Kratom je v současné době často zmiňovanou látkou v médiích i mezi odbornou veřejností vzhledem k jeho návykovému potenciálu. Cílem výzkumného šetření bylo získat přehled o tom, z jakého důvodu oslovení studenti VŠ užili/užívají látku kratom a jaké pozitivní i negativní účinky při užívání kratomu pociťují. Celoživotní prevalence užívání kratomu ve vybrané skupině studentů VŠ tvořila 20% (108 respondentů). Nejčastějším důvodem užití kratomu mezi oslovenými respondenty byla zvědavost, která byla označena 76 x (70%). Tuto odpověď volili převážně respondenti, kteří užili kratom pouze jednou v životě. Druhým nejčastěji uvedeným důvodem byl jeho stimulační účinek, který byl označen 56 x (52%), následovalo zlepšení nálady a snížení stresu. Analgetické účinky kratomu, jako důvod užití, byly uvedeny 10 x (7%). Mezi nejčastěji zmiňované pozitivní účinky užívání kratomu patřil pocit uvolnění, zlepšení nálady, dodání energie. Z nežádoucích účinků kratomu převládala nevolnost, zvýšená žízeň a překvapivě také únava. Jelikož se průzkumu neúčastnil reprezentativní vzorek respondentů, nelze výsledky zobecňovat na všechny studenty vysokých škol v ČR.
EN
Kratom is currently a frequently mentioned substance in the media and among the professional public due to its addictive potential. The aim of the research investigation was to obtain an overview of the reasons why the university students interviewed have used/are using kratom and what positive and negative effects they felt when using kratom. The lifetime prevalence of kratom use in the selected group of university students was 20% (108 respondents). The most frequent reason for kratom use among our respondents was curiosity, which was indicated 76 times (70%). This answer was chosen mostly by respondents who had used kratom only once in their lives. The second most frequently reported reason was its stimulating effect, which was marked 56 times (52%), this was followed by mood improvement and stress reduction. The 1523 analgesic effects of kratom were mentioned 10 times (7%) as a reason for use. The most frequently mentioned positive effects of kratom use included feeling relaxed, improved mood, and energised. The adverse effects of kratom were dominated by nausea, increased thirst and, surprisingly, fatigue.As the survey did not include a representative sample of respondents, the results cannot be generalised to all university students in the Czech Republic.
This article presents various options for the use of data obtained from questionnaire surveys carried out to analyse the traffic behaviour of the inhabitants of two cities, Olomouc and Ostrava. The article mentions possible methods of collecting data on population movement and gives a detailed description of the survey. Major emphasis is put on results gained from statistical and spatial assessment of data. Besides a common statistical analysis we present the method of kernel estimation, which can be used to identify the most frequently visited areas within a city. The results can be used to make planning in both cities more efficient and the procedure can easily be applied to other cities in the Czech Republic.
CS
Článek je zaměřen na představení možností využití dat z dotazníkových šetření pro analýzu dopravního chování obyvatel města Olomouce a Ostravy. V článku jsou zmíněny možné metody zjišťování dat o pohybu obyvatel a dále je popsáno provedené dotazníkové šetření. Největší důraz je kladen na popis výsledků získaných pomocí statistického a prostorového vyhodnocení získaných dat. Kromě obvyklé statistické analýzy je představena metoda jádrových odhadů, pomocí které je možné identifikovat oblasti, které jsou v rámci města navštěvovány nejčastěji. Výsledky mohou být využity pro zefektivnění plánování v obou městech. Popsaný přístup může být velmi snadno aplikován také na další města v ČR.
3
Dostęp do pełnego tekstu na zewnętrznej witrynie WWW
The authors contemplate the practice and effectiveness of the rule by which the legislator set the amount of remuneration of a registered mediator at a court order at CZK 400 for each commenced hour. The authors of the paper have done a quantitative method where all enrolled mediators have been approached by an electronic questionnaire in order to obtain the data to find answers to questions: Is the rule of the mediator’s remuneration effective? Does it benefit the parties concerned? Is it motivating for the mediators themselves? What possible de lege ferenda proposals could increase the effectiveness of the Mediator Remuneration Rule? The authors are looking for answers to these questions and other questions by using the Law of Economic Analysis method.
CS
Autoři se zamýšlejí nad praxí a efektivností pravidla, kterým zákonodárce stanovil výši odměny zapsaného mediátora při setkání nařízeném soudem na 400 Kč za každou započatou hodinu. Autoři příspěvku provedli sondáž kvantitativní metodou, kdy byli osloveni všichni zapsaní mediátoři elektronickým dotazníkem s cílem získat data pro hledání odpovědi na otázky: Je pravidlo o výši odměny mediátora efektivní? Přináší užitek sporným stranám? Je motivační pro samotné mediátory? Jaké případné návrhy de lege ferenda by mohly zvýšit efektivnost pravidla o výši odměny mediátora? Na tyto a další otázky se pokouší v příspěvku odpovědět za použití metody ekonomické analýzy práva.
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.