Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Money, love, and sacredness: generalised symbolic media and the production of instrumental, affectual, and moral reality

100%

Abrutyn S.

Sociologický časopis. Czech Sociological Review

|

2015

|

tom 51

|

nr 3

445-471

EN

A central and long-standing theoretical problem in sociology concerns how differentiated social units are integrated. This problem, however, has been peripheralised since the decline of functionalism, while legitimation and regulation/power-differentials have moved to the forefront. This article argues that by reconceptualising the concept, generalised symbolic media, a robust theory of integration can be posited that does not sacrifice the importance of regulation (control) or legitimation (meaning). This paper extends both the Simmelian and functionalist versions of media by: (1) precisely defining the concept; (2) examining its two forms-a specialised institutional language and as an external referent of value; (3) elucidating the three modes of orientation various media impose; and (4) extending the function of media beyond (social) exchange to include other institutional processes such as communicative action, performance, and ritualised interaction. Ultimately, a reconceptualised theory of generalised symbolic media offers sociology a mechanism that simultaneously highlights the diversity found across institutional spheres, as well as the limits humans have in dealing with the problems posed by differentiation.

2

Tělesně prožívané reakce při poslechu hudby : dotazníkové šetření na českém vzorku

100%

Mlejnek R.

E-psychologie (E-psychology)

|

2009

|

tom 3

|

nr 4

14-25

EN

The relationship between emotion and music is an up-to-date topic of psychology of music. Studying physicaly experienced responses such as chills, tears and racing heart represents an important approach. A questionaire survey methodologicaly based on two foreign studies (Sloboda, 1991; Schönberger, 2006) partly confirmed their results but disagrees with them in some findings. More frequent physical responses when listening to music in women, which was reported by previous studies, was confirmed only for respondents older that 30 in this survey and an interaction with age was found. Further, more frequent physical responses in professional musicans than in amateur musicans and non-musicans were found. In accordance with previous studies, goose-pimples and chills appeared to be the two most frequent responses. Relations between particular types of responses are discussed, as well as sources of experiencing chills and possible relationships with personality factors.

CS

Vztah emocí a hudby je aktuálním tématem hudební psychologie a důležitý přístup zde představuje zkoumání tělesně prožívaných reakcí, jako jsou mrazení (chills), slzení, bušení srdce apod. Dotazníkové šetření vycházející metodologicky ze dvou zahraničních studií (Sloboda, 1991; Schönberger, 2006) z části potvrdilo jejich výsledky, v některých zjištěních se však s nimi rozchází. Častější prožívání tělesných reakcí při hudbě u žen, které zjistily předchozí studie, tento výzkum potvrzuje pouze u respondentů starších třiceti let a poukazuje na interakci s věkem. Dále bylo zjištěno častější prožívání těchto reakcí u profesionálních hudebníků než u amatérů a nehudebníků. Souhlasně s předchozími výzkumy se husí kůže a pocity mrazení ukazují jako nejčastější reakce. Diskutovány jsou vztahy mezi jednotlivými typy reakcí, příčiny vzniku pocitů mrazení a možné souvislosti s osobnostními faktory.

3

Životní smysluplnost a emocionalita

100%

Sobková P. , Tavel P.

E-psychologie (E-psychology)

|

2010

|

tom 4

|

nr 2

12-21

EN

The connection between emotionality and meaningfulness of life is often discussed nowadays. Some research results suggest a connection. The goal of our research was to place the problematic of meaningfulness of life into the context of human emocionality and to find out if there is a connection between subjectively experienced meaningfulness and human emocionality. Questionnaires were used as a method of data collection: Logo-test, the questionnaire of life meaningfullness and the PANAS-X test (Positive and Negative Affect Schedule - Expanded Form). The questionnaires were distributed among university students (N=120). To prove the stated hypothesis methods of descriptive statistics were used. The research suggests that both positive and negative emotions are closely associated with perceived existential frustration.

CS

Mezi autory se diskutuje o souvislosti mezi emocionalitou a pocitem ţivotní smysluplnosti. Některé výzkumy tuto souvislost naznačují. Cílem našeho výzkumu bylo zasadit problematiku ţivotní smysluplnosti do kontextu lidské emocionality a zjistit, zda existuje vzájemná souvislost subjektivně pociťovaného emocionálního stavu a ţivotní smysluplnosti. Výzkum byl proveden pomocí dotazníkové metody, konkrétně pouţitím dotazníku smysluplnosti lidské existence Logo-testu a testu PANAS-X1 zaměřeného na zkoumání emocí. Zúčastnili se jej studenti vysokých škol (N=120). K ověření hypotéz bylo provedeno vyhodnocení získaných dat pomocí popisné statistiky. Výsledky výzkumu potvrzují vzájemnou souvislost pozitivních i negativních emocí s vnímanou existenciální frustrací.

4

Tělesné pocity a duševní obrana. Upřesnění Gendlinova pojmu pociťovaný smysl

100%

Puc J.

Československá psychologie (Czechoslovak Psychology)

|

2020

|

tom 64

|

nr 2

129-142

EN

The paper aims to define the concept of “felt sense”, introduced in psychology and psychotherapy by E. T. Gendlin, in order to clarify its relation to bodily sensations and its difference from emotions. Gendlin’s own definition, according to which the felt sense is a conceptually vague bodily feeling with implicit meaning, is too general for this task. Gendlin’s definition is specified by pointing out, first, the different layers of awareness of bodily feelings and, second, the difference between bodily readiness for action and motivation for action. According to the more precise definition, the felt sense is the awareness of readiness to act carried by the configuration of bodily sensations. The felt sense differs from emotions because it is not able to motivate the action for which it makes us ready. The article also discusses the intuition that led to the founding of Gendlin’s psychotherapeutic technique and compares it with the psychoanalytic concept of working through resistance during therapy.

CS

Cílem článku je vymezit pojem „pociťovaný smysl“, který do psychologie a psychoterapie zavedl E. T. Gendlin, tak aby se objasnil jeho vztah k tělesným počitkům a jeho odlišnost od emocí. Gendlinova vlastní definice, podle níž je pociťovaný smysl pojmově vágním tělesným pocitem s implicitním významem, je pro tento úkol příliš obecná. Gendlinova definice je v článku upřesněna poukazem jednak na různé vrstvy vědomí tělesných pocitů, jednak na rozdíl mezi tělesnou přípravou k jednání a motivací k jednání. Podle upřesněné definice je pociťovaný smysl vědomím připravenosti k jednání nesené konfigurací tělesných počitků. Proti emocím se liší tím, že jednání, na které připravuje, není schopen sám motivovat. Článek též rozebírá intuici, která vedla Gendlina k založení vlastní psychoterapeutické techniky, a srovnává ji s psychoanalytickým pojetím propracování odporu během terapie.

5

Mezi záměrností a afektem: O teorii vnímání Jana Mukařovského

80%

Meerzon Y.

Theatralia: Revue současného myšlení o divadelní kultuře (Theatralia: The revue of contemporary thought on theatre culture)

|

2016

|

tom 19

|

nr 1

37-53

EN

Erin Hurley and Sara Warner in their insightful study “Affect/Performance/Politics” (2012) remind us that humanities and social sciences today experience a new sweep of theoretical inquiry, focusing on studying affect as a leading mechanism of our cognition and communication, as well as making and receiving art products. This paper takes this theoretical proposition further. I argue that although the theory of affect is still struggling to find its own methodology of textual and performance analysis, when it is paired with semiotic approaches in theatre scholarship, it can offer interesting insights on how theatrical performance capitalizes on its built-in structural or artistic intentionality – Jan Mukařovský’s semantic gesture – to evoke the audience’s emotional responses.

6

Vzpomínání na druhou světovou válku v generační perspektivě. Od narativu národního k narativu globálnímu a abstraktizovanému

80%

Švaříčková Slabáková R.

Český lid: etnologický časopis (Český lid: Ethnological journal)

|

2020

|

tom 107

|

nr 2

189-210

EN

The aim of the article is to gain a more comprehensive insight into the Czech collective memory of the Second World War. The article suggests that vivid collective representations of the Second World War are formed by family memory as well as by generational memory. On the example of four generations, the article shows the transformation of a national narrative of persecution and resistance of the oldest generation into an abstracted and generalized narrative of the youngest generation. Attention is paid to family recollections, their importance for the creation of the war memory by older generations, and their gradual disappearance from younger generations. The article documents the change of the perspective with which the youngest generation remembers the Second World War and stresses the emotional engagement of remembering. It argues that holocaust memory is well included into the Czech collective memory but in a new form shaped by the new culture of remembering.

CS

Cílem studie je porozumět lépe české kolektivní paměti druhé světové války. Studie předpokládá, že živé kolektivní představy o druhé světové válce jsou formovány rodinnou pamětí, stejně jako pamětí generační. Na příkladu čtyř generací studie ukazuje proměnu národního narativu perzekuce a odporu nejstarší generace až k abstraktizované a generalizované podobě narativu druhé světové války v nejmladší generaci. Pozornost je věnována rodinným vzpomínkám, jejich důležitosti pro formování představy o válce u starších generací a postupnému vytrácení rodinných příběhů z pamětí generací mladších. Studie dokládá změnu perspektivy, s níž se nejmladší generace vztahuje ke druhé světové válce a podtrhuje důležitost emocionálního rámce vzpomínání příslušníků této generace. Čelné místo v představě o druhé světové válce nejmladších generací zaujímá holokaust, ovšem v podobě, jež je diktována novou kulturou vzpomínání.