Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Ten serwis zostanie wyłączony 2025-02-11.

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

Znaleziono wyników: 3

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: Čechy

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Zdenka Braunerová, Claudelova „fortnýřka“ v Praze

100%

Brauner B.

Slovo a smysl - Word & Sense

2016

tom 13

nr 25

121-129

The artist-painter Zdenka Braunerová, as patriotic as she was immersed in European culture, was the incarnation of Bohemian qualities for Paul Claudel. Her personal, spiritual, and artistic devotion to the poet provided him with access to the Czech Baroque.

Überlegungen über das Genie von František Xaver Němeček. Inhalt, Quellen und Inspiration

80%

Hlobil T. , Bartilla S.

nr 1

70-92

A text bringing for the first time a comprehensive survey of Němeček’s reflections on genius contained in all of his known published writings as well as in his lectures on aesthetics surviving in the handwritten student’s notes taken down by Peter Eduard Bolzano. A summary of Němeček’s views is followed by a review of their sources and inspirations. The study points to the relevance of anthropology textbooks and treatises for the time’s approaches to the thematization of genius.

Studie představuje poprvé souhrnně Němečkovy úvahy o géniovi obsažené ve všech známých publikovaných pracích a rovněž v přednáškách z estetiky dochovaných v rukopisném studentském zápisu Petera Eduarda Bolzana. Shrnutí Němečkových stanovisek následně ústí v zamyšlení nad jejich zdroji a inspiracemi. Studie poukazuje na důležitost antropologických učebnic a pojednání pro dobové tematizování génia.

Seznamy vězňů tzv. cikánských koncentračních táborů očima onomastiky

80%

Dvořáková Ž.

Onomastica

2022

tom 66

65-83

Two concentration camps were established for Roma people in the Protectorate of Bohemia and Moravia in 1942. Roma from Bohemia were deported to Lety and Roma from Moravia to the camp near Hodonín u Kunštátu, before most of them were murdered in the “Gypsy family camp” (Zigeunerlager) in Auschwitz II. Birkenau. The lists of prisoners are valuable not only for historians (they were published previously by the historian Ctibor Nečas), but also for onomastics, as they allow us to analyse the naming practise of Czech and Moravian Roma in the pre-war period. There are 325 unique surnames on these lists, with most of them being Czech or German, and they thus demonstrate the connection with the territory and its language(s). The study discusses the most common Roma surnames in Moravia (e.g. Daniel, Holomek, Burianský) and in Bohemia (e.g. Růžička, Janeček, Vrba) as well as the surnames of Sinti living in the Czech borderland regions (e.g. Winter). It is shown that the surnames of Roma from Bohemia and Moravia were different due to the historical and social reasons. They were mostly derived from personal names (e.g. Florián) and place names (e.g. Dubský), they were motivated by the occupation adopted (e.g. Kovář ‘smith’) or the character and appearance of the individual (e.g. Malík ‘small’). After the war, only 583 of the 4,870 Roma who had been imprisoned returned.

Na území Protektorátu Čechy a Moravy byly v roce 1942 zřízeny dva tzv. cikánské koncentrační tábory. Romové z Čech byly deportováni do tábora v Letech, Romové z Moravy a Slezska do tábora nedaleko Hodonína u Kunštátu. Většina z nich poté byla zavražděna v “cikánském rodinném táboře” (Zigeunerlager) v Osvětimi II. Březince. Seznamy vězňů jsou velmi cenné nejen pro historiky (byly vydány historikem Ctiborem Nečasem), ale i pro onomastiky, neboť nám dovolují nahlédnout do pojmenovávacích zvyklostí českých a moravských Romů v předválečném období. Na těchto seznamech nacházíme 325 příjmení. Většina z nich je česká, popř. německá, a dokládají tak sepětí s tímto územím a jeho jazykem/jazyky. Studie analyzuje nejčastější příjmení na Moravě (např. Daniel, Holomek a Burianský) i v Čechách (např. Růžička, Vrba a Janeček), stejně jako příjmení Sintů žijících v oblasti Sudet (např. Winter, Bernhardt). Ukazuje se, že příjmení Romů v Čechách a na Moravě byla odlišná, což bylo dáno historickými a sociálními příčinami. Nejčastěji byla odvozena z osobních jmen (např. Florián) nebo toponym (např. Dubský), byla motivována povoláním (např. Kovář) nebo charakterem a vzhledem (např. Malík). Po válce se z 4 870 Romů vrátilo jen 583.