Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

1

Možné postupy v aplikování principů a ukazatelů udržitelného rozvoje v územním plánování

100%

Maier K. , Řezáč V. , Vorel J. , Dodoková A.

|

nr 6

7-13

EN

The new Building Act identifies sustainable development as a basic objective of urban planning in the Czech Republic. The concept of sustainable development is thus undisputably accepted; but its implementation in everyday practice of planning and decision-making still needs to be clearly specified. On the background of the new legislation and using the instruments and procedures of the Act, the article outlines a set of possible indicators to be applied in the assessment and monitoring of plans on regional and local levels. These indicators are grouped as: (1) sustainable use of natural resources and energy; (2) balanced environmental systems; (3) sustainable structure and growth of the economy; (4) social and territorial cohesion; (5) mitigation of the impacts of natural disasters and infrastructure failures. The indicators may be complemented by sets of issues to be discussed in the ex-ante assessment and ex-post evaluation. Also, examples of normative indicators are given to resolve the current problems of sustainable development in physical planning. The identification of the key issues of sustainable development is to be taken into account in the regular updates of the National Development Policy and in the regional Principles of Spatial Development, to be completed by the end of 2008.

CS

Nový český stavební zákon stanoví jako základní cíl územního plánování udržitelný rozvoj. Princip udržitelného rozvoje je tím sice jednoznačně přijat, ale pro každodenní praxi plánování a rozhodování je třeba jej specifikovat. Článek vychází z ustanovení nového stavebního zákona a navrhuje sadu možných ukazatelů pro hodnocení a monitoring plánů, při využití nástrojů a procedur podle zákona. Tyto ukazatele jsou členěny do okruhů (1) udržitelná úroveň čerpání přírodních zdrojů včetně území a energie; (2) stabilita / dynamická rovnováha ekologických systémů; (3) udržitelná forma a udržitelná míra ekonomického rozvoje; (4) soudržnost mezi sociálními skupinami a regiony a sociální prostupnost; (5) snížení rizik dopadů přírodních katastrof a selhání infrastruktur. Ukazatele mohou být doplňovány tématy / okruhy problémů pro diskusi o udržitelnosti rozvoje ex ante (v plánech) a ex post. K postižení aktuálních problémů udržitelného rozvoje v území práce navíc uvádí příklady možných normativů. Určení těchto klíčových aktuálních problémů udržitelného rozvoje by mohlo být předmětem diskusí v souvislosti s pravidelnými čtyřletými aktualizacemi politiky územního rozvoje a pořízením zásad územního rozvoje termínovaným novým stavebním zákonem do konce roku 2008.

2

Lokalizace klíčových aktivit v území – mechanismy a motivace

100%

Doležalová Š.

|

nr 6

12-18

EN

Current spatial planning is a complex discipline of environment management. The objective of planning isn’t a mere organization of urban pattern, the organisation has to follow a long-range vision based on shared values and requiring adequate content. Therefore, planning tends to be a tactical process implementing strategies that promote sustainability and competitiveness of towns and cities, which should be realized by means of directing development energy, balancing social differences and creating a high-quality built environment. For this, planning requires advanced tools and procedures able to detect natural connections in space and react flexibly to unexpected changes. The objective of this article is to analyse inner mechanisms of planning with particular regard to the distribution of urban equipment. Plans of six European cities exemplify the detail, focus and inner connections of specific tools of regulation.

CS

Současné územní plánování je komplexní disciplínou správy prostředí. Nejedná se o pouhou organizaci města, tato organizace musí sledovat dlouhodobou vizi založenou na sdílených hodnotách a mít konkrétní, tomu odpovídající, náplň. Plánování je tedy spíše procesem, taktikou nebo implementací strategie, která by měla směřovat k zajištění udržitelnosti a posílení konkurenceschopnosti města skrze principy usměrňování energie rozvoje, vyvažování sociálních rozdílů a tvorby kvalitního obytného prostředí. K tomu plánování vyžaduje mnohem pokročilejší nástroje a postupy, jejichž vnitřní dynamika umožňuje sledovat přirozené vazby v prostředí, nebo jsou dostatečně flexibilní a dokážou tak reagovat na nepředvídané změny. Tento článek je zaměřen na analýzu vnitřních mechanismů nástrojů plánování s ohledem na distribuci městského vybavení v území. Na příkladech plánů šesti evropských měst sleduje podrobnost, zacílení a vnitřní vazby jednotlivých nástrojů regulace.

3

Metoda vymezování vizuálně citlivých pohledových krajinných horizontů a jejich ochranných pásem na základě exaktního matematického modelování ve vztahu k umisťování fotovoltaických elektráren a agrovoltaických systémů. Případová studie k. ú. Svébohov

80%

Dujka P. , Dujka V. , Vaculíková A.

|

nr 5

48-58

EN

The political climate of 2022 has highlighted the need for an active public discourse regarding the energy self-sufficiency of the Czech Republic, with wind farms, photovoltaic power stations and agrivoltaics now at the forefront. The implementations of such power plants administered up to this day have shown that the technical solutions of these projects may negatively impact the current landscape setting and its aesthetic, cultural and historical worth. The risk is posed mainly by disturbing the landscape character and, in particular, by disrupting the visual horizon lines that partake in creating an area’s overall disposition. This case study aims to propose a technical solution to this problem, initially raised by the demand for regulating the placement of renewable resources power stations in a nature park territorial development documents. In the first step, visually sensitive horizons were computed using digital terrain model geo-informational analyses and multiple local, regional and distant observation points. In the second step, protective zones of the horizons were computed in such a manner so that the landscape aesthetic value is not deformed by the placement of buildings near the visually sensitive horizon lines. The solution proposed combines an expert approach with modern geo-informational analyses, which allows for objective results (variability of input technical parameters) and significantly eliminates the potential error rate of an authors‘ subjective planning document assessment. Further benefits include the minimal economic expenses for running this method, its algorithmization, and repeatability for any location and building height required. Implementing this method’s results may prove to be a valuable contribution to the spatial planning practice.

CS

Politické události roku 2022 zdůraznily potřebu intenzivní diskuse o řešení energetické soběstačnosti České republiky. Do popředí zájmu se opětovně dostávají zejména větrné a fotovoltaické elektrárny a nově také agrovoltaika. Ze stávajících realizací je zřejmé, že technická řešení některých záměrů mohou negativně narušovat a ovlivňovat stávající krajinu, především její estetické a kulturně-historické hodnoty, a že existuje riziko narušení krajiny a krajinného rázu – především pohledových krajinných horizontů, které se zásadním způsobem podílejí na charakteru území. Případová studie se zabývá technickým řešením tohoto problému, který vzešel z konkrétního požadavku na možnost regulace umisťování obnovitelných zdrojů energie v územně plánovací dokumentaci v krajinářsky cenném území přírodního parku. V prvním kroku byl s využitím geoinformačních analýz digitálního modelu terénu proveden výpočet vizuálně citlivých pohledových horizontů pomocí významných vzdálených, středních a lokálních observačních bodů. Ve druhém kroku bylo exaktně stanoveno ochranné pásmo těchto horizontů tak, aby nedocházelo k narušení estetické hodnoty krajiny umístěním staveb, které by tyto vizuálně citlivé krajinné horizonty narušovaly. Představené řešení kombinuje moderní geoinformační analýzy s expertním přístupem, což umožňuje objektivnost řešení (možnost zadání technických parametrů) a výrazně tak eliminuje případnou chybovost subjektivního hodnocení zpracovatele územně plánovací dokumentace. Výhodou je kromě minimální ekonomické nákladnosti také algoritmizace a opakovatelnost využití pro libovolné území a typ staveb. Implementace výsledků této metody může být cenným přínosem pro další projekční praxi.