Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Pražská varhanická škola

100%

Hora J.

Folia Organologica. International yearbook of organ and organ music

|

2022

|

nr 5

96-107

EN

In 19th century Prague, music could be studied at two music schools – the Prague Conservatory, founded in 1811, and the Organ School, founded in 1830. The Conservatory was devoted to the teaching of orchestral instruments and singing, while the Organ School not only taught liturgical organ playing and prepared organists and choir directors for the all-round work of organists in churches, but also attracted those interested in compositional disciplines by its emphasis on perfect mastery of music theory. Therefore, almost all 19th century Czech composers were graduates of the Prague Organ School, among them Antonín Dvořák and Leoš Janáček. The independent existence of the school was closed after sixty years. From 1890 it was merged with the Prague Conservatoire with an unchanged curriculum. The article also documents some methods of teaching and evaluating school pupils.

2

Meta-strukturalistyczna pułapka. Periodyzacja a strukturalizm Jana Mukařovskiego

88%

Daszuta A.

Adeptus

|

2018

|

nr 12

EN

A meta-structuralist trap: Periodisation and Jan Mukařovský’s structuralismThe aim of this article is to show some methodological traps connected with the common tendency for periodisation of phenomena or processes in research, basing on the example of secondary literature about Czech structuralism, especially Jan Mukařovský’s theory. The author describes the narratives shaped in these works and shows how their symbolic charge directs the way of thinking about the heritage of the Prague school and Jan Mukařovský, which may influence the interpretation of his literary and aesthetic theory. Meta-strukturalistyczna pułapka. Periodyzacja a strukturalizm Jana MukařovskiegoCelem artykułu jest ukazanie na przykładzie opracowań czeskiego strukturalizmu, zwłaszcza dorobku Jana Mukařovskiego, pułapek metodologicznych związanych z powszechną tendencją badawczą do periodyzacji zjawisk i procesów. Zrekonstruowane zostają kształtowane w tych opracowaniach narracje, których ładunek symboliczny ukierunkowuje – często nadmiernie – sposób myślenia o dziedzictwie szkoły praskiej oraz o Janie Mukařovskim, co może wpływać na interpretacje jego refleksji literaturoznawczej i estetycznej.

3

„Jan Mukařovský dla wszystkich”. O przekładach tekstów czeskiego teoretyka literatury i estetyki

71%

Żygadło-Czopnik D.

Przekłady Literatur Słowiańskich

|

2020

|

tom 10

|

nr 1

259-273

EN

Jan Mukařovský (1891-1975) is a character who does not need to be introduced to Polish humanists. Recognized as a leading representative of structuralism, the so-called Prague School has its place in the history of literary theory, as well as the entire school of thought. Most of Mukařovsky’s texts, as well as those by others from Prague, which we know today as articles in magazines or books, were given at the meetings of the Prague Linguistic Circle as lectures. The presence of Czech structuralism, including the work of Jan Mukařovský, is not a closed issue in Poland. In the article, we will trace the Polish presence of his texts from the 1940s to the latest translations by Aneta Daszuta, which also contain critical studies and those are Zamierzone i niezamierzone w sztuce (Warsaw 2014) and Studia semiologiczne (Warsaw 2017).

CS

Jan Mukařovský (1891-1975) je postava, kterou není třeba polským humanitním vědcům představovat. Uznávaný za předního představitele strukturalismu tzv. pražské školy má své místo v pracích o dějinách literární teorie, stejně jako celý směr. Většina Mukařovského textů, i jiných Pražanů, které dnes známe jako články v časopisech nebo knižní publikace, byla jako referáty přednesena na shromážděních Pražského lingvistického kroužku. Přítomnost českého strukturalismu, včetně prací Jana Mukařovského, v Polsku nepředstavuje uzavřenou otázku. V článku budeme sledovat polskou přítomnost jeho textů od 40. let 20. století po poslední překlady Anety Daszuty, které jsou vlastně kritickou edicí, jde o Zamierzone i niezamierzone w sztuce (Warszawa 2014) a Studia semiologiczne (Warszawa 2017).

PL

The subject of the analysis is the presence of Jan Mukarovsky’s texts in the field of Polish literary theory and aesthetics. The achievements of Czech structuralism, of which he was an outstanding representative, seem to be indisputable, since to this day they are a more or less conscious element of modern knowledge about literature. The Czech structuralism heritage still amazes and intrigues with its scale, and it undoubtedly continues to be a grateful object of research by Polish theoreticians and translators.

4

A premature retrospective: an interview with František Daneš, September 21, 1988

44%

Nekvapil J. , Daneš F.

Slovo a slovesnost: časopis pro otázky teorie a kultury jazyka (Slovo a slovesnost: A journal for the theory of language and language cultivation)

|

2015

|

tom 76

|

nr 4

265-296

EN

The core of this article is a substantial part of an interview conducted by J. Nekvapil with F. Daneš on September 21, 1988. The aim of the interview was to gain information for a profile of Daneš on the occasion of his 70th birthday, which was later published in Philologica Pragensia (Nekvapil 1989). Unlike other published interviews given by Daneš in later years, this one is characterized by a relatively high degree of spontaneity, thus presenting a less stylized view of the development of Czech linguistics and the Prague School, as well as of the life of Daneš himself. Prior to the interview transcript, several essential factors which constitute the interview are fiven: the participants, goal, surroundings, key, communicative medium and sequential progression. Attention is also devoted to the way in which the interview is presented in this article, including the genre-related pressures on its presentation. The epilogue adds intormation about the activities of F. Daneš after the interview, i.e. after 1988, and some intertextual and interdiscursive connections. The publication of this text stands to commemorate this significant linguist, who died on March 18, 2015.

CS

Jádrem tohoto článku je podstatná část rozhovoru, který vedl J. Nekvapil s F. Danešem 21. 9. 1988. Účelem rozhovoru bylo získat informace pro napsání medailonku o F. Danešovi u příležitosti jeho sedmdesátin. Tento medailonek byl pak publikován v časopise Philologica Pragensia (Nekvapil, 1989). Na rozdíl od jiných publikovaných rozhovorů, které poskytl F. Daneš později, se tento rozhovor vyznačuje relativně vysokou mírou spontánnosti, a představuje tedy méně stylizovaný pohled na vývoj české lingvistiky, Pražské školy i na život samotného F. Daneše, včetně jeho života každodenního. Před uvedením přepisu rozhovoru jsou v tomto článku stručně popsány některé základní faktory, které tento rozhovor konstituují: účastníci, účel, prostředí, tón, komunikační prostředky a sekvenční průběh. Pozornost je věnována i tomu, jak je rozhovor v tomto článku prezentován, a zmíněny jsou žánrové tlaky na jeho prezentaci. V epilogu jsou uvedeny životní aktivity F. Daneše, které následovaly po čase rozhovoru, tedy po r. 1988, a některé aspekty intertextové a interdiskurzní. Článek vychází jako připomenutí života a díla velkého českého lingvisty, který zemřel dne 18. 3. 2015.

5

Das Standardwerk zur Deutschen Orthographie in Forschung, Lehre und lexikographischer Praxis nach zehn Jahren. Eine Reflexion von außen

44%

Vachková M.

Linguistica Pragensia

|

2018

|

tom 28

|

nr 2

222-231

EN

The article addresses the events to be remembered in 2017 that mark the history of German spelling. At the center of the reflection is the last issue of German Orthography, published by Dieter Nerius in 2007. From a foreign Germanist point of view, some key points are mentioned, which make this standard work an indispensable source for the Germanic university education. Subsequently, it is shown that today the structuralist understanding of the dynamics in the field of elusive spelling of complex verbs could be supplemented by corpus linguistic analysis, which might be useful both in lexicography and in word formation theory.

DE

Der vorliegende Text geht auf die im Jahre 2017 zu erinnernden Ereignisse ein, die den Werdegang der deutschen Rechtschreibung markieren. Im Zentrum der Reflexion steht die letzte Ausgabe der Deutschen Orthographie, die Dieter Nerius 2007 veröffentlichte. Aus auslandsgermanistischer Sicht werden einige Stichpunkte erwähnt, die dieses Standardwerk bis heute zu einer unentbehrlichen Quelle für die germanistische Hochschullehre machen. Im Anschluss wird gezeigt, dass die strukturalistische Erfassung der Dynamik im Bereich der schwer erfassbaren Schreibung der komplexen Verben durch korpuslinguistische Analysen ergänzt werden könnte, die sowohl für Lexikographen als auch für Wortbildungstheoretiker vom Nutzen sein dürften.