Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

1 Soudobé dějiny (Contemporary History)

1 2024

1 Křepinský M.

Znaleziono wyników: 1

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: Albanian Labour Party

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Nová Albánie, nebo kus socialistického Orientu?: Propaganda a takzvaní přátelé Albánie v kontextu československo-albánských vztahů na přelomu 50. a 60. let

100%

Křepinský M.

nr 1

89-137

The direct experiences of Czechoslovak tourists and specialists in Albania tended to confirm the stereotypical ideas of the prevailing poverty, exoticism and “oriental” character of the country, which were alluded to in the schematic Albanian propaganda. Although such perceptions were not associated with negative evaluations of their bearers, Albanian diplomats unsuccessfully complained to their Czechoslovak partners about their publication. Later, after Albania had started following China’s lead in the early 1960s and broke ideologically with the Soviet bloc, its propaganda efforts in Czechoslovakia and the related content changed significantly. It attempted to convince the local public of the firm and correct political-ideological line of the Albanian communists, who rejected Khrushchev’s criticism of the Stalinist cult of personality and the ensuing course of the Kremlin. According to the author, until the 1980s, the Albanian party had illusions about the discreet sympathies of Czechoslovak society and the continued support of the “friends of Albania”, whose close contacts with the Albanian embassy in Prague at the time of the split, however, also enabled the State Security (Státní bezpečnost) to monitor the Embassy’s activities, as, for example, in the case of “Operation Astra”.

Ačkoli se s takovými představami nepojilo u jejich nositelů negativní hodnocení, albánští diplomaté si na jejich zveřejňování v některých publikacích neúspěšně stěžovali u svých československých partnerů. Když pak počátkem šedesátých let Albánie následovala Čínu a rozešla se ideologicky se sovětským blokem, neustala ve svém propagandistickém úsilí vůči Československu, jeho náplň se ale výrazně změnila. Snažila se přesvědčit zdejší veřejnost o neúchylné správnosti politicko-ideologické linie albánských komunistů, kteří odmítli Chruščovovu kritiku Stalinova kultu a následující kurz Kremlu. Albánská strana se přitom podle autora oddávala až do osmdesátých let iluzím o skrytých sympatiích v československé společnosti a trvající podpoře „přátel Albánie“, jejichž úzké kontakty s albánskou ambasádou v Praze v čase roztržky ovšem také v některých případech posloužily Státní bezpečnosti, aby v rámci operace „Astra“ monitorovala její činnost.