Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Masarykova „Nová Evropa“

100%

Šabata J.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2012

|

tom 60

|

nr 5

705-736

EN

The author reads in detail Masaryk’s war-time tract, New Europe, using it as a key to the thought of Masaryk as a philosopher of democracy. Through this humanistic-democratic prism, distinctly his own, he then reads the fortunes of Czech consciousness from the birth of the Czechoslovak state (1918) down to the nineties of the 20th century. He thus presents the reader with an imposing overview of the meaning of Czech being through the eyes of T. G. Masaryk, that is, “from the perspective of eternity, because he was a realist”.

CS

Autor podrobně rozebírá Masarykův válečný traktát Nová Evropa a užívá jejjako klíč k myšlení T. G. M. jako myslitele demokracie. Tímto humanitně-demokratickým prismatem, výrazně masarykovským, pak probírá vývoj českého povědomí od vzniku československého státu po počátek devadesátých let 20. století. Předkládá tak čtenáři velkolepý pohled na smysl českého bytí očima T.G.M., tedy „z hlediska věčnosti, protože [Masaryk] byl realista.“

2

Tomáš Garrigue Masaryk a Nová Evropa z italského pohledu

80%

Scholz M.

Střed. Časopis pro mezioborová studia Střední Evropy 19. a 20. století. / Centre. Journal for Interdisciplinary Studies of Central Europe in the 19th and 20th Centuries.

|

2023

|

tom 15

|

nr 1

94-106

EN

The review article deals with the new updated Italian edition of T. G. Masaryk’s book “The New Europe”. In addition to the annotated translation of Masaryk’s text, the volume contains two introductory studies (by the Czech historian Koloman Gajan and by Francesco Leoncini as the editor of the volume), Leoncini’s essayistic epilogue, the chronological overview of Masaryk’s life and the bibliography of works on Masaryk and Czech issues in Italian. Moreover, the appendices include the text of Benedetto Croce’s lecture “Italy and the Czech Lands” and Leoncini’s paper “T. G. Masaryk and Italy”. The review article analyzes especially three key topics depicted in the book – Masaryk’s relation to Italy, the interpretation of Masaryk’s thought as an analogy to Mazzini’s visions, and the question of Masaryk’s legacy for (Central) Europe in the 21st century as it is viewed by Leoncini from the external Italian perspective.

3

Brytyjska myśl obronno-ekonomiczna w nowej Europie : 1990-1997

60%

Kurinia S.

Zeszyty Naukowe AON

|

1999

|

tom nr 1(34)

151-166

EN

This article is the following one in the series presenting the output of contemporary British defence economics. Basic defence economic problems that the economists faced as a result of radical political transformations taking place after 1989 have been presented in this article. The Conservative government tendency to liberalise the defence industry and weapon trade and also the need to possess a highly mobile, multi-purpose armed forces, well equipped and with a high level of readiness to react in various crisis situations caused changes in defence economic policy. The problems of this policy transformations and the ways of shaping it was undertaken by such recognised authorities as David Greenwood, Ron Smith, John Lovering and Keith Hartley. British scientists’ attention was focused on activities to rationalise the defence budget use, to shape government’s industrial defence policy which would ensure effective functioning of the defence industry and promotion of armament export, to compensate defence purchases in the economic co-operation framework.

4

Masarykova "Nová Evropa"

51%

Doubek V.

Filosofický časopis (Philosophical Journal)

|

2023

|

tom 71

|

nr 4

665-676

EN

The text of The New Europe (1918) is analyzed in this article both on its own terms, that is, as a war-time work of T. G. Masaryk formulated with a specific propagandistic aim within the framework of a campaign of resistance, but also with regard to a longer- term discussion of Czech political thinking on the subjects of national identity and statehood. In its assessment of both this narrower framework and the wider one, the article affirms Masaryk’s exceptional ability to argumentatively transfer theoretical points of departure to the needs of political propaganda. It was this very ability that enabled Masaryk to transform his status and role from that of an influential commentator with little political influence in the pre-war years into an indubitable and practically unquestioned authority not only in the field of theoretical discussion, but also in Czech politics as such. It cannot be said that Masaryk’s interpretation of the discussion going on in Czech circles regarding the conception of nation and statehood was the only possible or correct one. But it proved to be acceptable during that period of time from the point of view of both foreign allies and domestic society, thus confirming itself alone as the basis of the concept of victory and victors, which it was possible to elaborate into the more general ideological framework of future Czechoslovak state doctrine.

CS

Text Nové Evropy (1918) je v této stati analyzován jak sám o sobě, tedy jako válečná práce T. G. Masaryka formulovaná s konkrétním propagandistickým záměrem v rámci odbojové akce, tak také s ohledem na dlouhodobější diskusi českého politického myšlení k tématům národní identity a státnosti. V posouzení užšího a širšího rámce se potvrzuje Masarykova výjimečná schopnost argumentačního přenosu teoretických východisek na potřeby politické propagandy. Právě tato schopnost umožnila proměnu postavení a role tohoto před válkou vlivného komentátora slabého politického vlivu do podoby nezpochybnitelné a prakticky nezpochybňované autority nejen na poli teoretické diskuse, ale i české politiky jako takové. Nelze tvrdit, že Masarykova interpretace české diskuse věnovaná pojetí národa a státnosti byla jediná možná či správná, ale ukázala se jako dobově přijatelná jak z pohledu zahraničních spojenců, tak domácí společnosti, a tím jako by sama sebe potvrdila coby základ konceptu vítězství a vítězů, který bylo možno rozpracovat do obecnějšího ideového rámce budoucí československé státní doktríny.

5

Sborník Prameny víry - pokus o protektorátní aktivistickou literaturu

41%

Šidáková Fialová A.

Česká literatura (Czech Literature)

|

2020

|

tom 68

|

nr 1

40-64

EN

Almost omnipresent is the subject of the „New Europe“ and its construction. These stories often present the motif of children as the builders of the new world. Two texts also include an anti-Semitic element characterizing a racially pure Nazi Europe. This construction also involves the subject of workers’ labour and social justice: workers are better off in the New Europe, they work happily in a comradely collective and their work is valued appropriately. Several stories also attempt to interpret recent events in an activist spirit: the social contradictions of the First Republic, its collapse and the creation of the Protectorate. The issue of what was known as the new Czech patriotism remained vague. While activist journalists and propagandists conceived it to be identification with a united Nazi Europe, the authors of the stories under analysis stressed the motif of pragmatic defence of the nation and the longing to live to see a better future. No competition of this kind was ever repeated in subsequent years, so Sources of Faith remains a unique attempt to create a Czech activist literature.

CS

Budování je spojeno s tématem dělnické práce a sociální spravedlnosti: dělníci se mají v Nové Evropě lépe, radostně pracují v kamarádském kolektivu a jejich práce je spravedlivě oceněna. Několik povídek se snažilo také v aktivistickém duchu interpretovat nedávné události: sociální rozpory první republiky, její rozpad a vznik protektorátu. Nejasná byla otázka tzv. nového českého vlastenectví. Zatímco aktivističtí žurnalisté a propagandisté si pod ním představovali identifikaci s jednotnou nacistickou Evropou, autoři analyzovaných povídek zdůrazňovali motiv pragmatické záchrany národa a touhu dočkat se lepší budoucnosti. Podobnou soutěž se v následujících letech již nepodařilo zopakovat, a tak Prameny víry zůstávají ojedinělým pokusem stvořit českou aktivistickou literaturu.