Wyniki wyszukiwania - Biblioteka Nauki

Ten serwis zostanie wyłączony 2025-02-11.

Nowa wersja platformy, zawierająca wyłącznie zasoby pełnotekstowe, jest już dostępna.
Przejdź na https://bibliotekanauki.pl

Ograniczanie wyników

2 Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

Znaleziono wyników: 2

Liczba wyników na stronie

Wyniki wyszukiwania

Wyszukiwano:
w słowach kluczowych: ústavní demokracie

Sortuj według:

Ogranicz wyniki do:

Ústavní demokracie potřebuje demokratický mýtus

100%

Otevřel H. , Hořeňovský J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2024

tom 163

nr 8

791-814

This article presents a multidisciplinary study in the field of constitutional theory on the interconnectedness of national identity, shared myths and liberal constitutional democracy. We start from the political- philosophical perspective that democracy is inherently a form of government with self-destructive tendencies and that institutional safeguards alone are not sufficient to resist them. However, we believe that the democratic culture on which all democratic institutions and practices are ultimately built could be the answer here. We identify the form of national identity and national myths as a critical component of democratic culture, provided that they serve the image and practice of democracy. We link these conclusions to the societal role that the constitution and its actors play, especially the role of the president of the republic. We use the example of TGM to show what a practice of cultivating democratic myths may look like. Our core argument is that without a democratic national identity, which is directly derived from shared democratic myths, democracy cannot function in the long run.

Tento článek představuje multidisciplinární studii v oboru ústavní teorie o provázanosti národní identity, sdílených mýtů a liberální ústavní demokracie. Vycházíme zde z politicko-filozofického pohledu, že demokracie je inherentně forma vlády se sebedestruktivními tendencemi a že pro institucionální pojistky samotné je velmi těžké se těmto tendencím bránit. Předkládáme ovšem, že tuto roli by mohla sehrát často opomíjená demokratická kultura, na které jsou nakonec všechny demokratické instituce a praxe postaveny. Jako klíčovou součást demokratické kultury identifikujeme podobu národní identity a národních mýtů, a to za předpokladu, že slouží obrazu a praxi demokracie. Tyto závěry posléze propojujeme s úlohou ústavy ve společnosti a s jejími aktéry, především s rolí prezidenta republiky. Na příkladu Tomáše Garrigua Masaryka ukazujeme, jak by praxe kultivace demokratických mýtů mohla vypadat. Naším základním argumentem je, že bez demokratické národní identity, která přímo vyplývá ze sdílených demokratických mýtů, nemůže demokracie dlouhodobě fungovat.

Náboženská svoboda v krizi

80%

Baroš J.

Právník. Teoretický časopis pro otázky státu a práva (The Lawyer - Scientific Review for Problems of State and Law)

2017

tom 156

nr 8

707-720

Political crises are moments of redefinition of deeply fixed meanings of concepts. In the context of the so-called “culture wars”, the issue whether religious liberty should be guaranteed as a free-standing constitutional right has arisen.Many authors have challenged the singling out and constitutional preference for religious liberty. Probably the most sophisticated argument until now has been offered by Brian Leiter, the professor of Jurisprudence at the University of Chicago, whose book has also been positively mentioned in our country. This article is discussing the persuasiveness of Leiter’s conception of religious liberty. It reviews his conceptualization of religion, the arguments for tolerating religion and the place of religion in constitutional democracy. Taking into account the Czech historical experience, it shows many problems of Leiter’s conception, which eventually must be seen as much less persuasive as it seemed at first sight.

Politické krize jsou momenty, kdy se redefinují ustálené významy termínů. V kontextu tzv. kulturních válek se vynořila otázka, zda by měla být náboženská svoboda garantována jako samostatné ústavní právo. Mnozí autoři se proti tomuto vyčlenění a preferování vymezují. Zatím asi nejpropracovanější pokus nabídl chicagský profesor právní vědy Brian Leiter, jehož knize se dostalo pozitivní reference i v naší zemi. Tento článek se pokouší diskutovat přesvědčivost Leiterovy koncepce. Rozebírá jeho pojetí náboženství, důvody pro toleranci náboženství a postavení náboženství v ústavní demokracii. Upozorňuje na mnohé problémy Leiterovy koncepce, která se i na základě naší zkušenosti musí jevit jako daleko méně přesvědčivá, než by se na první pohled mohlo zdát.