Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Ten serwis zostanie wyłączony 2025-02-11.

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

2 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: škoda

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Nebezpečnost zvířete jako předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu

100%

Bártů J.

nr 9

879-891

The Civil Code establishes liability for damage caused by an animal in § 2933. As this is a liability for endangerment, one of the unwritten prerequisites for liability is that the dangerousness of the animal materializes in the damage caused. In the present text, I address the question of what that dangerousness should generally consist of, and conclude that the most appropriate criterion will be the contribution of the animal’s energy, or the manifestation of its liveliness, to the resulting damage. On the basis of this generally defined criterion, I deal with typical situations which German legal scholarship has divided into several groups. I consider it correct to abandon the aspect of physiological pressure on the animal because of the vagueness of this criterion and to include the animal’s natural behaviour (mating, displacement, the spread of diseases and pests) in the nexus of danger. If an animal creates an obstacle, we will have to ask whether it has reached the point of collision with a vehicle or a person with the help of its own energy. If so, the condition for inclusion in the nexus of danger will be met. The source of the danger must also include certain injuries that are caused other than by the animal’s direct action on the human or its property. Thus, liability may arise even if the animal causes someone to have a panic attack and he or she is injured while running away.

Občanský zákoník zakotvuje skutkovou podstatu odpovědnosti za újmu způsobenou zvířetem v § 2933. Protože se jedná o odpovědnost za ohrožení, patří mezi nepsané znaky této skutkové podstaty, že se ve vzniklé újmě materializuje nebezpečnost zvířete. V předloženém textu se zabývám otázkou, v čem má tato nebezpečnost obecně spočívat, a dospívám k závěru, že nejvhodnějším hlediskem bude podíl energie zvířete, respektive projev jeho živosti ve vzniklé újmě. Na základě takto obecně definovaného kritéria řeším typické situace, které německá právní věda rozdělila do několika skupin. Za správné považuji opuštění hlediska spočívajícího v působení fyziologického nátlaku na zvíře z důvodu neurčitosti tohoto kritéria a zahrnutí přirozeného chování zvířete (páření, vyměšování, šíření nemocí a škůdců) do nexu ohrožení. Vytvoří-li zvíře překážku, musíme se ptát, zda se na místo kolize s dopravním prostředkem nebo člověkem dostalo za pomoci vlastní energie. V případě kladné odpovědi bude podmínka zahrnutí do nexu ohrožení splněna. Zdroji nebezpečí je třeba přičíst i některé újmy, které vznikly jinak než přímým působením zvířete na člověka nebo jeho majetek. Odpovědnost tak může vzniknout i v případě, že zvíře u někoho vyvolá panickou ataku a ten se během útěku zraní.

Úvod do problematiky vyrovnání újmy prospěchem (compensatio lucri cum damno)

100%

Smrž I. , Doležal T.

nr 4

297-318

The damaging event may cause not only the damage, but also could give rise to some kind of benefit (advantage) for the injured party. The benefits may even exceed the amount of damage. The key question is whether it is permissible and generally appropriate to take into account all benefits caused by the damaging event when determining the extent of damages. The so-called compensatio lucri cum damno doctrine deals with this issue, which is the subject of the following article. However, the attention is not focused comprehensively on the doctrine as a whole; the aim is to present the doctrine in general. First, the subject of the doctrine will be outlined, including its systematic inclusion in the tort law system. This will be followed by the presentation of its development, doctrinal opinions, case law and statutory rules. The criteria according to which individual cases are assessed and their classification into groups will also be discussed. The article works with foreign sources (Germany, Austria, Great Britain), as Czech doctrine and case law are not as extensive and complex in comparison to them.

Škodní událost nemusí pro poškozeného vždy znamenat toliko ztrátu (újmu), nýbrž na jeho straně může současně dojít ke vzniku výhody, kupř. zvětšení majetku. Vzniklé výhody mohou dokonce převyšovat i výši způsobené újmy. Otázkou pak je, zda vůbec a v jakém rozsahu lze takové výhody oproti způsobené újmě zohlednit. Touto problematikou se zabývá tzv. teorie vyrovnání újmy prospěchem (lat. compensatio lucri cum damno), která je předmětem článku. Pozornost ovšem není zaměřena komplexně na celou šíři této problematiky, cílem je teorii představit v obecných rysech. Nejprve bude v základu nastíněn předmět problematiky teorie vyrovnání újmy prospěchem, včetně jejího systematického zařazení do civilního deliktního práva. Následovat bude představení jejího vývoje, doktrinárních názorů a judikatorních východisek, zákonná pravidla nevyjímaje. V rámci výkladu bude rovněž pojednáno o kritériích, podle kterých se případy vyrovnání újmy prospěchem posuzují, včetně jejich zařazování do skupin (Fallgruppen). V široké míře bude v rámci článku pracováno se zahraničními zdroji (Německo, Rakousko, Velká Británie), jelikož česká doktrína i judikatura není v porovnání s nimi tak obsáhlá a komplexní.