Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

2 Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: deontologie

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Kdo je to dobrý lékař? Etický kodex České lékařské komory jako normativní text pro současnou bioetiku

100%

Linka V.

Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)

2024

tom 14

nr 2

73-90

The article analyzes the Ethical Code of the Czech Medical Chamber within a philosophical and historical context and aims to rehabilitate its significance for contemporary medical theory and clinical practice. Traditional deontological readings of the Code are identified as problematic, and a perspective of reading the code through the conceptual tools of Virtue Ethics and Ethics of Care is presented. Through this perspective, the Code can be read as a contribution to the discussion of what constitutes medicine and who is a good physician. The analysis of the first five articles of the Code shows that the physician should be a person who possess and exhibit certain moral dispositions (virtues), especially care, practical wisdom, and courage, in order to meet the demands placed on them by the Code. The article thus presents the Code as a relevant normative text applicable in contemporary bioethics, whose critical reflection enables us to enter into the discussion of who is a good physician, a pivotal question for both medical theory and clinical practice.

Článek analyzuje Etický kodex české lékařské komory ve filosofickém a historickém kontextu a snaží se rehabilitovat smysl Kodexu pro současnou teorii lékařství i klinickou praxi. Tradiční deontologické čtení kodexu je vykázáno jako problematické a představuje se perspektiva čtení Kodexu pomocí pojmových nástrojů etiky ctností a etiky péče. Díky této perspektivě je možné Kodex číst jako příspěvek do diskuse o tom, v čem spočívá lékařství a kdo je to dobrý lékař. Rozbor prvních pěti článků Kodexu ukazuje pojetí lékaře/ky jako osoby, která musí mít a vykazovat určité morální dispozice (ctnosti), zejména péči, praktický rozum a odvahu, aby dostála požadavkům, které na ni Kodex klade. Článek tedy představuje Kodex jako relevantní normativní text využitelný v současné bioetice, jehož kritická reflexe umožňuje vstoupit do diskuse o tom, kdo je to dobrý lékař, což je otázka stěžejní jak pro teorii lékařství, tak pro klinickou praxi.

Etické konsekvence posunu od deontologického principialismu k utilitarismu v kontextu poskytování lékařské péče v období pandemie covidu-19

80%

Randa M.

Časopis zdravotnického práva a bioetiky (Journal of Medical Law and Bioethics)

2023

tom 13

nr 2

59-71

The COVID-19 pandemic, which quickly became global, brought with it, in addition to consequences in the form of a large number of infected and dead, also worrying ethical issues. The enormous increase in the number of infected patients in need of pulmonary ventilation or ECMO causes increasing pressure on available resources and, due to the depletion of these resources, means the need for an effective triad of patients. In an overloaded health system, the doctor must decide which patients will be provided with intensive care and which will not. In principle, this is a question of ethics and distributive justice. In times of crisis, a utilitarian approach is generally applied, based on the principle of maximizing benefits for as many patients as possible. In times of pandemic, a utilitarian approach seems necessary. However, for first-line physicians who are forced to perform an effective patient triad, this means a departure from the deontological paradigm that underlies the discreet physician-patient relationship. The decision to provide medical care, given the lack of resources that doctors have to make, entails a moral burden that cannot be ignored.

Pandemie covidu-19, která se rychle stala celosvětovou, s sebou kromě konsekvencí v podobě vysokého počtu nakažených a zemřelých přinesla i znepokojivé etické problémy. Enormní růst počtu nakažených pacientů, kteří potřebují plicní ventilaci, případně ECMO1 , způsobuje rostoucí tlak na dostupné zdroje a znamená, v důsledku vyčerpání těchto zdrojů, nutnost efektivní triáže pacientů. V přetíženém zdravotním systému se musí lékař rozhodnout, kterým pacientům bude poskytnuta intenzivní péče, a kterým nikoliv. V zásadě se tak jedná o otázku etiky a distributivní spravedlnosti. V krizovém období se všeobecně aplikuje utilitaristický přístup spočívající na principu maximalizace přínosů pro co největší počet pacientů. V době pandemie se tak zdá, že utilitaristický přístup je nezbytný. Pro lékaře v první linii, kteří jsou nuceni provádět efektivní triáž pacientů, to však znamená odklon od deontologického principialismu, který je základem diskrétního2 vztahu lékař–pacient, jenž je založen na respektování čtyř základních bioetických principů: non-maleficence, beneficence, spravedlnosti a respektu k autonomii. Deontologická podstata diskrétního vztahu lékaře k pacientovi formuluje i zdůvodňuje morální maximu3 odkazem na kategorický imperativ4 , který zároveň zdůvodňuje i další morální maximy: úctu k lidské důstojnosti či princip spravedlnosti. Rozhodnutí týkající se poskytování lékařské péče s ohledem na nedostatek zdrojů, která musí lékaři činit, s sebou přináší morální zátěž, kterou nelze opomíjet.