The article describes several elections in which the German Chancellor Ludwig Erhard played an important role. While the vote of 1965 brought Erhard to the top of the political landscape, regional elections in the following year contributed to his downfall. Erhard had earned himself significant respect when he served as the Minister for Economics, and this stood him in good stead in the 1965 federal election, when he was labeled as the ‘electoral locomotive’. As the 1966 regional elections showed, however, the Erhard locomotive quickly lost its steam.
CS
Text popisuje několikery volby, ve kterých hrál důležitou roli spolkový kancléř Ludwig Erhard. Zatímco hlasování v roce 1965 vyneslo Erharda na vrchol moci, zemské volby v následujícím roce byly součástí procesu, který vedl až k Erhardovu pádu. Erhard si již jako ministr hospodářství vybudoval značný respekt. Ve volbách v roce 1965 z něj ještě těžil, když byl označován za „volební lokomotivu“, o rok později se však ukázalo, že tato „lokomotiva“ vykolejila.
The text describes the diplomatic communication about the Vietnam War between the United States and the Federal Republic between 1963 and 1966. Particular emphasis is put on the meetings conducted between the US president Lyndon Johnson and German Chancellor Ludwig Erhard. The difference in their strategy is that compared to Johnson, Erhard was during consultations more responsive. The Vietnam War considerably influenced the relations between these two states during this period. The US president who was under severe pressure from the American public was not only seeking an evidence of solidarity by European allies, but later also fulfilment of offset payments. In talks with Erhard, Johnson demonstrated his superiority, but given the breadth of the Vietnam trauma in American society, this was only a minor, partial success.
CS
Text popisuje diplomatickou komunikaci o vietnamské válce mezi Spojenými státy a Spolkovou republikou v letech 1963 až 1966. Zvláštní důraz klade na schůzky prezidenta Lyndona Johnsona a kancléře Ludwiga Erharda. Rozdíl v jejich strategii tkví v tom, že Erhard byl oproti Johnsonovi při jednáních vstřícnější. Vietnamský konflikt v daném období vztahy mezi oběma státy výrazně ovlivňoval. Americký prezident i pod tlakem veřejného mínění stál nejen o vyjádření solidarity evropských spojenců, ale později také o plnění tzv. offsetových plateb. V jednání s Erhardem Johnson demonstroval svou převahu, vzhledem k šíři vietnamského traumatu v americké společnosti šlo ale pouze o dílčí drobný úspěch.
JavaScript jest wyłączony w Twojej przeglądarce internetowej. Włącz go, a następnie odśwież stronę, aby móc w pełni z niej korzystać.