Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Drewniana rzeźba Marii z Dzieciątkiem w zbiorach Muzeum Narodowego w Warszawie : odblask sztuki Tilmana Riemenschneidera

100%

Ratkowska P.

|

nr 2

134-141

EN

The Gallery of Mediaeval Art o f the National Museum in Warsaw features a Late Gothic statue of the Virgin and Child from the retable, formerly held in the church at Niedźwiedzica (district Malbork). The artistic level of this carving has attracted attention of art historians since long time. In 1996 the Laboratory of Conservation of the National Museum undertook the conservation of this statue, that enhanced its aesthetic values by filling numerous gaps of polychromy, restoring colours etc. Recently a model of the statue indubitably used by the artist was defined. J. Bier, the eminent expert on the oeuvre of Tilman Riemenschneider pointed to a wooden statue, now in a private collection in Zurich, as to a carver’s model, executed by Riemenschneider himself or in his workshop. A comparison of the Warsaw figure with the statue, discussed by Bier, indicates that the carver of the former one must have used a model combining the features of the Virgin and Child in Zurich with those of other Madonnas by Riemenschneider. A survey of these statues and their scientifically established chronology made it feasible to determine what has been borrowed from Riemenschneider’s model, as well as to precise the date of the Warsaw statue. The Riemenschneider’s model underlies the composition of numerous statues of the Virgin and Child executed in various European milieux. Their list remains far from complete.

2

Madonna. Dolores popkultury

89%

Latocha S.

|

tom 344

|

nr 1-2

284-290

EN

The subject of the text are two subversive photographic series with Madonna in the main role: in the first one, the artist suffers in the manner of Mater Dolorosa, and in the second one, she organizes the Last Supper. The author examines subversive photos of Madonna as an example of a discourse of the weak, using Foucault’s concept of counter-history as a tool of analysis and interpretation. What story does Madonna tell us as she comes out of the shadows? Why does a pop culture icon interfere with the great themes of Christian art and iconographic types that consolidate and organize our knowledge about what happened between Holy Thursday and the Descent from the Cross and the entombment of Christ?

PL

Przedmiotem tekstu są dwa subwersyjne cykle fotograficzne z Madonną w roli głównej: w pierwszym artystka cierpi jak Mater Dolorosa, w drugim organizuje Ostatnią Wieczerzę. Autor bada subwersyjne zdjęcia Madonny jako przykład dyskursu słabych, stosując Foucaultowskie pojęcie przeciw-historii jako narzędzie analizy i interpretacji. Jaką historię opowiada nam Madonna, która wychodzi z cienia? Dlaczego ikona popkultury ingeruje w wielkie tematy sztuki chrześcijańskiej oraz typy ikonograficzne, które utrwalają i porządkują naszą wiedzę o tym, co stało się między Wielkim Czwartkiem a zdjęciem z krzyża i złożeniem Chrystusa do grobu?

3

Madonna and child from Košice : reflections of the Italian renaissance in the find of a relief mould

89%

Rusnák R.

|

nr 1-2

64-72

EN

This study examines the archaeological find of a clay mould of a relief with the motif of the Madonna and Child from Košice. The final product for which the mould was intended was a relief in either terracotta or stucco. This interpretation of the artefact would draw our attention towards Renaissance Italy, and more particularly to Tuscany and Florence. The study will attempt to identify the conceptual and compositional forms of the Košice find directly within the context of Renaissance Florence and to explain the means by which they could have reached the territory of the Kingdom of Hungary in the second half of the 15th century and the beginning of the 16th century. The basic compositional models of the depicted figures can be found in the works of the prominent Italian Renaissance artists, Ghiberti, Donatello and Luca della Robbia. In their works we can find a greater degree of simplicity, lightness and subtlety in their means of expression. The Košice find shares this style of intimate composition and economical and austere portrayal and therefore, at least on a theoretical level, it is possible to search for the broader scope of its conceptualization in selected works of the afore-mentioned artists. In subsequent generations of Florentine artists, the aesthetics of the depicted scene underwent slight variations. The fact that the Košice Madonna and Child shows no response to these aesthetic changes is surprising especially when we consider that the specific generation of artists such as Andrea del Verrocchio, Benedetto da Maiano and Gregorio di Lorenzo are associated with the development of the Renaissance at the court of the Kingdom of Hungary. The existence of a workshop in Košice producing luxury ceramic goods of which the discovered relief mould forms a part can be dated to the first and second decades of the 16th Century. The mould could have formed part of the equipment of an itinerant Italian craftsman or possibly a local artist with direct working experience of Italy. It is apparent that in his attempt to imitate original works, the artist has chosen to fall back on one of the archetypes of the genre rather than to build on the aesthetics of the depiction of the scene which were typical of the period in which many Italian artists were active in the workshops of the Hungarian court.

CS

Studie se věnuje mimořádnému archeologickému nálezu reliéfní hliněné formy s motivem Madony s dítětem z Košic. Artefakt je pozoruhodný pro neobvyklý výskyt. Konečným produktem formy je reliéf z terakoty nebo štuku, který byl posléze instalovaný v interiérech i exteriérech sakrálních i světských budov. To obrací pozornost na oblast renesanční Itálie a při dalším přiblížení na Toskánsko a Florencii. Studie identifikuje možné ideové a kompoziční předlohy košického nálezu přímo v prostředí renesanční Florencie a objasňuje způsoby, jakými se mohly dostat na území uherského království v druhé polovině 15. a na počátku 16. století. Základní kompoziční modely zobrazených postav najdeme už v díle tří hlavních tvůrců tzv. první generace, Ghibertiho, Donatella a Lucy della Robbia. Lze u nich také najít větší jednoduchost, lehkost a úspornost výrazových prostředků. Intimní kompozice a strohý charakter vyobrazení má i košický nález, proto škálu jeho předloh, aspoň v ideové rovině, je možné hledat i ve vybraných dílech zmíněných tvůrců. V následujících generacích florentských umělců se estetika zobrazovaného tématu jemně mění. To, že košická Madona s dítětem na změněnou estetiku nereaguje, je překvapivé zejména proto, že právě generace Adrey del Verrocchia, Benedetta da Maiano či Gregoria di Lorenzo je spjata s rozvojem uherské dvorské renesance. Existence košické dílny na výrobu luxusního hrnčířského zboží, jehož součástí byl i nález reliéfní formy, je datovaná do období prvního a druhého desetiletí 16. století. Forma mohla být původně součástí výbavy putujícího italského mistra, případně domácího mistra s italskou zkušeností. Je zjevné, že se ve snaze napodobit originály obracel spíš k jednomu ze žánrových archetypů a nenavazoval na estetiku ztvárnění výjevu, jaká byla běžná v době, kdy v uherských dvorských dílnách pracovalo mnoho umělců z Itálie.