Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

K otázce vývoje demolingvistické situace v Baskicku

100%

Kadlec J.

|

2020

|

tom 102

|

nr 1

89-101

EN

The article describes, analyses and compares the evolution of the demolinguistic situation in the Basque Autonomous Community, in the Chartered Community of Navarre and in the Basque Municipal Autonomous Community in France. The position of Basque in Spain has improved significantly and the number of speakers of that language has also increased. In France, the revitalization of Basque began much later, but the first signs of increasing popularity of this language are beginning to emerge.

2

„Cesta z krize“ Příspěvek k britské politice v době rúrské krize v roce 1923

100%

Soukup J.

Dvacáté století - The Twentieth Century

|

2014

|

tom 6

|

nr 2

72-82

EN

After the Great War the relations between Great Britain and France began to change. London at that time had to solve many problems concerning the empire as well as the home front (I mean the events in India, Ireland, economic problems, or unemployment). Although Britain after the Great War participated in the occupation of the Rhineland, there was in fact no real interest among many of the British politicians in this region. Moreover, after the rejection of the Versailles Peace Treaty by the Congress of the United States, France was able to get quite a strong influence in this area. France put more pressure on Germany to pay reparations on time. The crisis culminated in January 1923, when the French and Belgian troops occupied the Ruhr area. The British tried to avoid problems by the policy of the so called “benevolent passivity”, whose main objective was to avoid conflict with both the French and Germans during the occupation of the Ruhr. However, compliance with this policy over time became increasingly difficult. Since mid-1923 British politicians tried to intervene in the relations between France and Germany. When this attempt failed, Great Britain returned again to neutrality. The growing economic problems of France, German willingness to reach an agreement and a change of governments both in the UK and France led eventually to the end the crisis and the approval of the Dawes Plan, which modified the reparations.

CS

Po první světové válce se začaly proměňovat vztahy mezi Velkou Británií a Francií. Londýn v této době musel řešit řadu problémů v impériu a na domácí scéně (to se týkalo zejména událostí v Indii, Irsku, ekonomických problémů, nezaměstnanosti). I když se Británie po první světové válce účastnila okupace Porýní, vzhledem k nevelkému zájmu některých britských politiků o tuto oblast a zamítnutí versailleské mírové smlouvy Kongresem Spojených států amerických, dokázala Francie získat poměrně silný vliv na dění v této oblasti. Stále více tlačila na Německo, aby splácelo reparace dle plánu. Krize vyvrcholila vstupem francouzských a belgických vojsk do Porúří na začátku roku 1923. Britové se snažili vyhnout problémům na mezinárodní scéně vyhlášením tzv. politiky „benevolentní pasivity“, jejímž hlavním cílem bylo vyvarovat se během okupace Porúří konfliktů s Francouzi a Němci. Dodržování této politiky se postupem času stávalo stále obtížnějším. Od poloviny roku 1923 se pak Londýn snažil intervenovat, aby se Francie a Německo dohodlo na kompromise. Když se mu to nepodařilo, vrátil se opět k neutralitě. Rostoucí hospodářské problémy Francie, ochota Německa dohodnout se, a změna vlád ve Velké Británii a Francii vedly nakonec k ukončení krize a schválení Dawesova plánu, který upravoval německé reparace.

3

Problémy svrchovanosti a nezávislosti miniaturního státu na příkladu Monackého knížectví

100%

Malenovský J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2019

|

tom 158

|

nr 2

141-162

EN

The article analyses successively the Principality of Monaco’s statehood in general international law; the manifestations and consequences of clashes between the Prince’s and people’s sovereignty; restrictions on the exercise of sovereign rights imposed in the past on the Principality by bilateral treaties with France which have constitutional rank in the Monegasque legal order; the constitutional and international legal context of Monaco’s integration into international institutions and organizations, first of all into the Council of Europe; the European Union dimension of Monaco’s statehood. The article scrutinizes various specificities of this statehood, which are corollary to exceptionally small parameters of the Monegasque state, among others, the concept of the Monegasque “nation” and of its right to self-determination, the unbalanced distribution of rights and obligations set down by Monaco’s bilateral treaties with France, or the phenomenon of the French law “vector” through which the Union law enters into the Monegasque law, however, the Principality being not able to control effectively this process.

CS

Článek postupně analyzuje státnost Monackého knížectví v obecném mezinárodním právu; projevy a důsledky střetů knížecí suverenity se svrchovaností lidu; omezení při výkonu svrchovaných práv uložená vminulosti Knížectví bilaterálními smlouvami s Francií, jež mají vMonaku ústavní sílu; ústavní amezinárodněprávní souvislosti integrace Monaka do mezinárodních institucí a organizací, zejména do Rady Evropy, a unijní rozměr monacké státnosti. Článek poukazuje na všemožné zvláštnosti této státnosti, jejichž příčinou jsou výjimečně miniaturní parametry monackého státu, ať už jde o pojem „monackého národa“, jeho práva na sebeurčení, nevyvážené distribuce práv a povinností ve smlouvách Monaka s Francií, nebo „nosiče“ francouzského práva, jímž do Monaka vstupuje unijní právo, aniž by Knížectví mohlo tento proces účinně regulovat.

4

Actes de gouvernement v soudobém francouzském právu : kompromis mezi soudním přezkumem a politikou

100%

Malíř J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

|

2018

|

tom 157

|

nr 2

89-114

EN

Although the recent decades have been marked by the mass expansion of judicial review in the Western world, there are countries where judicial review is still subject to political limits. Surprisingly enough, these countries include those where the contemporary models of judicial review originate. This is true about France whose notion of "actes de gouvernment" is probably the msot famous example of the political limits of judicial review in continental Europea. The notion developed in the case-law of Conseil d'Etat as an expression of its self-restraint with respect to highly politicized issues (such as coping with the Napoleonic past or the colonial expansion) in the 1st half of the 19th century. Substantially redefined in 1875 (departure from the raison d'Etat principle as its principal justification), the notion has been the integral part of the French public law ever since. Nearly 200 years since its inception, the notion still retains its vitality although regularly predicted to disappear act criticized as anachronism incompatible iwth the rule of law principles. Even though explained in several ways, the notion seems to imply non-justiciability of the acts which it covers indeed.

CS

Ač v minulých desetiletích došlo v západním světě k masivnímu nárůstu soudního přezkumu, existují země, kde je soudní přezkum stále omezen politickými limity. Dost překvapivě jsou mezi těmito zeměmi i ty, kde mají svůj původ soudobé modely soudního přezkumu. To je i případ Francie, jejíž koncept actes de gouvernement je zřejmě nejznámějším příkladem politických limitů soudního přezkumu v kontinentální Evropě. Koncept se vyvinul v 1. polovině 19. století v judikatuře Conseil d'Etat jako projev její sebezdrženlivosti ve vztahu k vysoce politizovaným problémům (např. vyrovnání se s napoleonskou minulostí nebo koloniální expanze). Po zásadní redefinici z roku 1875 (ústup od raison d'Etat jako jejího hlavního ospravedlnění) je koncept od té doby integrální součástí francouzského veřejného práva. Téměř 200 let od svého vzniku si koncept zachovává svou vitalitu, ač se pravidelně předpovídá, že vyhasne, a je kritizován jako anachronismus neslučitelný s principy právního státu. Ač je vysvětlován různými způsoby, zdá se, že koncept s sebou skutečně nese meritorní nepřezkoumatelnost aktů, na které se vztahuje.