Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Ten serwis zostanie wyłączony 2025-02-11.

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: antropologie

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Souboj vůle s náklonností: teologické pozadí Kantovy antropologie v "Kritice čistého rozumu"

100%

Navrátilová O.

nr 4

597-615

In his practical philosophy, Kant reveals the principles of ethics that are based on pure reason and are therefore independent of both empirical anthropology and theology. Nevertheless, it can be argued that his reflections on the nature of morality are conditioned by the concept of humanity as it was shaped by Christian theology, especially in the Lutheran tradition. In this article, the author wants to show that this theological background is not only present in the work Religion within the Boundaries of Mere Reason, which offers Kant’s rational interpretation of the basic Christian theologoumena, but that Kant also builds on it in the Critique of Practical Reason and in his practical philosophy in general. Consequently, neither the concept of radical evil, which represents Kant’s interpretation of the doctrine of original sin, nor the concept of a “revolution in the disposition of the human being,” which is an interpretation of the theological concept of grace, can be understood as a denial of the principles of Kant’s practical philosophy. On the contrary, by elaborating both concepts, Kant makes explicit the implicit theological background of these principles, which does not deprive them, nevertheless, of their philosophical persuasiveness.

Kant ve své praktické filosofii odkrývá principy etiky, které jsou založené v čistém rozumu, a jsou tedy nezávislé jak na empirické antropologii, tak na teologii. Přesto lze tvrdit, že jeho úvahy o povaze mravnosti jsou podmíněny pojetím člověka, které zformovala křesťanská teologie, a to zejména v luterské tradici. V tomto článku chce autorka ukázat, že toto teologické pozadí není přítomné pouze ve spise Náboženství v hranicích pouhého rozumu, který představuje Kantův racionální výklad základních křesťanských theologumen, nýbrž že Kant z něho vychází i v Kritice praktického rozumu a ve své praktické filosofii vůbec. Proto také ani koncept radikálního zla, který představuje Kantovu interpretaci učení o dědičném hříchu, ani koncept „revoluce v smýšlení“, který je výkladem teologického pojmu milosti, jak je Kant rozvíjí ve svém spise o náboženství, nemohou být chápány jako popření dosavadních principů Kantovy praktické filosofie. Jde naopak o jejich domyšlení a zvýslovnění jejich implicitního teologického pozadí (což je však současně nepřipravuje o jejich filosofickou přesvědčivost).

Überlegungen über das Genie von František Xaver Němeček. Inhalt, Quellen und Inspiration

80%

Hlobil T. , Bartilla S.

nr 1

70-92

A text bringing for the first time a comprehensive survey of Němeček’s reflections on genius contained in all of his known published writings as well as in his lectures on aesthetics surviving in the handwritten student’s notes taken down by Peter Eduard Bolzano. A summary of Němeček’s views is followed by a review of their sources and inspirations. The study points to the relevance of anthropology textbooks and treatises for the time’s approaches to the thematization of genius.

Studie představuje poprvé souhrnně Němečkovy úvahy o géniovi obsažené ve všech známých publikovaných pracích a rovněž v přednáškách z estetiky dochovaných v rukopisném studentském zápisu Petera Eduarda Bolzana. Shrnutí Němečkových stanovisek následně ústí v zamyšlení nad jejich zdroji a inspiracemi. Studie poukazuje na důležitost antropologických učebnic a pojednání pro dobové tematizování génia.