Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Ten serwis zostanie wyłączony 2025-02-11.

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

1 Dvacáté století - The Twentieth Century

1 2013

1 Žížala O.

Znaleziono wyników: 1

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: Muslimové

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

The socioeconomic development of Bosnia and Herzegovina in the years 1948–1991 and its impact to the population movements of the three constitutional nations

100%

Žížala O.

Dvacáté století - The Twentieth Century

2013

tom 5

nr 1

49-65

The study examines the effects of turbulent modernization of Bosnia and Herzegovina after World War II, which modified fundamentally the almost exclusively agrarian and strongly conservative rural society. The paper analyses how and to what extent socioeconomic changes affected not only the spatial distribution of population of Bosnia and Herzegovina, but also basic demographic components (natural movements and spatial mobility). Such changes resulted in geographical polarization of the population process during the socialist period, i.e. in significant differences between rural and urban areas. Different demographic behaviour and different mobility of Muslims, Serbs and Croats radically changed their numerical representation in the country. The growth in the numbers of Muslims and decrease in the numbers of Serbs in Bosnia and Herzegovina in the time of political and economic collapse of Yugoslavia was one of the key factors, which inevitably contributed to the escalation of ethnic tensions and subsequent civil war.

Studie zkoumá dopady bouřlivého modernizačního vývoje Bosny a Hercegoviny po druhé světové válce, který zcela zásadně modifikoval původně téměř výhradně agrární a silně konzervativní venkovskou společnost. Příspěvek analyzuje, jakým způsobem a v jakém rozsahu socioekonomické změny ovlivnily nejen prostorové rozmístění obyvatel Bosny a Hercegoviny, ale i základní demografické komponenty (přirozený a územní pohyb obyvatelstva). V jejich důsledku se populační vývoj země začal v socialistickém období výrazně geograficky polarizovat v dichotomii město versus venkov. Odlišné demografické chování a rozdílná mobilita jednotlivých konstitutivních národů Muslimů, Srbů a Chorvatů současně v zemi markantně proměnily jejich početní zastoupení. Početní růst Muslimů a úbytek Srbů v Bosně a Hercegovině na pozadí politického a hospodářského kolapsu jugoslávské federace přitom představoval jeden z klíčových faktorů, jenž nevyhnutelně přispěl k výsledné eskalaci etnického napětí a následnému rozpoutání občanské války.