Karla Jasperse, a to zejména v kontextu jeho knihy Von der Wahrheit (1947). První část práce se zaměřuje na Jaspersovo pojetí zla, jež je výrazně odlišné od Kantova etického zla. Na rozdíl od Kanta Jaspers spojuje zlo s nepravdou a vidí jeho původ v nejednotě všech způsobů objímajícího bytí. V kapitole „Über das Tragische“, v níž Jaspers pojednává o tragičnu, lze rozpoznat dvojí zlo – vůli ke zlu a skryté zlo. Druhá část studie podrobněji analyzuje Jaspersovu tezi, že „všechno zlé není tragické“. Smrt a utrpení jsou nedílnou součástí života, přičemž tragédie je zakotvena v transcendenci. Tragický hrdina i za cenu svého vlastního života bojuje za pravdu a ztělesňuje nové ideje svým jednáním. Podle Jasperse křesťanské náboženství znemožňuje opravdové tragično, neboť spása vylučuje možnost tragické smrti jako absolutně a radikálně tragické. Stať představuje Jaspersovo specifické chápání konceptu tragična jakožto základní reality světa, jež ukazuje pomíjivost lidského života a také univerzálního řádu.